"Otázka poskytnutí zbraní Ukrajině - především protitankových střel, protidělostřeleckých radarů, průzkumných bezpilotních letounů či komunikačních a radarových rušiček - zaměstnává západní vlády, odborníky a experty. Klíčová však není otázka, zda je takový krok správný, ani jaká pomoc nejvíce prospěje Kyjevu, ale kam povede," píše Mark Galeotti, profesor mezinárodních vztahů z New York University. V komentáři pro server Moscow Times zkritizoval úvahy o vyzbrojení ukrajinské armády pro boj s proruskými povstalci na východě země.
Dodávky zbraní mohou eskalovat konflikt
"Zvažovaná výzbroj je čistě defenzivní. Jelikož pochopitelně defenzivní zbraně mají svůj význam při útoku, pomoc zvažovaná ukrajinským drceným silám jim má umožnit čelit dalším povstaleckým útokům, především těm vedeným lépe vyzbrojenými a disciplinovanými ruskými řadovými vojáky. Koneckonců, ač Moskva pokračuje v popírání přítomnosti svých vojsk (vyjma jednotlivých dobrovolníků), množí se videa a další důkazy ukazující moderní tanky a další systémy, které nemohly být ukradeny z ukrajinských skladů, navíc jsou obsluhovány lidmi, kteří jednoznačně vědí, co dělají a kteří podstoupili společný výcvik," konstatuje Galeotti.
"Takové rozhodnutí by zajisté naznačilo drastickou změnu v západním angažmá na Ukrajině a bylo silným potvrzením důvěry ukrajinské vládě Petra Porošenka. Jednalo by se rovněž o otevřenou výzvu pro Moskvu, která dala jasně najevo nesouhlas s takovými kroky. Je jednoduché apelovat na západní obyvatele vyděšené eskalací války, očividnou ochotou Moskvy tlačit donbaské rebely k ofenzivě, nebo je v ní alespoň podporovat a netrpělivostí k hospodářským sankcí, kterým se nepodařilo zajistit mír," myslí si odborník.
"Je ale již těžší vidět, kam kampaň 'vyzbrojte Ukrajinu' vlastně směřuje. Je možné, že přísun zbraní umožní Kyjevu nejprve stabilizovat frontové linie a pak možná zatlačit (rebely) zpět, zvítězit alespoň ve vojenské fázi konfliktu či přimět Moskvu, aby ponechala rebely jejich osudu. To ale předpokládá, že prezident Vladimir Putin bude ochotný, nebo lépe řečeno bude schopen přijmout jasnou porážku. Odhodlání bojovat s ohněm ohněm a odpovědět eskalací ale možná budou nezadržitelné," varuje profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Navíc, i za předpokladu že padne rozhodnutí, zabere nějaký čas poslat zbraně na Ukrajinu, vycvičit kyjevské vojáky k jejich ovládání a následnému užití na bojišti. Pokud Moskva skutečně vycítí, že se může jednat o zbraně, které vyhrají válku, jednou z potenciálních odpovědí může být prvotní tvrdý útok, zásadní eskalace s cílem vyhrát válku co nejrychleji. Rusko může převzít téměř absolutní kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem. Moskva by toho mohla využít k ničivým úderům na letiště, silnice, železnice, kasárna a další objekty v zemi," nastiňuje expert.
"Cílem tohoto by zřejmě nebylo obsazení země, ale spíše omezení jejích bojových kapacit a umožnění expanze rebely držených oblastí do vojensky a hospodářsky životaschopné míry, včetně Mariupolu a možná i k pověstného pozemního mostu na Krym. Moskva až do tohoto momentu koneckonců cítila, že nemá co ztratit a naopak hodně získat vytvořením jednoho, či dvou nových východoukrajinských pseudo-států a potom bude moci nechat vše zamrznout do doby, která bude příznivější," myslí si Galeotti.
