Rusko vážně ohroženo? Analytik varuje před ničivými dopady

"Kyperský prezident Nicos Anastasiades minulý týden navštívil Moskvu, aby propagoval obchod a bilaterální vztahy s Ruskem. Obě země podepsaly velké množství dohod, od velmi medializované smlouvy o vojenské spolupráci, která umožní ruskému námořnictvu vplouvat do kyperských přístavů, po memorandum o pochopení mezi ruskou a kyperskou zahraniční agenturou pro podporu přímých investic," začíná svůj komentář Ian Ivory, finanční expert a analytik Goltsblat BLP. Na serveru Moscow Times v něm analyzoval riziko, které pro Rusko plyne z hospodářských otřesů v Řecku a právě na Kypru.

Politická příležitost pro Kreml

"Další podepsané dokumenty vytýčily plán pro spolupráci v oblastech vědy a technologie, vzdělání a obchodu, přičemž kladly důraz na příležitosti a chuť k bližšímu svazku mezi Moskvou a Nikósií," připomíná Ivory.

"Mezitím titulkům zpráv nadále dominovala budoucnost Řecka. Ačkoliv se na poslední chvíli podařilo dosáhnout kompromis s ministry financí eurozóny, tato záchranná síť - pokud ji schválí jednotlivé členské státy Evropské unie - bude fungovat pouhé čtyři měsíce a Řecko stále čelí těžkému boji, kdy musí navrhovat a realizovat soubory hospodářských reforem, které uspokojí jeho mezinárodní věřitele," konstatuje analytik.

"Hospodářství Kypru, které se stále zotavuje z paralyzující bankovní krize, je úzce spojeno s tím řeckým a bylo by těžce postiženo jakýmkoliv 'Grexitem' (tzn. odchodem Řecka) z eurozóny či dokonce samotné Evropské unie. Jedna rovina, která je mnoha komentátory přehlížena, jsou velmi zásadní důsledky, které potíže Řecka a Kypru přináší Rusku," píše finančník.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Tváří v tvář posledním událostem v (egejském) regionu se pro Rusko objevuje politická příležitost. Nová vláda Syrizy v Řecku vystupuje proti sankcím EU vůči Rusku. Je na ně pohlíženo jako na něco, co mimo jiné poškozuje řecké turistické odvětví - před nedávným propadem rublu Řecko každý rok navštívilo více než milion ruských turistů - a řecký vývoz zemědělských produktů," uvádí Ivory.        

"Nový řecký premiér Alexis Tsipras se již nechal slyšet, že Kypr a Řecko by mohly vytvořit most mezi Ruskem a EU. V předvečer své návštěvy v Moskvě kyperský prezident Nicos Anastasiades rovněž vyjádřil svůj nesouhlas se sankcemi a jejich dopadem na malé členy EU. Zvěsti o řeckém odchodu z NATO a možnosti zřízení ruských vojenských základen na Kypru - ačkoliv toto kyperská vláda již popřela - dále zvyšují napětí o další stupeň, či dva," míní expert.   

Krach Řecka by měl pro Rusko ničivé důsledky

"Nicméně pro Rusko existuje nebezpeční plynoucí ze zveličování pozitiv. Navzdory kyperské hospodářské hrůze z let 2012-2013 - můžeme debatovat, zda byla způsobena do značné míry finančními otřesy v Řecku - země zůstává jednou z klíčových destinací pro ruské peníze. Závislost kyperské hospodářství na Řecku není tajemstvím, takže oživený strach z Grexitu povede k vážným obavám. Opakování bankovní krize může být koncem Kypru jakožto zahraniční destinace ruského byznysu," předpovídá komentář.      

"Ruský ministr financí Anton Siluanov v lednu prohlásil, že nevylučuje nabídku finanční pomoci Řecku. S ohledem na současné hospodářské potíže Ruska to nyní nevypadá, že by k ní mohlo dojít v brzké době. Ruská vláda zároveň již aktivně prosazuje politiku stažení a repatriace ruských peněz a daňových plateb a toto příliš nekoresponduje s historickým trendem kyperských offshoreových struktur ruských firem. Na širší úrovni by doprovodné negativní efekty plynoucí pro ruskou ekonomiku z Grexitu pravděpodobně byly ničivé," varuje Ivory.    

"(Ruská) ekonomika se již nachází pod tlakem padajících cen ropy a západních sankcí a další událost typu krachu banky Lehman Brothers v Evropě a následně na globálních trzích je tím posledním, co obléhané ruské hospodářství momentálně potřebuje. Politické vztahy se mohou nacházet na samotném dně, ale EU jakožto odchodní blok zůstává do značné míry ruským největším odchodním partnerem a Rusko by otřesům v Řecku neuniklo, ať by dělalo cokoliv," konstatuje závěrem analytik.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

Více souvisejících

Rusko měnová krize v Rusku

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy