Země V4 přemýšlí o další společné iniciativě. Týká se léků

"Podle mého názoru je V4 čím dál důležitější seskupení zemí, které řeší často podobné problémy. Ve zdravotnictví to platí dvojnásob," uvedl Vojtěch. V lékové politice by podle něj země mohly být silnějším partnerem velkým hráčům, kterými jsou farmaceutické firmy. Podobně podle něj vyjednávají s výrobci léků také země Beneluxu. "Společně tvoříme poměrně velký trh," dodal ministr.

Rostoucí ceny moderních inovativních léků a výpadky dostupnosti nenahraditelných léků jsou velkým problémem ve všech zemích V4. Léky jsou sice do země dovezeny, aby výrobce či držitel rozhodnutí o registraci dodržel svou povinnost, ale následně jsou opět vyvezeny do zemí, kde za ně zaplatí vyšší cenu.

Dostupnost drahých léků má zvýšit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která zjednoduší stanovení jejich cen na trhu a případných úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Nová legislativa zavádí také takzvaný emergentní systém, kdy má výrobce povinnost do dvou dní dodat lék, pokud je na trhu dostupný, do kterékoliv lékárny, pokud si ho nemůže obstarat ve standardní distribuci.

Systémem se ČR inspirovalo na Slovensku. "Dva roky po přijetí legislativy je problém o mnoho lepší a dostupnost léků na Slovensku se velmi zlepšila," uvedla na tiskové konferenci slovenská ministryně zdravotnictví Andrea Kalavská. Systém bude od ledna rozšířen i na nemocniční lékárny a doplněn o omezení možnosti přeprodeje mezi lékárnami na nejvýše pět balení. Fungování emergentního systému analyzuje i Polsko, které zvažuje jeho zavedení.

Naopak v Česku se Slovensko podle ní chce inspirovat záměrem více dotovat rezidenční místa, kde se vzdělávají lékaři některých specializací v méně atraktivních regionech. Více peněz dostane lékař za to, když se zaváže několik let zůstat v oblasti pracovat. V Česku by mělo jít například o Ústecký nebo Karlovarský kraj, podle Vojtěcha se zvažuje závazek na čtyři nebo pět let. Podobně by bylo podle Vojtěcha možné stipendiem při studiu motivovat i sestry, které se zavážou konkrétní nemocnici.

Odchody lékařů a sester do zahraničí nebo v případě sester mimo zdravotnictví řeší ve všech čtyřech státech. "Problém všech zemí je podobný vzhledem k výrazně vyšším mzdám v zemích na západ od nás. U nás zdravotníci získávají vzdělání a potom odjíždějí na Západ," řekl náměstek polského ministra zdravotnictví Maciej Milkowski. Ve všech zemích V4 proto podle něj v posledních letech odměny zdravotníků zásadním způsobem rostly.

Ministr zdravotnictví letos v květnu uvedl, že platy lékařů a sester v nemocnicích v Česku se vyrovnaly průměru Evropské unie. Za pět let stouply platy sester o 41 procent, lékařů o 32 procent. Lékaři pobírali loni 243 procent průměrné mzdy, sestry 121 procent. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bude letos průměrná odměna lékařů 84.000 korun a sester 43.000 korun. Odbory s těmito částkami nesouhlasily, zejména v menších nemocnicích takových sum podle nich nedosahují.