Příměří na Ukrajině? Vojenský expert varuje před klíčovými problémy

Dodávky zbraní situaci vždy zhoršují

Reportér ruského serveru RT předložil Sheobridgeovi názor, že strany jednající v Minsku - Rusko, Evropská unie i samotná Ukrajina - již nevidí vojenské východisko z konfliktu na východě Ukrajiny. V té souvislosti se bývalého vojáka dotázal, zda zvažované dodávky amerických zbraní ukrajinské armádě mohou tuto údajnou tendenci k mírovému urovnání zvrátit.

"Odpověď je krátká," odvětil Shoebridge. "Je to stále velmi reálné. Z jiných konfliktních zón po celém světě víme - nejde pouze o Ukrajinu či Sýrii, existuje mnoho dalších příkladů - že americká zahraniční politika má daleko ke konzistentnímu a kompaktnímu celku. Ve Washingtonu existuje mnoho různých lobbistických skupin, což platí i o politických stranách samotných. Různé frakce chtějí odlišné věci," konstatuje bývalý voják.  

"Může to být ale také tak, že Obama a dokonce i Merkelová a Hollande budou schopní toho využít ve svůj prospěch, i když samozřejmě pouze okrajově, nikoliv jako nějaký velký klacek, protože Spojené státy se samy nechaly slyšet, že případné dodávky zbraní nebudou nikterak velké," připomíná Shoebridge.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.     

"Pokud zde existuje možnost dodávek amerických zbraní, musíme na ni zaměřit svou pozornost a přikládat jí velkou naléhavost. V případě, že budou tyto zbraně dodány, pochopitelně půjde o značný krok směrem k eskalaci (konfliktu). Můžeme totiž očekávat, že také ti, kdo vyzbrojují rebely, navýší své aktivity podobným způsobem. Samozřejmě jsme jinde viděli výsledek, jak to vypadá, když do oblastí konfliktu, například do Sýrie či Libye, proudí zbraně. Situaci to naopak výrazně zhoršuje a činí válku ničivější. Navíc by v případě Ukrajiny mohla geograficky expandovat," konstatuje expert.

Zapojit se musí i Rusko

Zdá se, že klíčovým bodem mírových jednání v Minsku je vytvoření demilitarizovaných zón. To však v minulosti samo o sobě příliš nefungovalo. Vidí Shoebridge nyní nějaký podstatnější rozdíl, který by umožnil trvalejší příměří?     

"Tentokrát, jak první indicie naznačují - například to, s čím o víkendu vystoupil za francouzskou stranu Hollande - demilitarizovaná zóna, nárazníková zóna, bude mnohem větší než ta původní dohodnutá v Minsku v září. Správně uvádíte, že nefungovala. Faktem zůstává, že nyní bude zapotřebí mnohem více zdrojů a mnohem větší úsilí k vytvoření takové nárazníkové zóny, která bude mnohem rozsáhlejší," předvídá bývalý důstojník.

"V září se v Minsku hovořilo o 30 kilometrech mezi válčícími stranami. Nyní se bavíme o 50-70 kilometrech. Jak to vidím já, toto bude vyžadovat mnohem větší závazky na zemi. Teď to nemyslím ve smyslu, že by doposud chyběly politické závazky k takovému procesu. Ti, kteří nad příměřím dohlíží dělají obtížnou práci ve velmi komplikovaných podmínkách. Jejich zdroje jsou navíc velice napjaté," připomíná Shoebridge.

"Abychom vytvořili a následně zajistili, dohlíželi a udrželi příměří v nárazníkové zóně mezi znepřátelenými stranami v tak geograficky rozsáhlé oblasti jako nyní, bude nutný podstatný přísun zdrojů ze zemí OBSE. A mezi tyto země pochopitelně patří i Rusko," deklaruje závěrem Brit.