"Otázka poskytnutí zbraní Ukrajině - především protitankových střel, protidělostřeleckých radarů, průzkumných bezpilotních letounů či komunikačních a radarových rušiček - zaměstnává západní vlády, odborníky a experty. Klíčová však není otázka, zda je takový krok správný, ani jaká pomoc nejvíce prospěje Kyjevu, ale kam povede," píše Mark Galeotti, profesor mezinárodních vztahů z New York University. V komentáři pro server Moscow Times zkritizoval úvahy o vyzbrojení ukrajinské armády pro boj s proruskými povstalci na východě země.
Dodávky zbraní mohou eskalovat konflikt
"Zvažovaná výzbroj je čistě defenzivní. Jelikož pochopitelně defenzivní zbraně mají svůj význam při útoku, pomoc zvažovaná ukrajinským drceným silám jim má umožnit čelit dalším povstaleckým útokům, především těm vedeným lépe vyzbrojenými a disciplinovanými ruskými řadovými vojáky. Koneckonců, ač Moskva pokračuje v popírání přítomnosti svých vojsk (vyjma jednotlivých dobrovolníků), množí se videa a další důkazy ukazující moderní tanky a další systémy, které nemohly být ukradeny z ukrajinských skladů, navíc jsou obsluhovány lidmi, kteří jednoznačně vědí, co dělají a kteří podstoupili společný výcvik," konstatuje Galeotti.
"Takové rozhodnutí by zajisté naznačilo drastickou změnu v západním angažmá na Ukrajině a bylo silným potvrzením důvěry ukrajinské vládě Petra Porošenka. Jednalo by se rovněž o otevřenou výzvu pro Moskvu, která dala jasně najevo nesouhlas s takovými kroky. Je jednoduché apelovat na západní obyvatele vyděšené eskalací války, očividnou ochotou Moskvy tlačit donbaské rebely k ofenzivě, nebo je v ní alespoň podporovat a netrpělivostí k hospodářským sankcí, kterým se nepodařilo zajistit mír," myslí si odborník.
"Je ale již těžší vidět, kam kampaň 'vyzbrojte Ukrajinu' vlastně směřuje. Je možné, že přísun zbraní umožní Kyjevu nejprve stabilizovat frontové linie a pak možná zatlačit (rebely) zpět, zvítězit alespoň ve vojenské fázi konfliktu či přimět Moskvu, aby ponechala rebely jejich osudu. To ale předpokládá, že prezident Vladimir Putin bude ochotný, nebo lépe řečeno bude schopen přijmout jasnou porážku. Odhodlání bojovat s ohněm ohněm a odpovědět eskalací ale možná budou nezadržitelné," varuje profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Navíc, i za předpokladu že padne rozhodnutí, zabere nějaký čas poslat zbraně na Ukrajinu, vycvičit kyjevské vojáky k jejich ovládání a následnému užití na bojišti. Pokud Moskva skutečně vycítí, že se může jednat o zbraně, které vyhrají válku, jednou z potenciálních odpovědí může být prvotní tvrdý útok, zásadní eskalace s cílem vyhrát válku co nejrychleji. Rusko může převzít téměř absolutní kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem. Moskva by toho mohla využít k ničivým úderům na letiště, silnice, železnice, kasárna a další objekty v zemi," nastiňuje expert.
"Cílem tohoto by zřejmě nebylo obsazení země, ale spíše omezení jejích bojových kapacit a umožnění expanze rebely držených oblastí do vojensky a hospodářsky životaschopné míry, včetně Mariupolu a možná i k pověstného pozemního mostu na Krym. Moskva až do tohoto momentu koneckonců cítila, že nemá co ztratit a naopak hodně získat vytvořením jednoho, či dvou nových východoukrajinských pseudo-států a potom bude moci nechat vše zamrznout do doby, která bude příznivější," myslí si Galeotti.
Cílem není pomoci Ukrajině, ale oslabit Rusko
"Co bude potom dělat Kyjev? Je reálné, že použije nové vybavení k zahájení ofenzivní války proti posílenému a dobře vybavenému nepříteli; války, v níž bude čelit otevřeně přiznaným ruským 'mírovým silám'? Jak se bude cítit Washington ohledně perspektivy, že americké rakety zabíjejí oficiálně rozmístěné ruské vojáky? Nic z toho nemá za cíl nutně říct, že by Kyjev neměl být vyzbrojen. Pokud Západ není ochoten zavést mnohem dramatičtější hospodářské sankce, může to být jediná cesta jak rychle přimět Moskvu ke změně politiky. Podstata této politiky se ale nepředvídatelně mění. Západ musí promýšlet nejen další krok, ale i několik dalších, které mohou následovat, včetně eventuality, že se Kreml v odpovědi rozhodně pro eskalaci či akceleraci konfliktu," konstatuje expert na mezinárodní vztahy.
"Nezdá se, že by k dnešnímu datu měl Západ nějaký jasný a společný cíl. Je jím dostat Rusko z Krymu? Hodně štěstí. Zastavit destabilizaci Donbasu? To je možné, ačkoliv zatím nevíme, nakolik Moskva rebely skutečně kontroluje. Podkopat a pokořit Kreml? Ačkoliv to nikdo veřejně nepřizná, mnohé z toho je jasně spíše příležitostí zasáhnout Moskvu, než pomoci Kyjevu. Avšak v pozadí, s ohledem na to, že Moskva musí nepochybně plánovat, jak na případné rozhodnutí o vyzbrojení Ukrajiny zareaguje, Západ se musí pokusit zvážit, co nastane a jak na to bude reagovat. Tato krize nás až mockrát zaskočila nepřipravené," připomíná závěrem komentář.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela
před 2 hodinami
Historický krok: Pentagon zveřejnil první sérii utajovaných dokumentů o UFO
před 3 hodinami
Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA
před 5 hodinami
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
před 6 hodinami
Místo omluvy naštvání. Nejsem jeho podřízený, komentuje Babiš pozdní příchod za Pavlem
před 7 hodinami
Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný
před 8 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
před 10 hodinami
Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem
před 11 hodinami
Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě
před 12 hodinami
USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí
před 14 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové odtajnili předpověď na prodloužený víkend
včera
Metro čeká výluka o prodlouženém víkendu. Nahradí ho autobusy i tramvaje
včera
Zlomový moment po vítězství nad nemocí. Princezna Kate se chystá do Itálie
včera
Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu
včera
Obchody se musí řídit zákonem. V pátek do center a supermarketů nechoďte
včera
Trump lituje úmrtí zakladatele CNN Turnera. Byl to přítel, svěřil se prezident
včera
Rozloučení s hitmakerem Oskarem Petrem proběhne v úterý, oznámila rodina
včera
Hasiči předali požářiště v Českém Švýcarsku národnímu parku
včera
Meteorologové opět nevylučují výskyt bouřek. Tentokrát hrozí i na východě
včera
WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula
Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.
Zdroj: Libor Novák