"Vladimir Putin se cynicky vsadil, že může provést invazi na Ukrajinu pouhý týden před summitem NATO a že NATO neudělá nic, aby ho zastavilo. Aliance mu musí ukázat, že se mýlí," tvrdí Kurt Volker, bývalý americký velvyslanec v NATO a ředitel McCainova institutu pro mezinárodní správu na arizonské univerzitě, a Erik Brattberg, expert ze švédského Institutu pro mezinárodní otázky. Své vyhrocené názory na momentální dění na Ukrajině prezentovali v komentáři pro server Washington Post.
NATO musí vojensky zatlačit na Rusko
"Navzdory ostrým slovům z Bruselu, Washingtonu, Londýna a Berlína ruský prezident věří, že NATO postrádá vůli vzepřít se jeho rozbíjení Ukrajiny. Posíláním vojáků, tanků a dělostřelectva přímo do bojů na Ukrajině dává Putin najevo, že bude bojovat o Ukrajinu a NATO ne. NATO podle něj blafuje," píší experti.
"Západní reakce bude pečlivě sledována od Kyjeva po Tallinn a Moskvu. Za účelem zachování státní integrity Ukrajiny, budoucí evropské bezpečnosti a důvěryhodnosti NATO jako obranné organizace musí vůdci Severoatlantické aliance přijmout nějaké rázné rozhodnutí a vojensky zatlačit proti Rusku," apelují v komentáři.
"NATO již podniklo významné, účinné vojenské kroky týkající se jeho východních členů - obzvláště Polska, pobaltských států a Rumunska. To je důležité: Jediným závazkem aliance je kolektivní obrana. Ta musí být posvátná. NATO posílilo vzdušné hlídky nad Pobaltím, zvýšilo rozsah cvičení, přislíbilo posílit své obranné plánování a rozhodlo se dočasně rozmístit pozemní jednotky ve východní Evropě. Tyto rázné kroky přimějí Rusko dvakrát myslet před tím, než rozšíří svou agresi na Ukrajině proti členům NATO," míní Volker a Brattberg.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Nastavení takto jasných linií okolo teritoria NATO je však chápáno Putinem jako signál, že země, které nejsou členy paktu, jako například Ukrajina, Gruzie a Moldávie, jsou doslova k mání. Jelikož ruská invaze na východní Ukrajině je v plném proudu, NATO se musí zaměřit nejen na ochranu svých členů, ale také na zvládání krize a uplatňování síly za hranicemi svého území," domnívají se experti.
Nadcházející summit je klíčový
Podle Volkera s Brattbergem by NATO na nadcházejícím summitu ve Walesu mělo přijmout následující opatření:
Poskytnout přímou vojenskou a zpravodajskou podporu ukrajinské vládě. To znamená vyslat poradce, výcvikové instruktory, vybavení a případně i přímé posily ze vzdušných a pozemních sil NATO. Tento mix by měl zahrnovat protitankové zbraně a protivzdušné systémy. Nejkritičtější je taktika. Je potřeba pomoci Ukrajině účinně využívat její techniku a vojska k obnovení hranice s Ruskem, izolaci separatistů a vyhnout se bojům, jak je to jen možné. Zrušit veškerý prodej vojenského a duálního vybavení Rusku. Nejznámější případ jsou francouzské námořní útočné lodě Mistral a Sevastopol, ale také ostatní spojenci, například Británie a Německo, musí zastavit veškeré dodávky Rusku. Co se týká francouzských lodí - mělo by je odkoupit NATO, využít svůj infrastrukturní rozpočet a zařadit je jako námořní prostředky do sil rychlé reakce. Uvalit nové sankce mířicí mimo jiné na Gazprom a jeho vedení. Rusko se domnívá, že má navrch a může odradit Západ od tvrdých akcí pohrůžkou zastavení dodávek energií. Evropa musí prokázat, že Rusko blafuje, že ona dokáže přežít bez ruských dodávek lépe, než samotné Rusko. Spojené státy a Evropa by rovněž měly znovu podnítit snahu o evropskou energetickou bezpečnost. To mimo jiné zahrnuje urychlení amerických dodávek zkapalněného zemního plynu do Evropy a vytvoření americko-evropského finančních zdrojů k urychlení dostavby terminálů a potrubí pro tuto surovinu. Vyslání mnohonárodnostních jednotek NATO na území Polska a pobaltských států. