"List The Economist v březnu zveřejnil index propojení byznysu s politikou, který hodnotí bohatství miliardářů držících monopoly či udržujících přímé vazby se státem a srovnává je s hrubým domácím produktem dané země. Rusko se umístilo na druhém místě za Hongkongem," připomíná na úvod svého komentáře pro server Moscow Times známý ruský analytik Andrej Sinitsyn.
Ruská vláda konfiskuje majetek
"Autoři studie doufali, že viditelné globální historické trendy budou pokračovat a oligarchové v rozvíjejících se zemích budou stále více přesouvat své aktivity od výnosů, které plynou z vládních konexí, k mnohem transparentnějším druhům byznysu. To se možná jednou stane i v Rusku, ale očividně ne brzy. Tím, že je země prakticky ve válce, existující státní kapitalismus i státní socialismus ještě posílí," míní komentátor.
"Lidé s úzkými vazbami na Kreml, kteří získávali zakázky během míru, mohou nyní očekávat, že obdrží přímé vládní kompenzace za ztráty způsobené západními sankcemi, přičemž politici tyto peníze vytáhnou od jiných ruských obchodníků, případně jim jejich firmy rovnou zabaví," obává se Sinitsyn.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Podle ruského ministerstva pro hospodářský rozvoj by vláda mohla vytáhnout peníze ze zmrazených penzijních fondů, aby pomohla zužovanému ropnému a plynnému sektoru, případně vymést rezervní fondy, které byly ironicky původně vytvořené za účelem, aby chránily penzijní fondy před případnou ztrátou. Vládní plány nejenže směřují proti budoucímu ruskému rozvoji, ale zároveň realokují prostředky, které byly již vyhrazeny na stávající investice a infrastrukturní projekty, čímž ohrožují jejich realizaci," varuje novinář.
Západní sankce poškodí běžné Rusy
"Vláda již dříve instruovala ministerstvo financí, aby převedlo část prostředků z rezervních fondů do Vněšekonombanky s cílem koupit akcie bank VTB a Rosselchozbank. Banky Rosneft a Novatek rovněž požádaly o vládní pomoc a zřejmě dostanou peníze z rezervních fondů ještě letos. Pochopitelně, vláda se také mohla rozhodnout pomoci těmto společnostem poskytnutím dodatečných rozpočtových prostředků či daňovými a celními úlevami apod. Každopádně logika zůstává stejná - ruští daňoví poplatníci jsou nuceni sanovat společnosti, které zasáhly západní sankce, jelikož udržují úzké vazby na prezidenta Vladimira Putina a Kreml," kritizuje Sinitsyn.
"Během míru byl ruský státní kapitalismus budován na principu soutěže o přístup k vládním zdrojům. Ti, kteří byli nejblíže centru, daný boj vyhrávali a využívali své pozice k zastavení dalších soutěží o tyto zdroje. To samo o stálo ekonomiku značné peníze. Během války ze sebe tito blízcí Kremlu učinili oběť západních sankcí. A nyní, když se zdroje stávají omezenější, uvedené sankce přiměly politické vedení přijít s pomocí pro své spojence. Je zajímavé, že kremelští chráněnci již ovládají v Rusku vše a hledají další příležitosti v okolních státech, což přispívá k agresivnímu kurzu ruské zahraniční politiky - to je důsledek, který v zásadě spustil stávající sankce," míní komentář.
"Zlovolný kruh může vést ke konsekvencím, že by v porovnání se stávající konfiskací penzí vypadaly zcela neškodně. Čas pro sklízení výnosů z privatizace v Rusku skončil. Nyní vláda pouze generuje ztráty a nutí daňové poplatníky, aby zaplatili účet," spílá závěrem Sinitsyn.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
před 59 minutami
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
před 1 hodinou
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
před 2 hodinami
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
před 3 hodinami
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
před 3 hodinami
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
před 4 hodinami
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
před 5 hodinami
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
před 6 hodinami
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
před 6 hodinami
Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný
před 7 hodinami
Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO
před 8 hodinami
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
před 9 hodinami
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
před 10 hodinami
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
před 11 hodinami
Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
Letos uplynulo přesně 150 let od chvíle, kdy byl vynalezen telefon. A je tomu rovných 145 let, kdy se telefon začal používat i u nás. V Praze si ho dne 21. května 1881 do svého bytu nechal zavézt jeden z tehdejších nejvýznamnějších továrníků.
Zdroj: Lucie Žáková