Evakuujte milion lidí za den, vzkazuje Izrael Gaze. Ničivé a nemožné, reaguje OSN. Lékaři odmítají opustit zraněné

Izraelská armáda v pátek ráno vyzvala všechny civilisty ve městě Gaza, aby se evakuovali "na jih" kvůli bombardování pobřežní enklávy v reakci na teroristické  útoky Hamásu. Výzva k evakuaci se týká více než milionu lidí a podle OSN, zdravotníků i médií je naprosto nemožná.

"IDF vyzývá k evakuaci všech civilistů města Gaza z jejich domovů směrem na jih pro jejich vlastní bezpečnost a ochranu a přesunutí se do oblasti jižně od Wadi Gaza," uvedly izraelské obranné síly v prohlášení. 

Wadi Gaza je říční údolí rozkládající se kolem středu pásma Gazy, vinoucí se po celé jeho šířce a končící ve Středozemním moři. Je známé svými pobřežními mokřady a biologickou rozmanitostí.

OSN uvádí, že výzva k evakuaci se týká přibližně 1,1 milionu lidí, což je asi polovina populace celého pásma Gazy. Postižená oblast zahrnuje hustě obydlené město Gaza. "OSN považuje za nemožné, aby se takový evakuace uskutečnila bez zničujících humanitárních důsledků," uvedla v prohlášení. Žádá o zrušení výzvy s tím, že by se již tak tragická situace mohla proměnit v "kalamitní situaci".

Izraelská armáda tvrdí, že oslovila obyvatele města Gaza a řekla jim, aby odešli pro svou "bezpečnost a ochranu". OSN s ale domnívá, že evakuace je nemožná. Izrael v reakci na toto tvrzení uvedl, že se snažil minimalizovat škody na civilistech a řekl, že reakce OSN byla "ostudná".

Blízkovýchodní korespondent BBC Tom Bateman tvrdí, že izraelský požadavek, aby lidé opustili Gazu, je ale skutečně nemožný. "Je nemožné, aby 1,1 milionu lidí opustilo své domovy do 24 hodin.Jednalo by se o 40 000 lidí za hodinu," napsal.

Evakuace civilního obyvatelstva v tak hustě osídlené oblasti, včetně dětí, starých lidí a těch v nemocnicích, které jsou do posledního místa zaplněné raněnými a těmi, kteří se ukrývají před bombardováním, je neproveditelná.

"Do města Gazy se budete moci vrátit pouze tehdy, když bude učiněno další oznámení, které to povolí," uvedli úředníci v prohlášení adresovaném městu, které je hlavní městskou oblastí Pásma Gazy.

IDF uvedla, že militanti Hamásu se skrývají v tunelech pod městem a uvnitř budov obývaných civilisty. Armáda tvrdí, že  vyzvala civilisty, aby evakuovali město, "pro vlastní bezpečnost a bezpečnost vašich rodin," a také proto, aby se distancovali se od teroristů Hamásu, kteří je používají jako lidské štíty.

Nařízení o včasné evakuaci je součástí izraelských "humanitárních opatření" v pásmu Gazy, dodal izraelský mluvčí Jonathan Conricus. Ve svém nejnovějším videu zveřejněném na X řekl, že jejich cílem je zachraňovat životy a dodal: "Civilisté nejsou náš nepřítel."

Řekl, že armáda chce minimalizovat civilní oběti při útocích na cíle v pásmu Gazy a že je i nadále plně oddána zákonům mezinárodního ozbrojeného konfliktu. "Chápeme, že to bude nějakou dobu trvat," řekl o evakuaci. "Není to snadný proces."

Agentura OSN pro pomoc a práci (UNRWA) podle pátečního prohlášení už přemístila své centrální operační středisko a mezinárodní personál v Gaze na jih od obležené enklávy. UNWRA bude pokračovat ve svých humanitárních operacích a bude poskytovat podporu svému personálu a palestinským uprchlíkům, uvedla.

Zdravotníci ale oblast opustit odmítají. Nebal Farsakh, mluvčí palestinského Červeného půlměsíce ve městě Gaza, říká, že neexistuje způsob, jak by bylo možné bezpečně přesunout jeden milion lidí ze severní Gazy do 24 hodin.

"Co se stane s našimi pacienty? Máme zraněné, máme staré lidi, máme děti, které jsou v nemocnicích," uvedla. Dodala, že mnoho zdravotníků odmítá evakuovat nemocnice a opouštět pacienty.

"Lidé nemají kam jít. To je podstata. Slyšet bombardování v celé oblasti a žádat lidi, aby se evakuovali do jiné oblasti s tímto velkým ničením infrastruktury a silnic a těmito omezeními pohybu je prostě něco neuvěřitelného," uvedla.

Představitel Hamásu označil izraelský příkaz, aby se lidé na severu Gazy přesídlili na jih, za "falešnou propagandu" a vyzval tamní občany, aby jej ignorovali. Militantní skupina je ale dlouho kritizována mezinárodním společenstvím za to, že využívá civilisty jako lidské štíty.

"Okupace se pokouší šířit falešnou propagandu různými prostředky s cílem vytvořit zmatek mezi občany a podkopat stabilitu naší vnitřní fronty," uvádí se v prohlášení Hamásu.

Související

Válka v Izraeli Analýza

Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří

Příměří mezi Izraelem a Hamásem, uzavřené v říjnu pod patronátem amerického prezidenta Donalda Trumpa, mělo být zlomem po dvou letech války. Zatím však zůstává jen křehkým příměřím – formálně platným, ale fakticky porušovaným. Trumpův dvacetibodový plán pro Gazu slibuje obnovu a vznik poloautonomního území pod mezinárodním dohledem, včetně rozmístění mnohonárodních stabilizačních sil. Ty by měly zajistit hranice, odzbrojit Hamás a chránit humanitární pomoc. V praxi však plán naráží na nedůvěru, spory o mandát a politickou neochotu klíčových států.
Válka v Izraeli

Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké

Příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás zůstává křehké a proměnlivé. Obě strany ho opakovaně porušují. Hamás pokračuje v útocích proti izraelským jednotkám, zatímco Izrael odpovídá tvrdými nálety a demolicemi zejména v Chán Júnisu. Napětí se přelévá i do Libanonu a na Západní břeh, kde roste počet incidentů. Spojené státy se snaží udržet dohodu při životě, ale klid zbraní se v Gaze stává jen přechodným stavem mezi dvěma koly násilí.

Více souvisejících

Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) Pásmo Gazy

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy