Experti varují před vážnou analýzou. Ta hodnotí USA a Rusko

Ruští experti na mezinárodní problematiku, Sergej Rogov a Sergej Karaganov, tvrdí, že současné rusko-americké vztahy se dostaly do nebezpečně chladného bodu. Své názory prezentovali v debatě na Harvard Kennedy School. Rozhovor s nimi následně přinesl server Moscow Times.

"Amerika se prohlásila za vítěze studené války...pakliže je zde vítěz, je zde i poražený. A hádejte, kdo je tím poraženým," poukázal Rogov na podle něj chybný základní přístup ke vztahu obou států.

Jeho kolega Karaganov se domnívá, že současné americko-ruské vztahy se nacházejí na nejmrazivějším bodě za několik desetiletí: "Ano, jsou horší, než byly kdykoliv za mého života, krom krátké doby po nástupu Reaganovy administrativy. Ve skutečnosti naše vztahy velmi připomínají toto období. Podobá se mu americká politika, i ruský přístup se mu podobá...takže jsme zpět v nejhorším (bodě americko-ruských) vztahů."

"Současná situace spíše vypadá jako studený mír. Ale ještě jsme nedosáhli dna. A pokud budeme pokračovat v sestupu, mohl by vzniknout nový studenoválečný typ vztahů," doplnil Rogov.

Příčina tensí je podle Karaganova jednoznačná. "Hlavním důvodem byla expanze západní sféry vlivu a kontroly, především NATO, do ruské bezpečnostní sféry a ruské zájmové sféry, o nichž se Rusko domnívá, že jsou životně důležité pro jeho bezpečnost," tvrdí expert.

"USA a Rusku se nepodařilo nalézt strategii pro integraci Ruska. Bylo zde mnoho pěkných slov, mnoho deklarací, ale žádná skutečná politika, jak Rusko angažovat," dodává Rogov.

"Nemyslím si, že by se ten vztah mohl v krátkodobém horizontu zlepšit, protože analýzy hybných sil politiky na obou stranách ukazují, že je na tom velmi malý zájem a na obou stranách panuje absolutní nedůvěra," nastiňuje vývoj Karaganov.

Jeho kolega doplnil: "Máme přitom mnoho společných zájmů - nešíření jaderných zbraní, terorismus, Islámský stát, Írán, Severní Korea, klimatická změna - ve skutečnosti ale byly všechny tyto společné zájmy zatlačeny do pozadí."

Karaganov se zamyslel, jaká je pozice ruského prezidenta Vladimira Putina. "Jeho hodnocení v Evropě je mnohem lepší, než se zdá a jeho renomé ve světě je pravděpodobně největší ze všech politiků. Domnívám se, že pokud vezmete většinu, pokud chceme být tak nějak demokratičtí, jeho renomé v Číně, jak známo, převyšuje čínského vůdce."

"Mnoho lidí v Rusku podporuje Putina, protože si myslí, že stojí zpříma a činí jim peklo (Západu)," dodává Rogov.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Proč tedy podle odborníků americko-ruské vztahy dospěly ke krachu? "Důvodem proč tento vztah selhává je především to, jak smýšlíme. A já si myslím, že Západ nikdy nepochopil, že nemůže vůči Rusku provádět politiku, jako by se jednalo o poražený národ. Zaprvé, Rusové si nikdy nepřipustili, že prohráli. Zadruhé, jde o jejich národní charakter. Jsme jednou z mála zemí na světě a jednou ze dvou v Evropě, které nikdy nebyly drtivě poraženy," připomíná Karaganov.

"Namísto normální politické debaty taky máme propagandistický zápas. A jde o skutečně studenoválečný druh propagandy se všemi těmi dávnými stereotypy studené války," podotýká Rogov.

"Je zde silná nedůvěra na obou stranách. Zřejmě musíme počkat," odpovídá Karaganov na otázku, zda se mohou zlepšit osobní vztahy amerického a ruského prezidenta. "Pokud se však prezident Obama rozhodne pro salto mortale, což může, jelikož už znovu nekandiduje, může nastat určitý druh nového sbližování. Ale pochybuji o tom," dodává.

Rogov proti tomu připomíná jinou věc: "Když Obama deklaroval, že jeho cílem je izolovat a potrestat Rusko, výsledem pochopitelně je, že Rusko nikterak neintegruje."

Experti jsou skeptičtí i ohledně dalšího vývoje na Ukrajině. "Pokud bych byl všemocným, nařídil bych mírovou Ukrajinu rozvíjející se pod společnou patronací Evropy a Ruska, protože Ukrajina se sama rozvíjet nemůže," míní Karaganov.

"Východní a další ukrajinské regiony musí získat stejnou míru autonomie, jako získalo Skotsko po referendu (o samostatnosti). Co je na tom vlastně špatného?" ptá se Rogov.

"Co se týká (ukrajinského vstupu do) NATO, Rusko dalo najevo, že je to nepřijatelné, jelikož by to znamenalo 2000 kilometrů dlouhou neubránitelnou hranici. A to je pochopitelně pro Rusko netolerovatelné," poukazuje Karaganov na důležitý strategický aspekt celé krize.

To si myslí i Rogov: "Rusko se obává, že by Ukrajina mohla vstoupit do NATO. To je jako kdyby se Kanada a Mexiko přidaly k rivalově nepřátelské vojenské alianci," přirovnává k pohledu v USA.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.
Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

před 2 hodinami

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 6 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 7 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 9 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 10 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 10 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 13 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy