Protiruské sankce tvrdě zasáhnou ruské plány na těžbu ropy, tvrdí experti

Mezi ohroženými projekty jsou klíčové průzkumné programy americké firmy Exxon Mobil v ruském sektoru Arktidy, které byly spuštěny v srpnu jako společný podnik s firmou Rosněfť. Tento a desítky dalších projektů, na nichž se Rosněfť a Gazprom Něfť dohodly s firmami Exxon, s britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell, norskou Statoil nebo italskou ENI, nyní budou zastaveny.

Jejich realizaci podle amerických vládních úředníků znemožňuje vyhlášené embargo na technologii a služby. "Bylo by přinejmenším mimořádně obtížné v nich pokračovat. Nikde jinde Rusko alternativní pomoc nesežene," řekl agentuře Reuters informovaný představitel americké vlády. Žádný z kontraktů přitom neobsahuje položku blokující odstoupení.

Pro firmu Lukoil, která se rovněž na sankčním seznamu ocitla, je vyhlášení sankcí šokem. V zahraničních nalezištích je z ruských společností nejaktivnější, zájmy má v Ghaně, Kaspickém moři či Iráku.

Klíčové postavení má mezi ruskými ropnými rezervami takzvaná Baženovova formace, která leží pod existujícími západosibiřskými ropnými nalezišti. V zemi je tam uloženo čtyřikrát víc ropy, než kolik činí odhadované zásoby Saúdské Arábie. Na využití naleziště pracují Rosněfť a Gazprom Něfť s firmami Exxon a Shell. Rosněfť kromě toho disponuje 44 ropnými nalezišti v Arktidě a v Černém moři s kapacitou 300 miliard barelů. Využít je chtěl ve spolupráci s firmami Exxon, ENI a Statoil.

Rusko, které je druhým největším ropným vývozcem na světě, vnímá svá arktická a pobřežní naleziště jako záruku toho, že se i při klesajících ropných zásobách na západní Sibiři podaří udržet těžbu na hranici 10,5 milionů barelů denně. Ruské firmy ale neinvestovaly do technického rozvoje a na spolupráci se Západem jsou těžce závislé. "Hledat náhradu je pozdě," řekl analytik ruské banky Sberbank Valerij Něstěrov.