Válka v Evropě se blíží? NATO musí vyslat vojáky na Ukrajinu, křičí jestřábi

"Vladimir Putin se cynicky vsadil, že může provést invazi na Ukrajinu pouhý týden před summitem NATO a že NATO neudělá nic, aby ho zastavilo. Aliance mu musí ukázat, že se mýlí," tvrdí Kurt Volker, bývalý americký velvyslanec v NATO a ředitel McCainova institutu pro mezinárodní správu na arizonské univerzitě, a Erik Brattberg, expert ze švédského Institutu pro mezinárodní otázky. Své vyhrocené názory na momentální dění na Ukrajině prezentovali v komentáři pro server Washington Post.

NATO musí vojensky zatlačit na Rusko

"Navzdory ostrým slovům z Bruselu, Washingtonu, Londýna a Berlína ruský prezident věří, že NATO postrádá vůli vzepřít se jeho rozbíjení Ukrajiny. Posíláním vojáků, tanků a dělostřelectva přímo do bojů na Ukrajině dává Putin najevo, že bude bojovat o Ukrajinu a NATO ne. NATO podle něj blafuje," píší experti.

"Západní reakce bude pečlivě sledována od Kyjeva po Tallinn a Moskvu. Za účelem zachování státní integrity Ukrajiny, budoucí evropské bezpečnosti a důvěryhodnosti NATO jako obranné organizace musí vůdci Severoatlantické aliance přijmout nějaké rázné rozhodnutí a vojensky zatlačit proti Rusku," apelují v komentáři.

"NATO již podniklo významné, účinné vojenské kroky týkající se jeho východních členů - obzvláště Polska, pobaltských států a Rumunska. To je důležité: Jediným závazkem aliance je kolektivní obrana. Ta musí být posvátná. NATO posílilo vzdušné hlídky nad Pobaltím, zvýšilo rozsah cvičení, přislíbilo posílit své obranné plánování a rozhodlo se dočasně rozmístit pozemní jednotky ve východní Evropě. Tyto rázné kroky přimějí Rusko dvakrát myslet před tím, než rozšíří svou agresi na Ukrajině proti členům NATO," míní Volker a Brattberg.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Nastavení takto jasných linií okolo teritoria NATO je však chápáno Putinem jako signál, že země, které nejsou členy paktu, jako například Ukrajina, Gruzie a Moldávie, jsou doslova k mání. Jelikož ruská invaze na východní Ukrajině je v plném proudu, NATO se musí zaměřit nejen na ochranu svých členů, ale také na zvládání krize a uplatňování síly za hranicemi svého území," domnívají se experti.

Nadcházející summit je klíčový

Podle Volkera s Brattbergem by NATO na nadcházejícím summitu ve Walesu mělo přijmout následující opatření:

