"Kyperský prezident Nicos Anastasiades minulý týden navštívil Moskvu, aby propagoval obchod a bilaterální vztahy s Ruskem. Obě země podepsaly velké množství dohod, od velmi medializované smlouvy o vojenské spolupráci, která umožní ruskému námořnictvu vplouvat do kyperských přístavů, po memorandum o pochopení mezi ruskou a kyperskou zahraniční agenturou pro podporu přímých investic," začíná svůj komentář Ian Ivory, finanční expert a analytik Goltsblat BLP. Na serveru Moscow Times v něm analyzoval riziko, které pro Rusko plyne z hospodářských otřesů v Řecku a právě na Kypru.
Politická příležitost pro Kreml
"Další podepsané dokumenty vytýčily plán pro spolupráci v oblastech vědy a technologie, vzdělání a obchodu, přičemž kladly důraz na příležitosti a chuť k bližšímu svazku mezi Moskvou a Nikósií," připomíná Ivory.
"Mezitím titulkům zpráv nadále dominovala budoucnost Řecka. Ačkoliv se na poslední chvíli podařilo dosáhnout kompromis s ministry financí eurozóny, tato záchranná síť - pokud ji schválí jednotlivé členské státy Evropské unie - bude fungovat pouhé čtyři měsíce a Řecko stále čelí těžkému boji, kdy musí navrhovat a realizovat soubory hospodářských reforem, které uspokojí jeho mezinárodní věřitele," konstatuje analytik.
"Hospodářství Kypru, které se stále zotavuje z paralyzující bankovní krize, je úzce spojeno s tím řeckým a bylo by těžce postiženo jakýmkoliv 'Grexitem' (tzn. odchodem Řecka) z eurozóny či dokonce samotné Evropské unie. Jedna rovina, která je mnoha komentátory přehlížena, jsou velmi zásadní důsledky, které potíže Řecka a Kypru přináší Rusku," píše finančník.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Tváří v tvář posledním událostem v (egejském) regionu se pro Rusko objevuje politická příležitost. Nová vláda Syrizy v Řecku vystupuje proti sankcím EU vůči Rusku. Je na ně pohlíženo jako na něco, co mimo jiné poškozuje řecké turistické odvětví - před nedávným propadem rublu Řecko každý rok navštívilo více než milion ruských turistů - a řecký vývoz zemědělských produktů," uvádí Ivory.
"Nový řecký premiér Alexis Tsipras se již nechal slyšet, že Kypr a Řecko by mohly vytvořit most mezi Ruskem a EU. V předvečer své návštěvy v Moskvě kyperský prezident Nicos Anastasiades rovněž vyjádřil svůj nesouhlas se sankcemi a jejich dopadem na malé členy EU. Zvěsti o řeckém odchodu z NATO a možnosti zřízení ruských vojenských základen na Kypru - ačkoliv toto kyperská vláda již popřela - dále zvyšují napětí o další stupeň, či dva," míní expert.
Krach Řecka by měl pro Rusko ničivé důsledky
"Nicméně pro Rusko existuje nebezpeční plynoucí ze zveličování pozitiv. Navzdory kyperské hospodářské hrůze z let 2012-2013 - můžeme debatovat, zda byla způsobena do značné míry finančními otřesy v Řecku - země zůstává jednou z klíčových destinací pro ruské peníze. Závislost kyperské hospodářství na Řecku není tajemstvím, takže oživený strach z Grexitu povede k vážným obavám. Opakování bankovní krize může být koncem Kypru jakožto zahraniční destinace ruského byznysu," předpovídá komentář.
"Ruský ministr financí Anton Siluanov v lednu prohlásil, že nevylučuje nabídku finanční pomoci Řecku. S ohledem na současné hospodářské potíže Ruska to nyní nevypadá, že by k ní mohlo dojít v brzké době. Ruská vláda zároveň již aktivně prosazuje politiku stažení a repatriace ruských peněz a daňových plateb a toto příliš nekoresponduje s historickým trendem kyperských offshoreových struktur ruských firem. Na širší úrovni by doprovodné negativní efekty plynoucí pro ruskou ekonomiku z Grexitu pravděpodobně byly ničivé," varuje Ivory.
"(Ruská) ekonomika se již nachází pod tlakem padajících cen ropy a západních sankcí a další událost typu krachu banky Lehman Brothers v Evropě a následně na globálních trzích je tím posledním, co obléhané ruské hospodářství momentálně potřebuje. Politické vztahy se mohou nacházet na samotném dně, ale EU jakožto odchodní blok zůstává do značné míry ruským největším odchodním partnerem a Rusko by otřesům v Řecku neuniklo, ať by dělalo cokoliv," konstatuje závěrem analytik.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák