Bělehrad - Centrum srbské metropole dnes vřelo. Několik tisíc stoupenců srbského ultranacionalisty Vojislava Šešelje se dnes sešlo v Bělehradu na demonstraci proti vládě. Nesli s sebou transparenty "Ne EU a NATO", naopak mávali portréty ruského prezidenta Vladimira Putina.
Podle agentury AFP na náměstí Republiky v srdci srbské metropole přišlo kolem 10 tisíc lidí, zatímco televize B92 jejich množství odhadla na tři tisíce.
"Nebudeme čekat celý mandát (této vlády), volby budou příští rok. Porazíme vládu nacionálními, ekonomickými a sociálními argumenty," hřímal jako "za starých časů" vůdce SRS, která se za jeho nepřítomnosti propadla na okraj politické scény.
Šešelj se dobrovolně přihlásil v Haagu u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v únoru 2003. Jeho strana pak začala ztrácet podporu poté, co ji opustila řada členů v čele s bývalým druhým mužem radikálů a nyní srbským prezidentem Tomislavem Nikoličem a s nynějším premiérem Aleksandarem Vučičem. Oba založili novou politickou formaci, Srbskou pokrokovou stranu (SNS), s níž Vučić letos vyhrál volby.
Zdroj: YouTube"Musíme mít jasný směr, zda chceme na Východ nebo na Západ," pokračoval Šešelj. Obvinil přitom západní země, že v roce 1999 opakovaně bombardovaly Srbsko a dopustily se "genocidy srbského národa", zatímco "Východ Srbsku a jeho národu pomáhal".
Šešelj podstoupil koncem loňského roku operaci rakoviny střeva, ale nedlouho poté mu byly zjištěny metastázy v játrech. Kvůli léčbě ho ICTY dočasně pustil do Srbska za podmínky, že nebude kontaktovat válečné oběti ani svědky v procesu a že se vrátí, jakmile k tomu bude vyzván. V pátek ale vůdce radikálů prohlásil, že se zpět do Haagu dobrovolně nevydá.
Žalobci ICTY mu kladou za vinu především účast na etnických čistkách namířených proti nesrbskému obyvatelstvu v Chorvatsku, Bosně a severosrbské oblasti Vojvodina. Proces trval od listopadu 2007 do března 2012. Obžaloba pro něj žádá 28 let vězení, zatímco Šešelj je přesvědčen, že mu nelze prokázat vinu.
Související
U plynovodu na srbsko-maďarských hranicích našli výbušniny. Zasahují vrtulníky i pyrotechnici, Orbán svolal Radu obrany
Rozbili nám letadlo, přiznal Fico. Pak podpořil srbské ambice na členství v EU
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Sudetští Němci dorazili do Brna. I se synem Wintona uctili židovské oběti
včera
Zraněný Fico se omlouval novinářům. Vysvětlil, co se mu stalo
včera
Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu
včera
Knihovnu Václava Havla rozděluje spor. Vyjádřila se i bývalá první dáma
včera
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
včera
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
včera
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
včera
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
včera
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
včera
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
včera
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
včera
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
včera
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
včera
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
včera
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
včera
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
včera
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
včera
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
včera
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
včera
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.
Zdroj: Libor Novák