Genocida, řekl papež o vraždění Arménů. Turecko odpovědělo rázně

"V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid," uvedl František citující dokument, který v roce 2001 podepsal tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha.

"Další dvě spáchal nacismus a stalinismus. I později došlo na masové vyhlazování, například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně," dodal.

Zdroj: YouTube

Ačkoli Jan Pavel II. použil výraz genocida v dokumentu a Jorge Bergoglio (František) jej také několikrát použil, než se stal před dvěma lety papežem, je to podle agentury AFP poprvé, co tento termín zazněl z úst hlavy katolické církve takto na veřejnosti.

Ankara na papežovo prohlášení okamžitě reagovala předvoláním vatikánského velvyslance. Turci mu řekli, že Františkova slova je překvapila vzhledem k tomu, že ani mezinárodní soudy používání termínu genocida dosud neuznaly, informoval agenturu Reuters nejmenovaný turecký představitel. Papežovo vyjádření prý vedlo ke ztrátě důvěry dosud panující ve vztazích mezi Vatikánem a Tureckem. "Papežovy poznámky, které jsou vzdálené historické a právní realitě, nemohou být akceptovány," uvedl na komunitní síti Twitter turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Ministerstvo ve svém prohlášení vyjádřilo "velké zklamání a smutek".

Následně Turecko oznámilo, že se rozhodlo stáhnout svého velvyslance ve Vatikánu do Ankary ke konzultacím, což je v diplomatické praxi gesto považované za vyjádření protestu. Turecký lid neuznává papežovo prohlášení, které je "kontroverzní ve všech aspektech, založené na předsudcích, které překrucují historii a redukují bolest, ke které v oblasti Anatolie během první světové války došlo, jen na příslušníky jednoho náboženství," dodalo ministerstvo.

Arméni odhadují, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu jejich krajanů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska.

Česká republika vraždění jako genocidu formálně neuznala. Prezident Miloš Zeman ale při loňské návštěvě Sargsjana v Praze hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně.