Bern - V mešitě v severošvýcarském městě St. Gallen byl dnes zastřelen člověk. Policie krátce po činu zadržela podezřelého, který podle portálu Švýcarského rozhlasu a televize ještě držel v ruce pistoli. Motiv činu zatím znám není, média nicméně spekulují o možné krevní mstě.
Incident se odehrál odpoledne v době, kdy v budově byla řada lidí. Na místo činu jen krátce po střelbě dorazila hlídka, která byla shodou okolností poblíž. Ta v místnosti vyhrazené pro modlitby nalezla mrtvého muže a také dalšího člověka s pistolí.
Policie se prozatím o totožnosti mužů nezmínila. Bývalý imám mešity Fehim Dragusha agentuře Reuters nicméně řekl, že dnešní střelba souvisí s dlouholetým nepřátelstvím dvou rodin. "Je to osobní konflikt mezi dvěma rodinami, které si zřejmě vyrovnávaly účty," řekl Dragusha. "Není v tom vůbec nic politického."V osmimilionovém Švýcarsku žije zhruba 400.000 muslimů, což představuje pět procent populace. Zhruba čtvrtina všech obyvatel této alpské konfederace jsou přistěhovalci, což vyvolává diskuze o zpřísňování podmínek pro imigraci.
Valná většina muslimů žijících v současné době v členských státech Evropské unie přišla na území starého kontinentu během 20. století, převážně pak v jeho druhé polovině. Existují však i tři předimigrační typy současné přítomnosti islámu v Evropě. První z nich souvisí se staletou nadvládou muslimů nad Španělskem, Maltou, Sicílií a jižní Itálií. Přestože muslimové během 11. až 15. století o tato území přišli a po reconquistě byli v letech 1609-1614 ze Španělska definitivně vypovězeni, pozůstatky jejich vlivu zůstaly nadále přítomny v tamní kultuře a menší počty muslimských otroků byly ve středomořské oblasti drženy až do dob evropského osvícenství (18. století).
Zlom v přílivu maghrebských a tureckých pracovních sil do střední a západní Evropy nastal po ropném šoku roku 1973. Po útoku Egypta na Izrael se židovský stát v prvních dnech tzv. Jomkippurské války dostal do krize, za pomoci rychlých dodávek amerických zbraní však Izrael situaci stabilizoval a přešel do protiútoku. Saúdská Arábie, hlavní producent ropy, následně ve spolupráci s ostatními zeměmi OPEC záměrně zvedla cenu ropy a zároveň uvalila embargo na státy podporující v Jomkippurské válce Izrael.
V důsledku prudkého zvýšení cen ropy nastala v Evropě hospodářská krize vedoucí k výraznému omezení ekonomicky motivovaného přistěhovalectví, pokračoval pouze proces spojování rodin započatý již v 60. letech. Vedle rodinných příslušníků však do Evropy nadále, třebaže v menší míře, přicházeli i imigranti – kromě těch ekonomických i etničtí a političtí, jejichž prostřednictvím se do unijních zemí dostali i představitelé radikálních opozičních hnutí, kteří byli v zemích původu pronásledováni, stejně jako lidé podobnými radikály ohrožovaní. Vedle této statisticky podchytitelné migrace začala s omezením legálního přijímání pracovních sil narůstat i ilegální imigrace, která dodnes působí mnoha, především jihoevropským zemím, značné potíže, informuje server muslimove.cz.
Související
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 2 hodinami
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 3 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 4 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 6 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 8 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 10 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák