Pat v Kosovu u konce, strany si nakonec plácly a vzniká koalice

Podpis dohody předcházel ustavujícímu zasedání parlamentu, které se právě kvůli dohadům o vládě koná až půl roku po volbách. V těch vyhrála Thaçiho PDK a měla podle ústavy právo sestavit vládu, žádná jiná strana s ní ale nechtěla jít do koalice, a poslanci by takový kabinet tedy neodsouhlasili. Vznikla tím patová situace.

Východisko z ní se našlo teprve až tím, že se Thaçi vzdal premiérského křesla. Koncem listopadu se ještě hovořilo o tom, že Thaçi ve vládě nebude a jako poslanec si počká dva roky na uvolnění úřadu prezidenta, který nyní vykonává Atifete Jahjagová.

Očekávalo se, že po dnešním ustavujícím zasedání parlament vzápětí odsouhlasí novou vládu. Prištinský tisk dnes ale uvedl, že by se o Mustafově kabinetu mělo hlasovat na samostatném zasedání zákonodárného sboru.

Zahraničněpolitická orientace Kosova je určována jeho choulostivou mezinárodněpolitickou situací, která je různými státy světa a různými mezinárodními organizacemi interpretována odlišně. Vzhledem k tomu, že Kosovo prozatím neuznává ani polovina členů OSN, je klíčovou úlohou kosovské zahraniční politiky získat další uznání ve světě.

K 1. 4. 2013 Kosovo uznalo 98 zemí OSN, z toho 22 členských států Evropské unie. Rovněž Česká republika s Kosovem navázala standardní diplomatické vztahy prostřednictvím uznání Kosova dne 21. května 2008, což stvrdila otevřením českého velvyslanectví v Prištině vedeného na úrovni chargé d´affaires k 1.srpnu 2008, které nahradilo dosavadní styčnou kancelář, otevřenou již v listopadu 2006.

Deklarovaným hlavním cílem zahraniční politiky Kosova je členství v EU a v NATO. Euroatlantická integrace je ale nerealizovatelná bez uznání všemi členy EU a NATO. Pět členských zemí EU, z nichž čtyři jsou zároveň i členy NATO (Řecko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko + Kypr) Kosovo neuznává, a tak hlavní snaha Kosova je zajistit si uznání ze strany těchto zemí. Kromě států EU je pro Kosovo důležité zejména uznání nejdůležitějšími zeměmi třetího světa (tzv. BRIC) a některými klíčovými muslimskými zeměmi (Egypt, Indonésie), avšak diplomatická ofenzíva Srbska a Ruska většímu uznávání zatím brání, informuje MZV ČR.