Cílem není pomoci Ukrajině, ale oslabit Rusko
"Co bude potom dělat Kyjev? Je reálné, že použije nové vybavení k zahájení ofenzivní války proti posílenému a dobře vybavenému nepříteli; války, v níž bude čelit otevřeně přiznaným ruským 'mírovým silám'? Jak se bude cítit Washington ohledně perspektivy, že americké rakety zabíjejí oficiálně rozmístěné ruské vojáky? Nic z toho nemá za cíl nutně říct, že by Kyjev neměl být vyzbrojen. Pokud Západ není ochoten zavést mnohem dramatičtější hospodářské sankce, může to být jediná cesta jak rychle přimět Moskvu ke změně politiky. Podstata této politiky se ale nepředvídatelně mění. Západ musí promýšlet nejen další krok, ale i několik dalších, které mohou následovat, včetně eventuality, že se Kreml v odpovědi rozhodně pro eskalaci či akceleraci konfliktu," konstatuje expert na mezinárodní vztahy.
"Nezdá se, že by k dnešnímu datu měl Západ nějaký jasný a společný cíl. Je jím dostat Rusko z Krymu? Hodně štěstí. Zastavit destabilizaci Donbasu? To je možné, ačkoliv zatím nevíme, nakolik Moskva rebely skutečně kontroluje. Podkopat a pokořit Kreml? Ačkoliv to nikdo veřejně nepřizná, mnohé z toho je jasně spíše příležitostí zasáhnout Moskvu, než pomoci Kyjevu. Avšak v pozadí, s ohledem na to, že Moskva musí nepochybně plánovat, jak na případné rozhodnutí o vyzbrojení Ukrajiny zareaguje, Západ se musí pokusit zvážit, co nastane a jak na to bude reagovat. Tato krize nás až mockrát zaskočila nepřipravené," připomíná závěrem komentář.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků
před 1 hodinou
Babiš si podal ruku s Trumpem. Kritika Česka kvůli výdajům se nekonala
před 2 hodinami
Trump z Ankary varoval Írán. Znovu vás tvrdě zasáhneme, vzkázal
před 3 hodinami
Policejní manévry ve Strakonicích. Žena vyhrožovala sousedovi se zbraní
před 4 hodinami
Írán vyzval Američany, aby se podrobili novému režimu v Hormuzském průlivu
před 4 hodinami
Pavla se na večeři ptali na podporu Kyjeva. Babišovi vadí, že se nemluví o míru
před 5 hodinami
Trumpova slova vedou k reakci trhů. Dalo se to očekávat
před 6 hodinami
Policisté v národním parku. České Švýcarsko je pod dohledem společných hlídek
Aktualizováno před 7 hodinami
Trump oznámil konec příměří na Blízkém východě. Íránce má za nemocné lháře
před 8 hodinami
Le Penová v rozhovoru prozradila, co bude s její prezidentskou kandidaturou
před 8 hodinami
Ruští sportovci se zřejmě vrátí na olympiádu. Padlo zásadní rozhodnutí
před 9 hodinami
Američané opět útočili v Íránu. Revoluční gardy v odvetě cílily na vojenská zařízení
před 10 hodinami
Může za to obskurní hádka. V cizině řeší, proč Pavel a Babiš neletěli do Ankary spolu
před 11 hodinami
Červencové počasí bude poměrně stabilní, naznačuje nový výhled
včera
Obchody byly o svátcích v červenci k dispozici. Podzim nabídne jiný obrázek
včera
Superdávku čekají úpravy. Do výše dávky se promítnou na podzim
včera
Zeman se pustil do Pavla a zastal se vlády. Prezidentovi se prý nedá věřit
včera
Naprášili ho. Bývalý princ Andrew po měsících v ústraní vyrazil mezi lidi
včera
Zelenskyj zmínil, co všechno zvládne Ukrajina. V jedné věci požádal o pomoc
včera
Trumpovo sdělení se nemění. Češi mají falešný pocit bezpečí, uvedl Pavel
Češi mají falešný pocit bezpečí, protože jsou obklopeni přáteli a spojenci, prohlásil prezident Petr Pavel na jedné z akcí během summitu NATO v Turecku. Vyzdvihl také roli amerického protějška Donalda Trumpa, který tlačí na členské země, aby plnily své závazky.
Zdroj: Jan Hrabě