Český politik se vrátil z Krymu. Popsal, jak to tam vypadá

Ransdorfova návštěva začala 18. 6., kdy absolvoval řadu rozhovorů. Zúčastnil se také živého vysílání vysílání talk-show Vsjo, kak jesť. Všechna vystoupení zvládl v ruštině. Druhý den byl pozván do krymského parlamentu, kde jej přijali Konstantin Michajlovič Bacharev, první místopředseda Státní rady Republiky Krym, a Grigorij Adoľfovič Ioffe, předseda Společenské komory Republiky Krym. 

Během své návštěvy se zajímal zejména o federální projekty, hlavně infrastrukturní typu, jak funguje zásobování obyvatel, kolik lidí se vystěhovalo, jak se utváří pozice Krymu jako zvláštní zóny, jejich pohled na odtržení a podobně. "Vystěhovalo se 6 tisíc obyvatel, přistěhovalo se 200 tisíc. Z toho vyplývá, že kyjevská tvrzení o vylidňování Krymu nejsou pravdivá. Přírůstek obyvatelstva je vidět i na tom, že v Simferopolu i v Jaltě jsou časté dopravní zácpy, které tam dřív nebývaly. Na otázku zásobovací situaci jsem dostal odpověď, že Krym je sice poloostrov, ale kvůli sankcím Ukrajiny i EU žijí v režimu ostrova. Problémy se daří postupně zvládat, obyvatelstvo v podstatě sankce nepocítilo," napsal na svém webu.

"Nejtěžší ranou bylo zastavení severního kanálu, tedy zásobování vodou ze strany Ukrajiny. Dodávky vody byly zastaveny (rozhodnutí sdělil Jaceňuk) přesto, že Krym byl ochoten platit za vodu stejnou cenu jako za plyn, tedy cenu mnohonásobně vyšší než je tržní cena. Nedostatek vody se citelně dotkl obyvatel a zejména zemědělců na severu poloostrova; jejím důsledkem byla velká neúroda. To už je naštěstí pryč, přehrada u Simferopolu je díky silným srážkám plná," pokračuje v popisu Ransdorf.

Z ukrajinských ozbrojených sil údajně podle europoslance jen 20% odmítlo sloužit nové moci, 80% pokračuje. Většinou proto, že šlo o lidi na Krymu narozené. "Sankce EU brání využití výhod speciální zóny. Investice ze zahraničí prakticky nepřicházejí, i když by přinášely výhodu oběma stranám. Investice z mimoevropské oblasti zatím nechtějí přijímat. Viděl jsem souhrn federálních projektů, který zahrnuje akce do roku 2020. Krym se snaží dohnat zpoždění, během pěti let chce být v solidním průměru subjektů Ruské federace," píše dále.

V turistickém ruchu má podle něj Krym značný potenciál, únosný počet turistů je asi pět milionů, což ale vyžaduje množství potravin, které dříve dodávala Ukrajina. Vedení Ukrajiny nyní prý organizuje blokádu, a to i přes zájem vlastních podnikatelů exportovat na Krym. Krym tak postupně zvyšuje vlastní produkci a zvyšují se i dodávky z Ruské federace.

"Zajímala mne i národnostní situace. Ta není ještě zcela přesně podchycená, ale údajně na Krymu žije necelých 80% Rusů, 5-7% Ukrajinců, 12-13% krymských Tatarů, dále Židé a jiné menšiny. Osobně jsem mluvil i se zástupci české komunity, jejíž první příslušníci na Krym přišli za carevny Kateřiny II. 18. 6. krymský parlament přijal zákon o vzdělání, který zaručuje právo na vzdělání pro všechny úrovně ve třech národních jazycích- v ruštině, ukrajinštině a krymské tatarštině ( u ní musím zdůraznit, že nová moc vydala slovník a učebnice tatarštiny). V září má být přijat jazykový zákon," popsal na svém webu europoslanec.