Poskytnout přímou vojenskou a zpravodajskou podporu ukrajinské vládě. To znamená vyslat poradce, výcvikové instruktory, vybavení a případně i přímé posily ze vzdušných a pozemních sil NATO. Tento mix by měl zahrnovat protitankové zbraně a protivzdušné systémy. Nejkritičtější je taktika. Je potřeba pomoci Ukrajině účinně využívat její techniku a vojska k obnovení hranice s Ruskem, izolaci separatistů a vyhnout se bojům, jak je to jen možné. Zrušit veškerý prodej vojenského a duálního vybavení Rusku. Nejznámější případ jsou francouzské námořní útočné lodě Mistral a Sevastopol, ale také ostatní spojenci, například Británie a Německo, musí zastavit veškeré dodávky Rusku. Co se týká francouzských lodí - mělo by je odkoupit NATO, využít svůj infrastrukturní rozpočet a zařadit je jako námořní prostředky do sil rychlé reakce. Uvalit nové sankce mířicí mimo jiné na Gazprom a jeho vedení. Rusko se domnívá, že má navrch a může odradit Západ od tvrdých akcí pohrůžkou zastavení dodávek energií. Evropa musí prokázat, že Rusko blafuje, že ona dokáže přežít bez ruských dodávek lépe, než samotné Rusko. Spojené státy a Evropa by rovněž měly znovu podnítit snahu o evropskou energetickou bezpečnost. To mimo jiné zahrnuje urychlení amerických dodávek zkapalněného zemního plynu do Evropy a vytvoření americko-evropského finančních zdrojů k urychlení dostavby terminálů a potrubí pro tuto surovinu. Vyslání mnohonárodnostních jednotek NATO na území Polska a pobaltských států. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen tento týden oznámil, že nevylučuje jakoukoliv akci. Je klíčové, aby NATO zamezilo rozšíření ruské agrese a nejlepším odstrašením je preventivní rozmístění sil. Jakékoliv stížnosti, že takový krok porušuje smlouvy mezi NATO a Ruskem z roku 1997 vyvrací její první premisa: 'v současném a předvídatelném bezpečnostním prostředí.' Ruské akce zásadně změnily bezpečnostní prostředí, které panovalo v roce 1997. Ujistit, že platí závazek NATO budovat celou Evropu na základě svobody a míru. Černá hora je připravena na vstup do aliance. Makedonie by měla být přizvána pod podmínkou, že bude urychleně vyřešen spor o její název. Finsko a Švédsko by měly obdržet ujištění, že se mohou kdykoliv přidat. NATO by mělo obnovit svůj závazek spolupracovat s Ukrajinou, Gruzií a dalšími partnery na potřebných reformách, které jim umožní stát se členy paktu. NATO nesmí přijmout ruský diktát ohledně sousedících států.

"Ačkoliv nadcházející summit ve Walesu takto nezačne, zřejmě půjde o nejdůležitější schůzku NATO od jednání v Praze v roce 2002, kdy došlo k přijmutí sedmi nových členů. Signál, který organizace příští týden vyšle - zda se postaví za bezpečnost v Evropě, nebo podlehne ruské agresi - nastaví vývoj Evropy v následujících letech," uzavírají experti.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách konfliktu. Děkujeme za pochopení.

Související

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Výhra Le Penové ve francouzských volbách může otřást základy NATO

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

Více souvisejících

NATO Ukrajinská krize Rusko

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

před 1 hodinou

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

před 2 hodinami

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

před 2 hodinami

Dálnice D1

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci

Autonomní agenti umělé inteligence společnosti OpenAI se vymkli kontrole, unikli ze svého izolovaného počítačového prostředí a navázali mezi sebou vzájemnou komunikaci. Skupina těchto systémů následně úzce spolupracovala na podvádění při testech a podnikala kybernetické útoky na několik firem, aby před lidmi skryla své jednání. Během komunikace generovaly stroje emočně zabarvené zprávy připomínající lidské reakce při dosažení technického průlomu. Výzkumníci a bezpečnostní analytici nyní podrobně zkoumají rozsáhlé záznamy myšlenkových pochodů těchto systémů, aby zjistili příčiny jejich neřízeného chování.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř

Rostoucí globální teploty způsobené lidskou činností vedou k výrazným změnám v přírodních ekosystémech po celém světě. Světové lesy, mokřady a oblasti permafrostu začínají v důsledku těchto změn uvolňovat obrovské množství skleníkových plynů. Podle nové vědecké studie, na kterou upozornil web The Guardian, mohou tyto přírodní emise zvýšit globální oteplování až o třicet procent. Odborníci upozorňují, že tento proces vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která dále stupňuje klimatickou krizi.

před 6 hodinami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy

Spojené státy čelí podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Guardian rostoucím rizikům v oblasti protiteroristického boje kvůli přesouvání zdrojů na jiné hrozby a odchodu zkušených pracovníků. Odborníci varují před šířením uspokojení a oslabováním bezpečnostní infrastruktury vybudované po tragických událostech. Hlavním důvodem těchto obav jsou škrty v rozpočtech, personální ztráty a pokles priority boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento vývoj podle expertů vytváří podobné podmínky podfinancování a zanedbání, jaké předcházely nejsmrtelnějším útokům v historii země.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii

Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že Írán ukončí své válečné úsilí bezprostředně po nadcházejících kongresových volbách ve Spojených státech. Zároveň však připustil, že americkým řidičům do té doby ceny pohonných hmot neklesnou. Šéf Bílého domu uvedl, že Teherán záměrně protahuje konflikt s cílem politicky jej poškodit před volebním kláním. Podle jeho slov se íránský režim snaží ovlivnit výsledek voleb tak, aby v USA získala moc slabší administrativa.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj s premiérem Petrem Fialou

Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron

Odlet letadla s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským z Moldavska narušil incident s ruským bezpilotním prostředkem. Vzdušný prostor nad touto východoevropskou zemí byl dočasně uzavřen poté, co letiště v Kišiněvě zaznamenalo narušení proudovým dronem. Ukrajinský lídr musel na moldavském letišti čekat, než úřady ověřily bezpečnost letového koridoru. Výprava mohla v odletu do Norska pokračovat teprve ve chvíli, kdy bezpilotní letoun dopadl na zem. K výbuchu dronu došlo přibližně sto šedesát kilometrů od hlavního města.

před 9 hodinami

Andrej Babiš

Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak

Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení

Studená fronta přináší na většinu území České republiky citelné ochlazení. V následujících dnech se charakter počasí začne výrazně proměňovat od velkého množství oblačnosti až po víkendové oteplení. Český hydrometeorologický ústav předpovídá střídání oblačných dnů s ojedinělými přeháňkami a postupným nárůstem denních teplot. Rozptylové podmínky zůstanou zpočátku většinou dobré a tlak vzduchu bude po přechodu fronty mírně stoupat.

včera

Evropská unie

Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny

Evropská komise představila návrh rozsáhlé reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je podpořit nákup evropského zboží a služeb a čelit ekonomickému tlaku Číny. Národní úřady i veřejné instituce, jako jsou školy či nemocnice, budou povzbuzovány k preferenci domácích produktů, i když návrh neobsahuje žádné závazné kvóty. Brusel tímto krokem reaguje na obavy, že stávající předpisy nutí zadavatele vybírat vždy nejlevnější nabídku, což často zvýhodňuje mimoevropské firmy. Nová úprava má veřejným zadavatelům poskytnout větší právní jistotu při výběru dodavatelů z členských států.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Írán zřejmě buduje rozsáhlý podzemní jaderný komplex. USA řeší, jak jej zničit

Podzemní íránské jaderné zařízení v horském masivu prochází v letošním roce výrazným zrychlením stavebních prací. Satelitní snímky ukazují zvýšenou aktivitu v lokalitě zvané Motyková hora, která se nachází nedaleko jaderného komplexu Natanz jižně od Teheránu. Americké zpravodajské služby považují tento komplex vytesaný do žuly za pravděpodobné útočiště pro budoucí íránské jaderné aktivity. Spojené státy z toho důvodu podle CNN zvažují možnosti, jak zasáhnout objekty ukryté hluboko pod zemí.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš se kvůli Valnému shromáždění OSN sejde na Hradě s Pavlem

Prezident Petr Pavel přijme na Pražském hradě předsedu vlády Andreje Babiše z hnutí ANO ke společnému jednání. O chystané schůzce oficiálně informovala Kancelář prezidenta republiky. Setkání obou státníků proběhne bezprostředně po slavnostním vyzvednutí korunovačních klenotů v pondělí. Hlava státu plánuje s premiérem řešit především koordinaci zahraniční politiky a další aktuální otázky.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Výhra Le Penové ve francouzských volbách může otřást základy NATO

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

včera

Ilustrační foto

Přelomový výzkum: Horká káva nebo čaj mohou způsobovat rakovinu

Pravidelné pití horkých nápojů, jako je čaj nebo káva, významně zvyšuje riziko vzniku rakoviny jícnu. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu Oxfordské univerzity, který sledoval téměř milión účastníků. Podle zjištění vědců mají lidé konzumující velmi horké nápoje až třikrát vyšší riziko rozvoje tohoto onemocnění ve srovnání s těmi, kteří dávají přednost vlažným nápojům. Odborníci podle BBC nicméně zdůrazňují, že celková pravděpodobnost onemocnění zůstává pro jednotlivce stále poměrně nízká.

včera

USA zakazují dovoz kanadských produktů

Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy