"Otázka poskytnutí zbraní Ukrajině - především protitankových střel, protidělostřeleckých radarů, průzkumných bezpilotních letounů či komunikačních a radarových rušiček - zaměstnává západní vlády, odborníky a experty. Klíčová však není otázka, zda je takový krok správný, ani jaká pomoc nejvíce prospěje Kyjevu, ale kam povede," píše Mark Galeotti, profesor mezinárodních vztahů z New York University. V komentáři pro server Moscow Times zkritizoval úvahy o vyzbrojení ukrajinské armády pro boj s proruskými povstalci na východě země.
Dodávky zbraní mohou eskalovat konflikt
"Zvažovaná výzbroj je čistě defenzivní. Jelikož pochopitelně defenzivní zbraně mají svůj význam při útoku, pomoc zvažovaná ukrajinským drceným silám jim má umožnit čelit dalším povstaleckým útokům, především těm vedeným lépe vyzbrojenými a disciplinovanými ruskými řadovými vojáky. Koneckonců, ač Moskva pokračuje v popírání přítomnosti svých vojsk (vyjma jednotlivých dobrovolníků), množí se videa a další důkazy ukazující moderní tanky a další systémy, které nemohly být ukradeny z ukrajinských skladů, navíc jsou obsluhovány lidmi, kteří jednoznačně vědí, co dělají a kteří podstoupili společný výcvik," konstatuje Galeotti.
"Takové rozhodnutí by zajisté naznačilo drastickou změnu v západním angažmá na Ukrajině a bylo silným potvrzením důvěry ukrajinské vládě Petra Porošenka. Jednalo by se rovněž o otevřenou výzvu pro Moskvu, která dala jasně najevo nesouhlas s takovými kroky. Je jednoduché apelovat na západní obyvatele vyděšené eskalací války, očividnou ochotou Moskvy tlačit donbaské rebely k ofenzivě, nebo je v ní alespoň podporovat a netrpělivostí k hospodářským sankcí, kterým se nepodařilo zajistit mír," myslí si odborník.
"Je ale již těžší vidět, kam kampaň 'vyzbrojte Ukrajinu' vlastně směřuje. Je možné, že přísun zbraní umožní Kyjevu nejprve stabilizovat frontové linie a pak možná zatlačit (rebely) zpět, zvítězit alespoň ve vojenské fázi konfliktu či přimět Moskvu, aby ponechala rebely jejich osudu. To ale předpokládá, že prezident Vladimir Putin bude ochotný, nebo lépe řečeno bude schopen přijmout jasnou porážku. Odhodlání bojovat s ohněm ohněm a odpovědět eskalací ale možná budou nezadržitelné," varuje profesor.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Navíc, i za předpokladu že padne rozhodnutí, zabere nějaký čas poslat zbraně na Ukrajinu, vycvičit kyjevské vojáky k jejich ovládání a následnému užití na bojišti. Pokud Moskva skutečně vycítí, že se může jednat o zbraně, které vyhrají válku, jednou z potenciálních odpovědí může být prvotní tvrdý útok, zásadní eskalace s cílem vyhrát válku co nejrychleji. Rusko může převzít téměř absolutní kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem. Moskva by toho mohla využít k ničivým úderům na letiště, silnice, železnice, kasárna a další objekty v zemi," nastiňuje expert.
"Cílem tohoto by zřejmě nebylo obsazení země, ale spíše omezení jejích bojových kapacit a umožnění expanze rebely držených oblastí do vojensky a hospodářsky životaschopné míry, včetně Mariupolu a možná i k pověstného pozemního mostu na Krym. Moskva až do tohoto momentu koneckonců cítila, že nemá co ztratit a naopak hodně získat vytvořením jednoho, či dvou nových východoukrajinských pseudo-států a potom bude moci nechat vše zamrznout do doby, která bude příznivější," myslí si Galeotti.
Cílem není pomoci Ukrajině, ale oslabit Rusko
"Co bude potom dělat Kyjev? Je reálné, že použije nové vybavení k zahájení ofenzivní války proti posílenému a dobře vybavenému nepříteli; války, v níž bude čelit otevřeně přiznaným ruským 'mírovým silám'? Jak se bude cítit Washington ohledně perspektivy, že americké rakety zabíjejí oficiálně rozmístěné ruské vojáky? Nic z toho nemá za cíl nutně říct, že by Kyjev neměl být vyzbrojen. Pokud Západ není ochoten zavést mnohem dramatičtější hospodářské sankce, může to být jediná cesta jak rychle přimět Moskvu ke změně politiky. Podstata této politiky se ale nepředvídatelně mění. Západ musí promýšlet nejen další krok, ale i několik dalších, které mohou následovat, včetně eventuality, že se Kreml v odpovědi rozhodně pro eskalaci či akceleraci konfliktu," konstatuje expert na mezinárodní vztahy.
"Nezdá se, že by k dnešnímu datu měl Západ nějaký jasný a společný cíl. Je jím dostat Rusko z Krymu? Hodně štěstí. Zastavit destabilizaci Donbasu? To je možné, ačkoliv zatím nevíme, nakolik Moskva rebely skutečně kontroluje. Podkopat a pokořit Kreml? Ačkoliv to nikdo veřejně nepřizná, mnohé z toho je jasně spíše příležitostí zasáhnout Moskvu, než pomoci Kyjevu. Avšak v pozadí, s ohledem na to, že Moskva musí nepochybně plánovat, jak na případné rozhodnutí o vyzbrojení Ukrajiny zareaguje, Západ se musí pokusit zvážit, co nastane a jak na to bude reagovat. Tato krize nás až mockrát zaskočila nepřipravené," připomíná závěrem komentář.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
před 1 hodinou
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 1 hodinou
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 2 hodinami
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 2 hodinami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 3 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 4 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 5 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 6 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 6 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 7 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 8 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 8 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 9 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 10 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 11 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 11 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 13 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě.
Zdroj: Libor Novák