"Vladimir Putin se cynicky vsadil, že může provést invazi na Ukrajinu pouhý týden před summitem NATO a že NATO neudělá nic, aby ho zastavilo. Aliance mu musí ukázat, že se mýlí," tvrdí Kurt Volker, bývalý americký velvyslanec v NATO a ředitel McCainova institutu pro mezinárodní správu na arizonské univerzitě, a Erik Brattberg, expert ze švédského Institutu pro mezinárodní otázky. Své vyhrocené názory na momentální dění na Ukrajině prezentovali v komentáři pro server Washington Post.
NATO musí vojensky zatlačit na Rusko
"Navzdory ostrým slovům z Bruselu, Washingtonu, Londýna a Berlína ruský prezident věří, že NATO postrádá vůli vzepřít se jeho rozbíjení Ukrajiny. Posíláním vojáků, tanků a dělostřelectva přímo do bojů na Ukrajině dává Putin najevo, že bude bojovat o Ukrajinu a NATO ne. NATO podle něj blafuje," píší experti.
"Západní reakce bude pečlivě sledována od Kyjeva po Tallinn a Moskvu. Za účelem zachování státní integrity Ukrajiny, budoucí evropské bezpečnosti a důvěryhodnosti NATO jako obranné organizace musí vůdci Severoatlantické aliance přijmout nějaké rázné rozhodnutí a vojensky zatlačit proti Rusku," apelují v komentáři.
"NATO již podniklo významné, účinné vojenské kroky týkající se jeho východních členů - obzvláště Polska, pobaltských států a Rumunska. To je důležité: Jediným závazkem aliance je kolektivní obrana. Ta musí být posvátná. NATO posílilo vzdušné hlídky nad Pobaltím, zvýšilo rozsah cvičení, přislíbilo posílit své obranné plánování a rozhodlo se dočasně rozmístit pozemní jednotky ve východní Evropě. Tyto rázné kroky přimějí Rusko dvakrát myslet před tím, než rozšíří svou agresi na Ukrajině proti členům NATO," míní Volker a Brattberg.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Nastavení takto jasných linií okolo teritoria NATO je však chápáno Putinem jako signál, že země, které nejsou členy paktu, jako například Ukrajina, Gruzie a Moldávie, jsou doslova k mání. Jelikož ruská invaze na východní Ukrajině je v plném proudu, NATO se musí zaměřit nejen na ochranu svých členů, ale také na zvládání krize a uplatňování síly za hranicemi svého území," domnívají se experti.
Nadcházející summit je klíčový
Podle Volkera s Brattbergem by NATO na nadcházejícím summitu ve Walesu mělo přijmout následující opatření:
Poskytnout přímou vojenskou a zpravodajskou podporu ukrajinské vládě. To znamená vyslat poradce, výcvikové instruktory, vybavení a případně i přímé posily ze vzdušných a pozemních sil NATO. Tento mix by měl zahrnovat protitankové zbraně a protivzdušné systémy. Nejkritičtější je taktika. Je potřeba pomoci Ukrajině účinně využívat její techniku a vojska k obnovení hranice s Ruskem, izolaci separatistů a vyhnout se bojům, jak je to jen možné. Zrušit veškerý prodej vojenského a duálního vybavení Rusku. Nejznámější případ jsou francouzské námořní útočné lodě Mistral a Sevastopol, ale také ostatní spojenci, například Británie a Německo, musí zastavit veškeré dodávky Rusku. Co se týká francouzských lodí - mělo by je odkoupit NATO, využít svůj infrastrukturní rozpočet a zařadit je jako námořní prostředky do sil rychlé reakce. Uvalit nové sankce mířicí mimo jiné na Gazprom a jeho vedení. Rusko se domnívá, že má navrch a může odradit Západ od tvrdých akcí pohrůžkou zastavení dodávek energií. Evropa musí prokázat, že Rusko blafuje, že ona dokáže přežít bez ruských dodávek lépe, než samotné Rusko. Spojené státy a Evropa by rovněž měly znovu podnítit snahu o evropskou energetickou bezpečnost. To mimo jiné zahrnuje urychlení amerických dodávek zkapalněného zemního plynu do Evropy a vytvoření americko-evropského finančních zdrojů k urychlení dostavby terminálů a potrubí pro tuto surovinu. Vyslání mnohonárodnostních jednotek NATO na území Polska a pobaltských států. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen tento týden oznámil, že nevylučuje jakoukoliv akci. Je klíčové, aby NATO zamezilo rozšíření ruské agrese a nejlepším odstrašením je preventivní rozmístění sil. Jakékoliv stížnosti, že takový krok porušuje smlouvy mezi NATO a Ruskem z roku 1997 vyvrací její první premisa: 'v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí.' Ruské akce zásadně změnily bezpečnostní prostředí, které panovalo v roce 1997. Ujistit, že platí závazek NATO budovat celou Evropu na základě svobody a míru. Černá hora je připravena na vstup do aliance. Makedonie by měla být přizvána pod podmínkou, že bude urychleně vyřešen spor o její název. Finsko a Švédsko by měly obdržet ujištění, že se mohou kdykoliv přidat. NATO by mělo obnovit svůj závazek spolupracovat s Ukrajinou, Gruzií a dalšími partnery na potřebných reformách, které jim umožní stát se členy paktu. NATO nesmí přijmout ruský diktát ohledně sousedících států."Ačkoliv nadcházející summit ve Walesu takto nezačne, zřejmě půjde o nejdůležitější schůzku NATO od jednání v Praze v roce 2002, kdy došlo k přijmutí sedmi nových členů. Signál, který organizace příští týden vyšle - zda se postaví za bezpečnost v Evropě, nebo podlehne ruské agresi - nastaví vývoj Evropy v následujících letech," uzavírají experti.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.
Související
Hrozí NATO rozpad? Bývalý generální tajemník vystoupil s rázným varováním
Babiš si prosadil dalšího zmocněnce. Landovský má dohlédnout na obranné výdaje
NATO , Ukrajinská krize , Rusko
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Je to hnus, komentují politici sobotní skandál slavistických fanoušků
před 1 hodinou
Slavie oznámila okamžité uzavření Tribuny Sever. Po fanoušcích bude žádat náhradu škody
před 3 hodinami
Íránské revoluční gardy pohrozily útoky na americké cíle
před 3 hodinami
Ostuda českého fotbalu: Slávisté během utkání napadli hráče Sparty, případ řeší policie i disciplinární komise
před 4 hodinami
Loď MV Hondius zakotvila u španělského ostrova Tenerife. Evakuace začala
před 5 hodinami
Počasí: Česko příští týden zasáhne citelné ochlazení a déšť, místy i nasněží
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, prohlásil Putin. Chce jednat s jednou konkrétní osobou z Evropy
včera
Stojí USA opravdu o dohodu? Vždy, když je na stole, rozhodnete se jinak, zní z Íránu
včera
Evropské státy zahájily rozsáhlou operaci na záchranu občanů z lodi MV Hondius
včera
Nervozita stoupá. Starmer čelí po drtivé volební porážce Labouristické strany rostoucímu tlaku na rezignaci
včera
Orbánova vláda definitivně skončila. Péter Magyar se stal premiérem Maďarska
včera
Co odhalily zveřejněné dokumenty o UFO? Posádky misí Apollo hlásily nevysvětlitelná pozorování
včera
Putin zkritizoval „agresivní“ Ukrajinu. Obhajoval válku, tvrdě se pustil do NATO
včera
Fico se v Moskvě sešel s Putinem. Vojenské přehlídky se nezúčastnil
včera
Hrozí NATO rozpad? Bývalý generální tajemník vystoupil s rázným varováním
včera
VIDEO: Rusko oslavilo konec druhé světové skromnou vojenskou přehlídkou
včera
Na vině je počasí. Hantavirus se kvůli klimatickým změnám šíří rychleji než v minulosti
včera
Počasí: Teploty se o víkendu vrátí na téměř letní úroveň
8. května 2026 21:22
Trump vyhlásil třídenní příměří mezi Ruskem a Ukrajinou
8. května 2026 19:55
Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela
Provoz na pražském Letišti Václava Havla dnes doplatil na nezodpovědné chování majitele dronu. Kvůli pohybu bezpilotního letounu v zakázaném pásmu muselo dojít k omezení letecké dopravy. Jeden z letů byl nucen změnit trasu a přistát ve Vídni, zatímco další spoje nabraly zpoždění.
Zdroj: Libor Novák