Kyjev - Jak to dopadne s Ukrajinou, je stále nejasné. Prezident Petro Porošenko sice připustil decentralizaci země, ale ta dle jeho názoru stále překpokládá unitární stát. Dohoda z Minsku je psána velmi obecně a každá strana si ji vykládá po svém. Ani sami rebelové nejsou jednotní.
Decentralizace státní správy je úhelným kamenem takzvaných minských dohod z minulého týdne, na jejichž základě bylo vyhlášeno už pět dní trvající příměří. Formulace pasáží o budoucím vnitropolitickém uspořádání jsou ale podle ukrajinských médií tak volné, že umožňují prakticky jakoukoli interpretaci.
Kyjev trvá na tom, že nové uspořádání se nijak nedotkne centrálních pravomocí ukrajinské vlády a nepočítá ani se státní formou federace. To dnes potvrdil i Porošenko.
Stejně rezolutní jsou ovšem i vůdci vzbouřenců. "Nejvyšší sovět" samozvané Doněcké lidové republiky podle dnešní informace povstalecké agentury Novorossija schválil usnesení, jímž zavázal povstalecké vyjednavače prosazovat jedině nezávislost na Kyjevu.
Šéf luhanské "lidové republiky" Igor Plotnickij dnes moskevskému rozhlasu řekl, že separatisté od myšlenky státní samostatnosti v žádném případě neustoupí.
Podle některých ukrajinských médií se ale v řadách separatistů projevují rozpory, pokud jde o taktiku vyjednávání s Kyjevem. Militantní tvrdé jádro prý odmítá jakékoli kontakty s ukrajinskými úřady a dohodu z běloruského Minsku neuznává. Bývalý doněcký "lidový gubernátor" Pavel Gubarev označuje minskou smlouvu za cár papíru. "Nevědí ani pořádně, co to vlastně podepsali," vyčetl dnes zástupcům vzbouřenců jejich postup v Minsku.
Související
Katastrofální chyba Kyjeva. Porošenko promluvil o setkání Zelenského s Trumpem
"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice
Petr Porošenko , Ukrajinská krize , Doněck (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 4 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 5 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 7 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 8 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 8 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 9 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 10 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 11 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 12 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 13 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 14 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 15 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák