Blíží se drastická změna v ukrajinské krizi, varuje profesor

"Otázka poskytnutí zbraní Ukrajině - především protitankových střel, protidělostřeleckých radarů, průzkumných bezpilotních letounů či komunikačních a radarových rušiček - zaměstnává západní vlády, odborníky a experty. Klíčová však není otázka, zda je takový krok správný, ani jaká pomoc nejvíce prospěje Kyjevu, ale kam povede," píše Mark Galeotti, profesor mezinárodních vztahů z New York University. V komentáři pro server Moscow Times zkritizoval úvahy o vyzbrojení ukrajinské armády pro boj s proruskými povstalci na východě země.

Dodávky zbraní mohou eskalovat konflikt

"Zvažovaná výzbroj je čistě defenzivní. Jelikož pochopitelně defenzivní zbraně mají svůj význam při útoku, pomoc zvažovaná ukrajinským drceným silám jim má umožnit čelit dalším povstaleckým útokům, především těm vedeným lépe vyzbrojenými a disciplinovanými ruskými řadovými vojáky. Koneckonců, ač Moskva pokračuje v popírání přítomnosti svých vojsk (vyjma jednotlivých dobrovolníků), množí se videa a další důkazy ukazující moderní tanky a další systémy, které nemohly být ukradeny z ukrajinských skladů, navíc jsou obsluhovány lidmi, kteří jednoznačně vědí, co dělají a kteří podstoupili společný výcvik," konstatuje Galeotti.  

"Takové rozhodnutí by zajisté naznačilo drastickou změnu v západním angažmá na Ukrajině a bylo silným potvrzením důvěry ukrajinské vládě Petra Porošenka. Jednalo by se rovněž o otevřenou výzvu pro Moskvu, která dala jasně najevo nesouhlas s takovými kroky. Je jednoduché apelovat na západní obyvatele vyděšené eskalací války, očividnou ochotou Moskvy tlačit donbaské rebely k ofenzivě, nebo je v ní alespoň podporovat a netrpělivostí k hospodářským sankcí, kterým se nepodařilo zajistit mír," myslí si odborník.

"Je ale již těžší vidět, kam kampaň 'vyzbrojte Ukrajinu' vlastně směřuje. Je možné, že přísun zbraní umožní Kyjevu nejprve stabilizovat frontové linie a pak možná zatlačit (rebely) zpět, zvítězit alespoň ve vojenské fázi konfliktu či přimět Moskvu, aby ponechala rebely jejich osudu. To ale předpokládá, že prezident Vladimir Putin bude ochotný, nebo lépe řečeno bude schopen přijmout jasnou porážku. Odhodlání bojovat s ohněm ohněm a odpovědět eskalací ale možná budou nezadržitelné," varuje profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Navíc, i za předpokladu že padne rozhodnutí, zabere nějaký čas poslat zbraně na Ukrajinu, vycvičit kyjevské vojáky k jejich ovládání a následnému užití na bojišti. Pokud Moskva skutečně vycítí, že se může jednat o zbraně, které vyhrají válku, jednou z potenciálních odpovědí může být prvotní tvrdý útok, zásadní eskalace s cílem vyhrát válku co nejrychleji. Rusko může převzít téměř absolutní kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem. Moskva by toho mohla využít k ničivým úderům na letiště, silnice, železnice, kasárna a další objekty v zemi," nastiňuje expert.        

"Cílem tohoto by zřejmě nebylo obsazení země, ale spíše omezení jejích bojových kapacit a umožnění expanze rebely držených oblastí do vojensky a hospodářsky životaschopné míry, včetně Mariupolu a možná i k pověstného pozemního mostu na Krym. Moskva až do tohoto momentu koneckonců cítila, že nemá co ztratit a naopak hodně získat vytvořením jednoho, či dvou nových východoukrajinských pseudo-států a potom bude moci nechat vše zamrznout do doby, která bude příznivější," myslí si Galeotti.     

Cílem není pomoci Ukrajině, ale oslabit Rusko

"Co bude potom dělat Kyjev? Je reálné, že použije nové vybavení k zahájení ofenzivní války proti posílenému a dobře vybavenému nepříteli; války, v níž bude čelit otevřeně přiznaným ruským 'mírovým silám'? Jak se bude cítit Washington ohledně perspektivy, že americké rakety zabíjejí oficiálně rozmístěné ruské vojáky? Nic z toho nemá za cíl nutně říct, že by Kyjev neměl být vyzbrojen. Pokud Západ není ochoten zavést mnohem dramatičtější hospodářské sankce, může to být jediná cesta jak rychle přimět Moskvu ke změně politiky. Podstata této politiky se ale nepředvídatelně mění. Západ musí promýšlet nejen další krok, ale i několik dalších, které mohou následovat, včetně eventuality, že se Kreml v odpovědi rozhodně pro eskalaci či akceleraci konfliktu," konstatuje expert na mezinárodní vztahy.   

"Nezdá se, že by k dnešnímu datu měl Západ nějaký jasný a společný cíl. Je jím dostat Rusko z Krymu? Hodně štěstí. Zastavit destabilizaci Donbasu? To je možné, ačkoliv zatím nevíme, nakolik Moskva rebely skutečně kontroluje. Podkopat a pokořit Kreml? Ačkoliv to nikdo veřejně nepřizná, mnohé z toho je jasně spíše příležitostí zasáhnout Moskvu, než pomoci Kyjevu. Avšak v pozadí, s ohledem na to, že Moskva musí nepochybně plánovat, jak na případné rozhodnutí o vyzbrojení Ukrajiny zareaguje, Západ se musí pokusit zvážit, co nastane a jak na to bude reagovat. Tato krize nás až mockrát zaskočila nepřipravené," připomíná závěrem komentář.    

