Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci

V Ženevě se dnes scházejí ministři zahraničí Velké Británie, Francie a Německa s íránským protějškem Abbasem Aragčím. Cílem je obnovit diplomatický dialog o íránském jaderném programu a zabránit další eskalaci konfliktu na Blízkém východě. Evropa se v minulosti podílela na vzniku historické jaderné dohody s Íránem a nyní se pokouší sehrát podobně klíčovou roli.

Jednání se kromě Aragčího zúčastní i britský ministr zahraničí David Lammy, jeho francouzský kolega Jean-Noel Barrot, německý ministr Johann Wadephul a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Informoval o tom německý server DW. 

„Situace na Blízkém východě zůstává nebezpečná. Diskutovali jsme o tom, že Írán musí přistoupit na dohodu, aby se předešlo další eskalaci. V příštích dvou týdnech existuje šance na diplomatické řešení,“ uvedl Lammy po čtvrtečním jednání v Bílém domě, kde se setkal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zvláštním vyslancem USA pro Blízký východ Stevenem Witkoffem.

Evropským zemím se již podařilo významně přispět k dosažení dohody o íránském jaderném programu v roce 2015. Tehdy byly Francie, Německo a Velká Británie klíčovými hráči v jednáních, která vyústila v uzavření tzv. Společného komplexního akčního plánu (JCPOA). 

Ten měl omezit íránské jaderné aktivity výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí a byl tehdy považován za jeden z nejvýznamnějších úspěchů evropské diplomacie posledních desetiletí. Dohoda představovala nejen diplomatické vítězství, ale i důkaz, že Evropa je schopna koordinovaně jednat, vytvářet důvěru mezi stranami a přinášet výsledky i ve velmi citlivých geopolitických otázkách.

Nyní evropské státy doufají, že by mohly sehrát podobnou roli i v aktuální krizi, která se svou naléhavostí, komplexností a rizikem přímé konfrontace velmocí blíží některým z nejvážnějších konfliktů posledních dekád. 

Pokud se evropský kontinent opět postaví do čela diplomatických snah, může pomoci vytvořit prostor pro dialog, proklestit cestu k možnému příměří a zabránit nevratné eskalaci, která by mohla ohrozit nejen regionální stabilitu, ale i globální bezpečnostní architekturu. 

Aktivní evropské zapojení by tak mohlo být nejen pokračováním předchozích úspěchů, ale i důkazem, že Evropa navzdory měnícímu se světovému řádu a rostoucímu vlivu jiných mocností zůstává relevantním hráčem s diplomatickým kreditem, schopným převzít odpovědnost za mírové řešení krizí i ve stále fragmentovanějším a polarizovanějším světě.

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

Více souvisejících

Írán Kaja Kallasová (Estonsko) David Lammy EU (Evropská unie) Velká Británie Francie Německo

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 2 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský

Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy