Rusové a strach z NATO? Historik vyvrací velký mýtus

"Rozhovor nového generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga pro polskou televizi, v němž deklaroval, že Severoatlantická aliance rozmístí svá vojska, kdekoliv bude chtít, jasně se ukázal, jak moc je NATO pro ruskou společnost trnem v patě," uvádí ruský historik a publicista Pjotr Romanov. V komentáři pro server Moscow Times shrnul vnímání západního paktu v současném Rusku.

Západ porušil svůj slib

"Moskva neprodleně odpověděla a Západu připomněla, že taková politika porušuje dohody mezi NATO a Ruskem - což přimělo Brusel k rychlé korekci uvádějící, že polský překladatel Soltenberga špatně citoval. Samozřejmě, chyby se stávají, ale v souvislosti s rusko-polskými vztahy, které nejsou po celá staletí zdaleka ideální, je možné, že překladatel slyšel přesně to, co Varšava chtěla slyšet," naznačuje Romanov.

"Ani frustrovaná a naštvaná odpověď Moskvy není překvapivá: Rusko je přesvědčené, že Západ porušil svůj slib, že výměnou za sjednocení Německa nebude NATO expandovat do východní Evropy. Pravda, tento příslib nikdy nebyl uveden v právně závazném dokumentu, ale v Rusku převláda pocit zrady. V tom hraje roli i ruská mentalita, protože právní dokumenty nemají v této zemi stejnou váhu, jakou mají na Západě. I při vší existující korupci má slovní příslib pro mnoho Rusů větší váhu než ověřený dokument," píše historik.

"Koneckonců, je zřejmé, proč Brusel považoval za nutné vydat korekci: Vztahy (mezi Západem a Ruskem) se i bez tohoto problému vyhrotily do podoby nové studené války. Situace přitom připomíná meč s dvojím ostřím: Pomáhá NATO najít nový účel existence po kolapsu Sovětského svazu a zároveň poskytuje ospravedlnění pro ruské zbrojení. Ale kdo bude mít zisk z nových závodů ve zbrojení kromě vojensko-průmyslových komplexů na obou stranách?" ptá se komentář.

Text v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ruští politici, generálové a admirálové očividně berou odpor proti NATO jako součást své práce. Každý generální štáb na světě neustále aktualizuje své plány s ohledem na potenciálního nepřítele - a to dělají Rusko i NATO vzájemně, bez ohledu na mírumilovné projevy svých vrcholných diplomatů a politických vůdců. A to nyní vylučuje ruské partnerství se Západem i v oblastech, kde se jejich zájmy shodují. Tento vztah bude pokračovat v dohledné budoucnosti, podle aktuálních podmínek se bude pouze měnit stupeň konfrontace a kooperace," předvídá Romanov.

Běžný Rus se NATO ve skutečnosti nebojí

"Velmi důležitý je postoj, který běžný Rus zaujímá k NATO. I před stávajícím vyhrocením vztahů Rusy dráždilo, že se NATO rozšiřuje k jejich hranicím, bombardovalo Jugoslávii a přijalo bývalé členy Varšavské smlouvy do svých řad. Nyní, když začaly platit západní sankce, dá se předpokládat, že nálady proti NATO pouze posílí. Na druhou stranu, pokud se podíváme trochu hlouběji, uvidíme, že strach ze Severoatlantické aliance má jen velmi málo Rusů. Další ji vnímají jako potenciální, ale ne bezprostřední hrozbu, a mnoho jiným je aliance jednoduše ukradená," píše expert.

"Pro tuto bezstarostnost existují nejméně tři důvody: Zaprvé, primární bezpečnostní garancí Ruska zůstávají jeho jaderný potenciál. Zadruhé, dnešní rusové vychovaní výukou historie druhé světové války si nedokážou dobře představit hrozbu ze strany bojového bratrství Holanďanů, Islanďanů, Estonců a dalších. Považují tento pestrý kontingent nejen za nevhodný pro boj, ale za přítěž, která jen omezuje operativnost Spojených států a velkých evropských zemí. Rusové navíc pochybují o efektivitě elitních jednotek NATO, jelikož ví, že v posledních desetiletích bojovaly pouze proti výrazně slabším nepřátelům. A konečně zatřetí, průměrný Rus si užívá pocit toho, že zatímco bývalý prezident Boris Jelcin nechal armádu upadnout do chaosu, prezident Vladimir Putin pomalu, ale jistě přebudoval ozbrojené síly země," deklaruje historik.

"Navíc, namísto tak nějak pochybného bývalého ministra obrany Anatolije Serdjukova má nyní Rusko mnohem zkušenějšího organizátora v podobě šéfa obranného resortu Sergeje Šoigu. Ozbrojené síly pochopitelně samy o sobě nezajistí zemi mír a bezpečnost. Ale musíme přiznat, že většina Rusů se příliš nezabývá hlubšími úvahami o kladech a záporech politiky prezidenta. K mrzutosti Západu i domácí opozice, ti, kteří o ní přemýšlejí, dospívají většinou k názoru, že jsou celkově s Putinem spokojeni - alespoň prozatím," uzavírá Romanov.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.
Ruská armáda, ilustrační foto

CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla

Podle globálního analytika CNN Bretta McGurka, který působil ve vysokých bezpečnostních funkcích za několika amerických prezidentů, čínský prezident Si Ťin-pching během nedávných rozhovorů v Pekingu poznamenal, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat své invaze na Ukrajinu. Vývoj na bojišti naznačuje, že má čínský vůdce pravdu. To otevírá novou příležitost pro diplomacii Donalda Trumpa, která by však měla stavět na jiném přístupu než doposud.

Více souvisejících

Rusko NATO

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

před 3 hodinami

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

před 5 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

před 6 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

před 6 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

před 8 hodinami

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

Zdroj: David Holub

Další zprávy