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen tento týden oznámil, že nevylučuje jakoukoliv akci. Je klíčové, aby NATO zamezilo rozšíření ruské agrese a nejlepším odstrašením je preventivní rozmístění sil. Jakékoliv stížnosti, že takový krok porušuje smlouvy mezi NATO a Ruskem z roku 1997 vyvrací její první premisa: 'v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí.' Ruské akce zásadně změnily bezpečnostní prostředí, které panovalo v roce 1997. Ujistit, že platí závazek NATO budovat celou Evropu na základě svobody a míru. Černá hora je připravena na vstup do aliance. Makedonie by měla být přizvána pod podmínkou, že bude urychleně vyřešen spor o její název. Finsko a Švédsko by měly obdržet ujištění, že se mohou kdykoliv přidat. NATO by mělo obnovit svůj závazek spolupracovat s Ukrajinou, Gruzií a dalšími partnery na potřebných reformách, které jim umožní stát se členy paktu. NATO nesmí přijmout ruský diktát ohledně sousedících států."Ačkoliv nadcházející summit ve Walesu takto nezačne, zřejmě půjde o nejdůležitější schůzku NATO od jednání v Praze v roce 2002, kdy došlo k přijmutí sedmi nových členů. Signál, který organizace příští týden vyšle - zda se postaví za bezpečnost v Evropě, nebo podlehne ruské agresi - nastaví vývoj Evropy v následujících letech," uzavírají experti.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.
Související
FT: NATO umožní Ukrajině nakupovat zbraně, munici a vojenské vybavení přes svou agenturu
Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Bývalý princ Andrew čelí novému vyšetřování ve Skotsku. Jde i o Epsteina
před 1 hodinou
Motoristé se neshodnou. Turek nemá problém s ruskými hokejisty na MS
před 2 hodinami
Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí
před 3 hodinami
Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence
před 3 hodinami
Zemřel textař Pavel Žák, psal pro hvězdy české popové scény
před 4 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Zmínil dva cíle pro armádu
před 5 hodinami
Zelenskyj znovu vyzval spojence k činům. Dodávky raket nemohou trvat roky
před 6 hodinami
Očekávání se naplnila. Na horách je až 15 centimetrů sněhu, uvedli meteorologové
před 7 hodinami
Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku
před 7 hodinami
Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách
před 8 hodinami
V Peci pod Sněžkou hoří známý hotel Hořec. Proběhla evakuace
před 9 hodinami
Další dramatický víkend v Evropě: Rabování v Německu, zasahovala policie
před 11 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Teploty mohou klesat pod nulu
včera
StarDance opustila dvojice, která předvedla nejhůře hodnocený výkon
včera
Hašek chce zastavit ruské hokejisty zákonem. Bývalý brankář apeluje na politiky
včera
Mbappé mluvil o Mao Ce-tungovi jako o diktátorovi. Čína se zlobila a vymohla omluvu
včera
Vojtěch podepsal novou úhradovou vyhlášku. Ministerstvo zmínilo priority
včera
Okradená burza Binance má dobré zprávy pro uživatele
včera
Letošní epidemie eboly dosáhla dalšího smutného milníku
včera
Havlíček zavítal k sousedům do Polska. Panuje shoda ohledně ETS 2
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) absolvoval v pátek pracovní cestu do polské Varšavy, kde jednal s místopředsedou vlády a ministrem národní obrany Władysławem Kosiniakem-Kamyszem a ministrem energetiky Miłoszem Motykou. Témata jednání se týkala spolupráce českého a polského obranného průmyslu, energetické bezpečnosti, cen energií, plynové infrastruktury nebo například dalšího rozvoje jaderné energetiky.
Zdroj: Jan Hrabě