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony

Osm ze dvanácti členů posádky je nezvěstných po silném požáru, který ve čtvrtek ráno vypuknul na palubě tankeru plujícího v černomořských vodách nedaleko rumunského pobřeží. Podle vyjádření rumunských námořních úřadů došlo na plavidle k sérii explozí. Záchranné složky okamžitě zahájily rozsáhlou pátrací a záchrannou operaci k nalezení přeživších.

před 41 minutami

Vysílače Liblice Prohlédněte si galerii

Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi

Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi. Ve čtvrtek dopoledne došlo k plánovanému odstřelu stožárů vysílače Liblice B u středočeského Českého Brodu. Vysílání bylo již dříve ukončeno, v posledních dnech se vše připravovalo na demolici. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné

Premiér Andrej Babiš označil ve čtvrtek před začátkem summitu Evropské rady v Bruselu návrhy Evropské komise na nové vlastní zdroje budoucího unijního rozpočtu za naprosto nepřijatelné. Podle jeho slov chce unijní exekutiva připravit členské státy o podíly na vybraných daních a příjmech z emisních povolenek. Předseda vlády v této souvislosti upozornil na obrovské názorové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

před 2 hodinami

GBU-43 alias

USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"

Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.

před 2 hodinami

Elon Musk

Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk

Americký podnikatel Elon Musk naznačil, že za novými omezeními rychlosti a používání satelitní sítě Starlink, která využívají ukrajinská vojenská zařízení, může stát přímo vláda Spojených států. Služba Starlink přitom hraje klíčovou roli v ukrajinské obraně, neboť pomáhá Kyjevu navádět drony na ruské cíle a chránit vlastní vzdušný prostor. Omezení rychlosti na sto mil za hodinu však nedávno narušila probíhající bojové mise ukrajinských ozbrojených sil.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Manchester City

Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech

Podle všeho se jedná o největší skandál v dějinách anglického fotbalu. Přišlo se totiž na to, že jeden z anglických velkoklubů a zároveň jeden z nejúspěšnějších v posledních letech Manchester City měl podvádět takovým způsobem, že porušil finanční pravidla anglické Premier League hned ve 114 bodech. K tomuto závěru došla nezávislá komise, což potvrdila samotná anglická nejvyšší fotbalová soutěž. Nyní tak klubu hrozí široká škála trestů od odečtu bodů až po vyřazení z Premier League. 

včera

Marek Ženíšek

Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty

Bývalý ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09), který působil ve Fialově vládě, vyzval opoziční strany po komunálních volbách ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu. Ženíšek se domnívá, že by takový volební blok porazil hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. 

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS

Česko má za sebou komunální a první kolo senátních voleb, jenže ve volbách do Poslanecké sněmovny by se někteří voliči mohli zachovat jinak. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, jeho podpora však spadla pod 30 procent. V dolní parlamentní komoře by zasedlo šest uskupení. 

včera

včera

Rusko, Kreml

Rusko se podle rozvědky pokusí zlikvidovat šéfy evropských zbrojovek, píše FT

Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.

včera

Andrej Babiš

Babiš utnul spekulace. Prozradil osud Vojtěcha, Červeného a Plagy

Ministr školství Robert Plaga se těší plné důvěře předsedy vlády Andreje Babiše, což premiér osobně potvrdil před svým odletem na zasedání Evropské rady. Reagoval tak na nedávné mediální spekulace, které hovořily o chystaných personálních změnách v kabinetu a možném odchodu šéfa rezortu školství. 

včera

Sberbank

Ukrajina zasáhla datové centrum Sberbank, kde sídlí nejvýkonnější ruský superpočítač

Ukrajinské bezpilotní letouny v noci na 14. října vůbec poprvé v historii probíhajícího konfliktu zaútočily na rozsáhlé centrum pro zpracovávání dat společnosti Sberbank v ruském městě Balakovo v Saratovské oblasti. Regionální gubernátor Roman Busargin sice informoval o poškození obytných budov a úmrtí jednoho člověka, avšak vedení finančního ústavu vzápětí uvedlo, že veškeré bankovní systémy a klientské služby fungují v naprostém pořádku.

včera

Andrej Babiš

TI: Babiš je ve střetu zájmů, potvrdila Evropská komise

Evropská komise zaslala oficiální dopis protikorupční organizaci Transparency International ČR, v němž potvrdila střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Reagovala tak na květnový právně-analytický podnět týkající se Babišových obchodních aktivit a fungování svěřenského fondu RSVP TRUST.

včera

včera

První vystoupení nové mluvčí Bílého domu skončilo katastrofálně, píše americký tisk

Nová tisková mluvčí Bílého domu Katie Zachariová zažila v úterý naprostý debakl, když její vůbec první setkání s novináři skončilo po pouhých několika minutách chaosem, trapným přeřeknutím a předčasným odchodem od řečnického pultu. Zahraniční média i političtí analytici incident okamžitě označili za ukázkovou krizi komunikace, která obnažila nepřipravenost nově jmenované úřednice na tlak nejvyššího amerického úřadu, píše The Independent, který vystoupení označil za katastrofální.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy