Rusko má další problém. Hrozí mu izolace

Analýza vyplývá z víkendového zasedání Arktické rady všech osmi členských států, mezi které patří Kanada, USA, Norsko, Dánsko, Švédsko, Finsko, Island a v neposlední řadě Rusko. To se i přes nejasnou situaci nakonec zúčastnilo.

Padrtová nicméně připomíná, že by to nebylo poprvé, kdyby některý z arktických států bojkotoval setkání s ruskými představiteli. "V reakci na ruské vojenské aktivity na Ukrajině, kterým předcházela anexe Krymu, zrušila například Kanada svoji účast na setkání pracovních skupin Arktické rady v Moskvě v dubnu 2014," připomíná na stránkách natoaktual.cz. Na rozdíl od všech ostatních států zastoupených na nejvyšší možné úrovni ministrů zahraničních věcí ale Rusko jako svého zástupce vyslalo ministra pro přírodní zdroje a životní prostředí Sergeje Donskeho.

To je podle analytičky jasným signálem, že ministr Donskoi nemohl být kritizovaný za ruské aktivity na Krymu jako ministr zahraničí Lavrov, a proto byl vhodnějším představitelem na zasedání. Výsledky zasedání rady ale nejsou až tak důležité, podstatnější je samotná demonstrace ruské pozice prostřednictvím úrovně účasti na zasedání rady. "To, že Rusko nevyslalo do Kanady ministra zahraničních věcí, je více než symbolické a má to hlubší význam," píše analytička.

Spolupráce Ruska s dalšími arktickými státy na určité úrovni zahrnující vědecký výzkum, ochranu životního prostředí, apod. funguje prakticky bez výhrad. V rámci politických vztahů se podle Padrtové ale Moskva opět dostává do postupné izolace díky svojí agresivní zahraniční politice.

"Ruská zahraniční politika a aktivity nenechaly chladnými další arktické státy. V reakci na ukrajinskou válku a přinejmenším provokativní zahraniční politiky Ruska v další regionech (demonstrované například zvýšenou aktivitu ruských ponorek, námořních sil a letadel) se pětice severských států rozhodla o vytvoření užší obranné spolupráce. Na začátku dubna tohoto roku ministři obrany nordických zemí (Norska, Švédska, Dánska, Finska) a ministr zahraničních věcí Islandu vydali společné vyhlášení, ve kterém zdůraznili svoje obavy z rostoucí hrozby ze strany Moskvy a ruské chování označili za „největší výzvu evropské bezpečnosti". Nebezpečí v ruské agresivní politice spočívá podle vyhlášení v „ochotě použití vojenských prostředků k dosažení svých politických cílů i v případě, že to zahrnuje porušení mezinárodního práva"," píše v analýze.

Padrtová také připomněla záměr ruských vládní představitelů, kteří se několikrát vyjádřili, že by arktická oblast měla zůstat mimo vojenskou rétoriku. Izolovat Arktidu z globální geopolitiky se podle ní ale nedá. "Spolupráce a chování aktérů mezinárodního bezpečnostního prostředí v jednom regionu nelze oddělit od dalších částí světa. Ukrajinská válka se pochopitelně podepsala i na spolupráci v Arktidě, kde některé státy v několika oblastech přerušily spolupráci s Ruskem. Ochlazení vztahů mezi západem a Ruskem se tedy odrazilo i na dalších oblastech spolupráce, které se přímo netýkaly Ukrajiny nebo Krymu, čehož důkazem je i úroveň ruské účasti na zasedání Arktické rady," píše.

Rusko se snaží úplné izolaci snaží vyvarovat, už jen proto, že všechny zbývající arktické státy jsou členy NATO, a to by pro něj měla katastrofální následky. "Na rozdíl od Ukrajiny nebo Gruzie, Arktida je dosud jediným strategicky důležitým regionem, kde Rusko neporušilo status quo a mezinárodně uznávané hranice. Moskva zatím v Arktidě dodržovala mezinárodně právo a své nároky na rozšíření území řešila nástroji mezinárodního práva," píše Padrtová.

Otázkou podle ní zůstává, zda Kreml dodrží hranice mezinárodního práva i v případě, kdy mu už nebude současný status quo vyhovovat. Rusko totiž posiluje svoji vojenskou přítomnost na Arktidě a strategickou důležitost dokládá i fakt, že poprvé v historii zahrnula Moskva své zájmy v Arktidě do nové vojenské doktríny.

"Zvýšenou vojenskou aktivitu na severu potvrzuje Moskva vojenskými cvičeními, modernizací vojenské techniky, obnovou starých sovětských letišť a základen, a v neposlední řadě i plány na rozmístění vojenských jednotek s velikostí dvou brigád a se speciálním výcvikem na operace v arktických podmínkách," připomíná analytička.

Z výsledků analýzy vyplývá, že nejdůležitějším cílem Spojených států i dalších členů Arktické rady by nyní mělo být posilování mezinárodní spolupráce, snaha o znovuobnovení aktivní kooperace s Ruskem a eliminovat jakýkoliv vojenský konflikt v Arktidě.