Bezpečnostní rada Ukrajiny schválila pozvání vojsk OSN a zřízení válečného kabinetu

Příslušnou výzvu adresovanou Radě bezpečnosti Organizace spojených národů a Evropské unii by podle šéfa Rady národní bezpečnosti a obrany nyní mělo připravit ministerstvo zahraničí. Její konečné schválení pak přísluší parlamentu.

Turčynov dodal, že rada toto rozhodnutí přijala s ohledem na neustálé porušování mírových dohod Ruskem a "ilegálními ozbrojenými skupinami v Donbasu" kontrolovanými Moskvou.

Stálý zástupce Ruska v OSN Vitalij Čurkin v první reakci Moskvy na Porošenkův návrh podle agentury TASS vyslovil podezření, že Ukrajina se tímto postupem snaží zničit nedávné dohody, jichž bylo dosaženo na zmíněné schůzce v běloruské metropoli.

Podle představ Kyjeva by mezinárodní mírové jednotky měly být rozmístěny v Donbasu podél frontové linie a na hranici s Ruskem.

Takzvaný válečný kabinet, jehož členy budou kromě nejvyšších představitelů země i zástupci branných a bezpečnostních složek, má působit při SNBO. Jeho úkolem bude operativně reagovat na vývoj situace a koordinovat postup při zajišťování bezpečnosti občanů a obrany státu, oznámil Turčynov.

Změny v zákoně o válečném stavu se mají týkat jeho právního rámce, který podle Turčynova zastaral. "S ohledem na reálnou situaci, které dnes země čelí, se musíme připravit na jakýkoli vývoj situace, třeba i na ten nejhorší. Proto byl vypracován návrh změn, které umožní zákon o válečném stavu účinně uplatnit," řekl šéf SNBO bez dalších podrobností.

Rada rovněž schválila plán mezinárodních vojenských cvičení v letošním roce, jichž se mají zúčastnit i členské státy NATO a ukrajinští "strategičtí partneři". SNBO se zabýval také změnou dislokace armádních útvarů, která má zlepšit vyhlídky na úspěšný boj s "oddíly teroristů". Změna už přihlíží k nové linii fronty, která se posunula na západ po vyklizení Debalceve.

Novela zákona o válečném stavu má podle včerejch slov Porošenka reagovat na nové podmínky: „Návrh zahrnuje specifika hybridní války, která se proti nám v plném měřítku vede už mnoho měsíců."

Přestože termín „hybridní válka" nemá žádnou jasnou definici, většina teoretiků se shoduje v tomto: co z hybridní války dělá válku hybridní je souběžné použití nekonvenčních technik společně s klasickými konvenčními prostředky vedení války. Tyto prostředky pak ještě může doplňovat široká škála dalších opatření namířených na protivníkovo zápolí – zpravidla psychologické operace a kybernetické útoky. Dá se tedy říct, že hybridní válka, jak ji popisují současní autoři, je laicky řečeno jakési „povstání na steroidech" a na pomyslné škále násilí tak zaujímá pozici někde mezi konvenční válkou a guerillovou válkou, vysvětluje Ústav mezinárodních vztahů na webu irr.cz.

Rusko přirozeně nesmí působit jako agresor. Důležitým komponentem strategie je tedy i informační válka, která se svádí v „lidském terénu". Snahy chránit legitimitu povstání na východě Ukrajiny jsou od začátku konfliktu doplňovány útoky na legitimitu kyjevské vlády, která je popisována (a velkou částí ruské veřejnosti skutečně chápána) jako „fašistická junta" útočící na vlastní občany a chystající se k etnickým čistkám. Mediálních manipulací s realitou se ale dopouštějí obě strany. Té ruské to pouze jde o něco lépe před domácím publikem.