Bude na summitu v Minsku horko? Putin se střetne s Porošenkem

Minskou vrcholnou schůzku svolal běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Kromě Putina a Porošenka má přijet i kazašský vůdce Nursultan Nazarbajev a z Bruselu tři komisaři Evropské unie. Jednat se má o řešení ukrajinské krize, asociační smlouvě Kyjeva s Evropskou unií a energetické bezpečnosti.

Oficiálně o setkání Putina s Porošenkem v Kyjevě ani Moskvě nikdo nehovoří, uvádí Kommersant. Jeho zdroje v Kremlu ale ujišťují, že schůzka se připravuje. Porošenkův vicekancléř Valerij Čalyj ruskému listu řekl, že jednání v Minsku odstartuje "reálný vyjednávací proces zaměřený na urovnání ukrajinské krize".

Putin se s Porošenkem sešel zatím jen jednou. Stalo se to v červnu v Normandii během oslav 70. výročí spojeneckého vylodění za druhé světové války. O skutečné jednání ale tehdy nešlo, státníci besedovali sotva čtvrt hodiny v přítomnosti prezidentů Francie a Německa.

Další setkání prý bylo plánováno na polovinu července do Brazílie. Porošenko - na rozdíl od Putina - ale tehdy cestu na světový fotbalový šampionát kvůli vyhrocené politické situaci zrušil.

"To není o Ukrajině, ale o udržení se u moci v Rusku. Konfrontace se Západem je logickým vyústěním ruského politického režimu. Mohla vypadat jinak, nebo k ní mohlo dojít o něco později. Putin musel řešit politické problémy spojené s legitimitou režimu, který je ve fázi, kdy čelí otázkám týkajícím se udržení politického a ekonomického monopolu na úkor hospodářského růstu a izolace Ruska, nebo změně směru k liberálněji orientované ekonomice a riziku ztráty monopolu moci. Ukrajina byla pro Putinův režim dobrou příležitostí," říká pro Ústav mezinárodních vztahů Nikolaj Petrov, profesor na Higher School of Economics.

"Pokud se zaměříme-li pouze na Ukrajinu, Rusko mohlo dosáhnout svých cílů snadněji, kdyby nechalo Ukrajinu podepsat asociační dohodu s EU. Ukrajina mohla čelit vážným problémům, protože Evropa není připravena investovat na Ukrajině obrovské peníze. Poté mohl Putin přijít k Ukrajincům a ukázat, že on je tím zachráncem a nikoli Evropa," pokračuje odborník.

A dodal: "Myslím, že (v Moskvě) plně nepochopili, jak závislé Rusko na Západu je. Prodávají zboží, a Západ ho kupuje. Určitě je možné nahradit Západ jako zákazníka. Ruská závislost je ale v něčem jiném. Politické elity si vychutnávají západní životní styl, a posílají své děti na Západ. Rusko získává ze Západu technologie, které jsou zásadní pro mnoho odvětví, včetně vojensko-průmyslového odvětví. Dobře je to vidět třeba u potravin. Rusko kalkulovalo s tím, že je schopno pokrýt téměř plně svou potravinovou soběstačnost, nepočítali ale s nutností dovozu semen. Takže ruské zemědělství je schopno produkovat potřebné brambory, ale není schopno vypěstovat tolik brambor potřebných k další kultivaci brambor. V tomhle je naprosto závislé na Nizozemí a dalších státech. Problémem ruské ekonomiky není jen velká závislost, ale neexistence mezistupňů, které existovaly ještě za Sovětského svazu."