Svět řeší Ukrajinu, Rusko mezitím rozjelo policejní teror na Krymu

"Zatímco pozornost mezinárodního společenství poutají boje na východě Ukrajiny, na Krymu dochází k eskalaci porušování lidských práv. Úřady pod různými záminkami pronásledují lidi, kteří se odvážili otevřeně kritizovat počínání Ruska na poloostrově," uvedla Julija Gorbunovová z HRW.

Zastrašování a pronásledování odpůrců ruské politiky, především z řad krymských Tatarů, se podle HRW často odehrává pod záminkami boje proti náboženskému extremismu nebo proti obchodu s drogami či zbraněmi. Lidé jsou nuceni se zříkat ukrajinského občanství pod hrozbou, že se stanou zahraničními běženci ve vlastní zemi, anebo budou prostě deportováni z poloostrova.

Avšak podle ženevské konvence z roku 1949 mají okupační úřady zakázáno podnikat pokusy o demografické změny na okupovaném území či nutit místní obyvatelstvo přísahat věrnost okupantům, upozornila HRW.

"O tom, že jsou pronásledováni novináři a aktivisté, se dozvídám z televize a rádia," řekla ruskému servisu BBC Ljudmila Lubinová, kterou krymské úřady letos v červenci pověřily rolí úřední ochránkyně lidských práv. I vyjádření prokuratury podle ní potvrzuje, že se například odehrávaly domovní prohlídky, při kterých se pátralo po zakázané literatuře, avšak nakonec prý nikdo nebyl stíhán.

Lubinová připustila mizení lidí, avšak podle ní se takové případy za války stávají. "Zmizelo asi 800 lidí. Pátrá se po mnohem menším počtu, protože příbuzní předpokládají, že odešli bojovat na frontu apod. Pokud jde o mizení krymských aktivistů, je to samozřejmě strašné, avšak okolnosti vyšetřuje hlava republiky," dodala.

Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. Po rozpadu Zlaté hordy založili roku 1443 Krymský chanát, jenž se již v roce 1475 stal osmanským vazalem. Chanát, ovládaný dynastií Girejů, podnikal četné nájezdy na Rus, roku 1521 krymská vojska dokonce oblehla Moskvu. Poté, co si Moskevská Rus podmanila ostatní tatarské chanáty, zůstal Krym posledním tatarským státem, byť pod ochranou osmanského sultána, jenž z Krymu rekrutoval nejobávanější bojovníky svého vojska. Teprve po porážce Osmanů v rusko-turecké válce byl roku 1783 Krymský chanát připojen k Rusku, uvedl tatar.cz.

Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural. V 60. letech byli krymští Tataři rehabilitováni, jejich návrat však byl povolen až v roce 1988. Dnes, kdy je poloostrov součástí Ukrajiny, žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyvatelstva poloostrova.