Blíží se drastická změna v ukrajinské krizi, varuje profesor

"Otázka poskytnutí zbraní Ukrajině - především protitankových střel, protidělostřeleckých radarů, průzkumných bezpilotních letounů či komunikačních a radarových rušiček - zaměstnává západní vlády, odborníky a experty. Klíčová však není otázka, zda je takový krok správný, ani jaká pomoc nejvíce prospěje Kyjevu, ale kam povede," píše Mark Galeotti, profesor mezinárodních vztahů z New York University. V komentáři pro server Moscow Times zkritizoval úvahy o vyzbrojení ukrajinské armády pro boj s proruskými povstalci na východě země.

Dodávky zbraní mohou eskalovat konflikt

"Zvažovaná výzbroj je čistě defenzivní. Jelikož pochopitelně defenzivní zbraně mají svůj význam při útoku, pomoc zvažovaná ukrajinským drceným silám jim má umožnit čelit dalším povstaleckým útokům, především těm vedeným lépe vyzbrojenými a disciplinovanými ruskými řadovými vojáky. Koneckonců, ač Moskva pokračuje v popírání přítomnosti svých vojsk (vyjma jednotlivých dobrovolníků), množí se videa a další důkazy ukazující moderní tanky a další systémy, které nemohly být ukradeny z ukrajinských skladů, navíc jsou obsluhovány lidmi, kteří jednoznačně vědí, co dělají a kteří podstoupili společný výcvik," konstatuje Galeotti.  

"Takové rozhodnutí by zajisté naznačilo drastickou změnu v západním angažmá na Ukrajině a bylo silným potvrzením důvěry ukrajinské vládě Petra Porošenka. Jednalo by se rovněž o otevřenou výzvu pro Moskvu, která dala jasně najevo nesouhlas s takovými kroky. Je jednoduché apelovat na západní obyvatele vyděšené eskalací války, očividnou ochotou Moskvy tlačit donbaské rebely k ofenzivě, nebo je v ní alespoň podporovat a netrpělivostí k hospodářským sankcí, kterým se nepodařilo zajistit mír," myslí si odborník.

"Je ale již těžší vidět, kam kampaň 'vyzbrojte Ukrajinu' vlastně směřuje. Je možné, že přísun zbraní umožní Kyjevu nejprve stabilizovat frontové linie a pak možná zatlačit (rebely) zpět, zvítězit alespoň ve vojenské fázi konfliktu či přimět Moskvu, aby ponechala rebely jejich osudu. To ale předpokládá, že prezident Vladimir Putin bude ochotný, nebo lépe řečeno bude schopen přijmout jasnou porážku. Odhodlání bojovat s ohněm ohněm a odpovědět eskalací ale možná budou nezadržitelné," varuje profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Navíc, i za předpokladu že padne rozhodnutí, zabere nějaký čas poslat zbraně na Ukrajinu, vycvičit kyjevské vojáky k jejich ovládání a následnému užití na bojišti. Pokud Moskva skutečně vycítí, že se může jednat o zbraně, které vyhrají válku, jednou z potenciálních odpovědí může být prvotní tvrdý útok, zásadní eskalace s cílem vyhrát válku co nejrychleji. Rusko může převzít téměř absolutní kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem. Moskva by toho mohla využít k ničivým úderům na letiště, silnice, železnice, kasárna a další objekty v zemi," nastiňuje expert.        

"Cílem tohoto by zřejmě nebylo obsazení země, ale spíše omezení jejích bojových kapacit a umožnění expanze rebely držených oblastí do vojensky a hospodářsky životaschopné míry, včetně Mariupolu a možná i k pověstného pozemního mostu na Krym. Moskva až do tohoto momentu koneckonců cítila, že nemá co ztratit a naopak hodně získat vytvořením jednoho, či dvou nových východoukrajinských pseudo-států a potom bude moci nechat vše zamrznout do doby, která bude příznivější," myslí si Galeotti.     

Cílem není pomoci Ukrajině, ale oslabit Rusko

"Co bude potom dělat Kyjev? Je reálné, že použije nové vybavení k zahájení ofenzivní války proti posílenému a dobře vybavenému nepříteli; války, v níž bude čelit otevřeně přiznaným ruským 'mírovým silám'? Jak se bude cítit Washington ohledně perspektivy, že americké rakety zabíjejí oficiálně rozmístěné ruské vojáky? Nic z toho nemá za cíl nutně říct, že by Kyjev neměl být vyzbrojen. Pokud Západ není ochoten zavést mnohem dramatičtější hospodářské sankce, může to být jediná cesta jak rychle přimět Moskvu ke změně politiky. Podstata této politiky se ale nepředvídatelně mění. Západ musí promýšlet nejen další krok, ale i několik dalších, které mohou následovat, včetně eventuality, že se Kreml v odpovědi rozhodně pro eskalaci či akceleraci konfliktu," konstatuje expert na mezinárodní vztahy.   

"Nezdá se, že by k dnešnímu datu měl Západ nějaký jasný a společný cíl. Je jím dostat Rusko z Krymu? Hodně štěstí. Zastavit destabilizaci Donbasu? To je možné, ačkoliv zatím nevíme, nakolik Moskva rebely skutečně kontroluje. Podkopat a pokořit Kreml? Ačkoliv to nikdo veřejně nepřizná, mnohé z toho je jasně spíše příležitostí zasáhnout Moskvu, než pomoci Kyjevu. Avšak v pozadí, s ohledem na to, že Moskva musí nepochybně plánovat, jak na případné rozhodnutí o vyzbrojení Ukrajiny zareaguje, Západ se musí pokusit zvážit, co nastane a jak na to bude reagovat. Tato krize nás až mockrát zaskočila nepřipravené," připomíná závěrem komentář.    

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letiště Václava Havla Praha

Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela

Provoz na pražském Letišti Václava Havla dnes doplatil na nezodpovědné chování majitele dronu. Kvůli pohybu bezpilotního letounu v zakázaném pásmu muselo dojít k omezení letecké dopravy. Jeden z letů byl nucen změnit trasu a přistát ve Vídni, zatímco další spoje nabraly zpoždění.

před 2 hodinami

Pentagon zveřejnil první utajované dokumenty o UFO

Historický krok: Pentagon zveřejnil první sérii utajovaných dokumentů o UFO

Pentagon v pátek zveřejnil první soubor dříve utajovaných dokumentů, které mapují hlášení o neidentifikovaných létajících objektech (UFO). Tento krok, na který zastánci transparentnosti čekali celá desetiletí, představuje začátek nové éry v přístupu americké vlády k informacím o nevysvětlených jevech. Dokumenty byly zpřístupněny na nově zřízených webových stránkách ministerstva obrany.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA

Spojené státy americké v současné době napjatě očekávají reakci Teheránu na nejnovější mírový návrh, který má za cíl ukončit probíhající válečný konflikt. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek dopoledne uvedl, že Washington předpokládá obdržení odpovědi ještě během dnešního dne. Rubio zdůraznil, že administrativa doufá v seriózní nabídku ze strany Íránu, která by umožnila posun v diplomatických jednáních.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní

Válka v Íránu sice trvá již více než dva měsíce, ale běžní evropští zákazníci zatím při pohledu na účtenky v supermarketech žádné dramatické změny nepociťují. Velké řetězce jako Carrefour nebo Aldi uvádějí, že ceny základních potravin zůstávají stabilní. Podle odborníků oslovených webem Politico však jde o pověstný klid před bouří, protože potravinový řetězec reaguje na geopolitické otřesy s výrazným zpožděním.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hantavirus

Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný

Světové zdravotnické úřady jsou v pohotovosti kvůli nečekanému ohnisku hantaviru, které se rozšířilo mezi lidmi spojenými s výletní lodí MV Hondius. Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila pět případů nákazy, přičemž existuje podezření, že se virus mohl šířit přímo mezi lidmi na palubě. Od poloviny dubna již v souvislosti s touto lodí zemřeli tři lidé.

před 8 hodinami

Připomínka konce II. světové války na pražském Vítkově Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací

Páteční dopoledne na pražském Vítkově patřilo vzpomínce na jeden z nejdůležitějších milníků moderních dějin. Armáda České republiky zde uspořádala slavnostní nástup, aby si připomněla 81. výročí konce druhé světové války na evropském kontinentu. Tato tradiční pieta u Národního památníku je každoročně symbolem úcty k těm, kteří položili životy za svobodu a konec nacistické tyranie.

před 10 hodinami

MV Hondius

Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem

Americký lékař Stephen Kornfeld z Oregonu se vydal na palubu lodi MV Hondius v naději, že prožije životní dobrodružství při zkoumání Antarktidy a pozorování velryb. Místo zasloužené dovolené se však nečekaně stal hlavním zdravotníkem plavidla, které zasáhla smrtící nákaza hantaviru. Epidemie, která se na lodi rozšířila, vyřadila z provozu i oficiálního lodního lékaře a vyžádala si již tři oběti.

před 11 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě

Páteční schůzka na Pražském hradě začala pro premiéra Andreje Babiše drobným napomenutím. Předseda vlády totiž na jednání s prezidentem Petrem Pavlem dorazil o patnáct minut později, než bylo domluveno. Prezident na zpoždění upozornil hned při přivítání, na což premiér reagoval pouze stručnou poznámkou, že mu to časově nevyšlo, aniž by se za pozdní příchod omluvil.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří s Íránem nadále trvá, přestože v Hormuzském průlivu došlo ke střetu mezi íránskými silami a americkými torpédoborci. Obě strany se z vyvolání incidentu vzájemně obviňují. Spojené státy označily akci za nevyprovokovaný útok, při kterém Írán použil rakety, drony a malé čluny proti třem americkým plavidlům. Trump v této souvislosti uvedl, že si s nimi Írán zahrává.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu

Nepříjemný a zároveň nečekaný začátek přípravy na závěrečný turnaj před blížícím se mistrovstvím světa, tedy na Švédské hokejové hry, zažili čeští hokejisté. Nejprve v tréninkové hale Caratana Arena ve švédském Ängelholmu hledali někoho, aby v hale rozsvítil. Když se nakonec rozsvítit povedlo, byla odhalena díra v ledu. Nakonec byl tento původně naplánovaný trénink zrušen, aby mohl být nahrazen čtvrtečním ranním.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula

Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy