Příčiny mizérie v Rusku? Ekonom dospěl k nečekanému závěru

"Novinovým titulkům tento týden dominoval směnný kurz rublu k dolaru, který padl k novému rekordu 42 rublů za dolar. S ohledem na mimořádné události minulých měsíců, proč by měl kdokoliv krom historiků zájem ohlédnout se zpět k jaru a létu 1991 a zamyslet se nad tím, co nás ta doba může naučit o světovém řádu, mezinárodní bezpečnosti ruské historii a cestě jejího rozvoje?" začíná svůj komentář pro server Moscow Times ruský profesor ekonomie Konstantin Sonin. Prorektor Vysoké školy ekonomické v něm rozebral důvody současné hospodářské krize v Rusku.

Tři ruské krize

"Proč je nyní vhodné připomenout si počátek 90. let? Důvodem je to, že Rusko v posledních dvou desetiletích zažilo tři velké hospodářské krize a ta současná nejvíce připomíná nikoliv ty poslední dvě v letech 1998 a 2008, ale tu první, která nastala před 20 lety a přispěla ke kolapsu Sovětského svazu," míní ekonom.

"Analytici na příchod krizí v letech 1998 a 2008 upozorňovali několik měsíců dopředu, ačkoliv si veřejnost pamatuje, že první z nich začala 17. srpna 1998 a druhá na přelomu října a listopadu 2008, kdy se napětí na globálních trzích rychle přelilo do ruské ekonomiky a vedlo k tvrdému propadu průmyslové výroby a vlně nezaměstnanosti," připomíná expert.

"Každý si pamatuje datum 19. srpna 1991, kdy se silovici a konzervativní prosovětští členové vlády pokusili převzít moc pučem, aby následně sledovali, jak jejich naděje rychle vadnou. Nicméně s touto událostí nebyl spojen žádný ekonomický otřes," dodává Sonin.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Většina Rusů - běžných občanů i členů vládnoucí elity - zřejmě označí leden 1992 jako zlomový bod, kdy se hospodářské problémy, které existovaly již dva roky, dostaly do popředí a bývalý sovětský ekonomický model přestal pracovat. Navzdory široce rozšířenému mýtu centrálně řízené hospodářství neukončil bývalý premiér Jegor Gajdar: Přestalo fungovat ještě dříve, než nastoupil do úřadu. Ekonomické problémy počátku 90. let se tak daly do pohybu dlouho předtím, skrze pozvolný rozklad sovětského hospodářství," domnívá se profesor.

Západní sankce nejsou příčinou

"Stávající krize je stejným, pozvolným typem a hospodářské zpomalení ve skutečnosti začalo již dávno. Čtvrtletní růst se začal propadat po prezidentských volbách v roce 2012 a stavu totální stagnace dosáhl v roce 2014. Zpomalení bylo jednoduše přirozené," uvádí komentář.

"Zaprvé, růst začal z velmi nízkých hodnot a zadruhé, Rusko vyčerpalo možnosti svého růstu z první dekády nového tisíciletí. Především nevyužilo svou pracovní sílu a produkční kapacity podobně jako stoupající cenu ropy. Pro další hospodářský růst jsou nezbytné investice," deklaruje Sonin.

"Zároveň je však nemožné přilákat investice bez zlepšení veřejných institucí. Z ekonomického hlediska to zahrnuje obchodní právo, nezávislé soudy a policejní sbor neprosáknutý korupcí. Z politického pohledu jsou pak nutná nezávislá média a vláda, která je odpovědná lidu," vyjmenovává některé klíčové nedostatky současného Ruska ekonom.

"Rusko se však vydalo přesně opačným směrem, což vyústilo v to, že se ekonomický růst téměř zastavil ještě předtím, než se země ocitla v mezinárodní izolaci. Zahraniční sankce, narůstající nejistota autorit a nefunkční odpověď vedly k začátku krize, podobně jako v roce 1991, ačkoliv to opět není všem ještě jasné. Zdá se tak, že i historici nám mohou říct hodně zajímavých věcí o současném dění," končí profesor.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

Více souvisejících

Rusko rubl

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy