Vztahy Rusko-Západ v troskách, Lukašenko vydělává: Přítulné telátko saje od dvou matek

Minsk - Zatímco vztahy mezi Ruskem a Západem se zhoršily, jedna země sklízí odměnu. Tou zemí je Bělorusko, jehož autoritářského vůdce kdysi Spojené státy a Evropská unie překřtily na "posledního evropského diktátora". Prezident Alexandr Lukašenko si ale teď vychutnává novou roli zprostředkovatele mírových rozhovorů na Ukrajině a jeho země má slušný užitek z toho, že opětovně zpracovává nebo jednoduše balí do nových obalů evropské potraviny, jejichž dovoz Moskva v odvetě za západní sankce zakázala.

Zářným příkladem budiž vývoz mořských ryb z vnitrozemského Běloruska, který se za poslední tři měsíce zdvojnásobil. To jasně naznačuje, že se děje něco zvláštního, podotýká agentura AP.

Pro Bělorusko, které má nouzi o peníze, byl vývoz potravin do Ruska loni důležitým zdrojem tvrdé měny. Letošní čísla zatím nejsou k dispozici, prudký nárůst dovozu potravin z Evropy ale naznačil, že země vmáčknutá mezi Rusko a Polsko a Litvu, dva členy Evropské unie, moskevského zákazu rychle využila.

"Lukašenko doufá, že Bělorusko přemění v most mezi Východem a Západem, na kterém budou muset platit obě strany," uvedl nezávislý analytik působící v Minsku Aljaksandr Klaskovski. "Lukašenkovo oblíbené přísloví zní 'Přítulné telátko saje od dvou matek'."

Protože Lukašenko udržuje dobré vztahy s vůdci Ukrajiny i Ruska, je jeho země s to fungovat jako neutrální území pro konání mírových rozhovorů k situaci na Ukrajině. Rusko a Západ by chtěly, aby Bělorusko v těchto jednáních fungovalo jako hostitelská země i nadále.

Zatímco ruský prezident Vladimir Putin si nyní u Západu stojí špatně, Lukašenko už hlavním terčem kritiky není, i když nadále potírá opozici a nezávislá média. "Bělorusko podstupuje přeměnu od vyděděnce k respektovanému hráči," uvedl Klaskovski.

Lukašenko toho chce plně využít. Jeho vláda v současnosti jedná s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o možnosti nového úvěru, a Lukašenkův ministr hospodářství se zúčastnil nedávné konference v Londýně s cílem přilákat zahraniční investory. "Lukašenko si uvědomuje, že peněžitá pomoc z Kremlu se kvůli poklesu ruské ekonomiky podstatně ztenčí, a hledá nové finanční zdroje," sdělil šéf Výzkumného střediska Mises v Minsku Jaroslav Romančuk.

Země přitom zoufale potřebuje peníze. Příští rok má Bělorusko splatit čtyři miliardy dolarů zahraničním věřitelům, což je významná částka pro zemi, jejíž rezervy v tvrdé měně činí pouhých 5,8 miliardy dolarů (130,7 miliardy Kč).

"Lukašenko vyrobí napodobeninu demokracie, jako to udělal pokaždé, když zoufale potřeboval peníze," uvedl Stanislav Šuškevič, první postsovětský vůdce, který přešel k opozici. "Západ má celkem krátkou paměť."

MMF každopádně podmínil případnou pomoc reformami, mezi nimiž je liberalizace ekonomiky a privatizace státního majetku, což jsou požadavky, které Lukašenko, jenž razí sovětský styl kontroly nad státní ekonomikou, pravděpodobně nepřijme. I přes jeho pokusy o sblížení se Západem tak pravděpodobně zůstane hlavním sponzorem Běloruska právě Rusko, které mu poskytuje levnou energii a půjčky. Moskva je sice kvůli běloruské šmelině se sankcemi naštvaná, potřebuje si ale udržet důležitého politického a vojenského spojence.

Rusko, Bělorusko a Kazachstán letos podepsaly dohodu o vytvoření Euroasijské hospodářské unie (EAHU). Jde o pokračování stávající celní unie, přičemž nová koalice by měla koordinovat finanční systémy členských zemí, regulovat jejich opatření v průmyslu a zemědělství, pracovní trhy a dopravní sítě.

Ambiciózní projekt už ale narazil na problémy, nejnověji kvůli ruské snaze zarazit kontraband přes Bělorusko. Podle ruského vládního zemědělského dohledového úřadu vyrábí některé běloruské společnosti potraviny z evropského masa a jiných výrobků, zatímco jiné zakázané evropské potraviny jednoduše znovu zabalí, aby změnily zemi původu.

Zboží se údajně podařilo do Ruska dostat i třeba s padělanou dokumentací. Dalším pokoutným pašeráckým způsobem je obstarat dokumenty, podle kterých je zásilka evropských potravin určena pro Kazachstán, i když ve skutečnosti je určena pro Rusko.

Rusko na to odpovědělo omezením dovozu některého běloruského masa a mléka. Lukašenko obvinění z pašování odmítá. Připustil, že Bělorusko zvýšilo dovoz evropských zemědělských výrobků kvůli dalšímu zpracování a následnému prodeji do Ruska, tvrdí ale, že jde o činnost v souladu s pravidly Celní unie. Ruské kontroly tranzitních dodávek prezident odsoudil jako "nevhodné" a odpověděl opětovným zavedením celních kontrol na běloruské straně hranice s Ruskem.

Bělorusko je sice na ruských dodávkách závislé, Lukašenko se ale v minulosti ve sporech s Moskvou bránil, aby odrazil pokusy Moskvy získat kontrolu nad běloruskými aktivy. "Nevyvíjejte na nás tlak!" prohlásil Lukašenko během nedávného setkání. "Byli jsme a budeme vašimi spolehlivými přáteli, pokud se nás ale pokusíte poškodit, nebudu to tolerovat. Nejsme štěňata, která by se nechala vodit na vodítku," prohlásil také.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.
Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

Více souvisejících

Bělorusko Alexandr Lukašenko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy