Vetujte rezoluci k Srebrenici, žádá srbský prezident Putina

Bosenskosrbské ozbrojené síly se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily sedm až osm tisíc muslimských (dnes bosňáckých) chlapců a mužů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.

Podle srbské státní televize se Nikolić obrátil s žádostí dopisem adresovaným hlavě ruského státu Vladimiru Putinovi.

Návrh rezoluce, předložený Británií jakožto stálým členem RB OSN, odsuzuje povraždění více než 7000 Muslimů ze Srebrenice a jakékoli odmítání toho, že šlo o genocidu.

Tradiční spojenec Bělehradu Rusko, které je rovněž stálým členem Rady bezpečnosti, už předložil vlastní návrh rezoluce, jenž odsuzuje všechny zločiny spáchané v devadesátých letech během válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii. Tento návrh srbské straně vyhovuje, oba dokumenty by se měly projednávat 7. července.

I současný předseda tříčlenné kolektivní hlavy bosenského státu, Srb Mladen Ivanić, koncem června vyzval generálního tajemníka Spojených národů, aby zabránil přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN k 20. výročí srebrenického masakru. Britský návrh dokumentu Srbové považují za "protisrbský" a podle Ivaniče nic dobrého nepřinese, jen prohloubí rozdělení Bosny.