Co chystá Kreml na Ukrajině? Diplomat odhalil závažné skutečnosti

Konec angažmá a Krym výměnou za finanční dohody  

"Moskva o svých plánech na Ukrajině vysílá protichůdné signály. Na jednu stranu existují náznaky, že usiluje o čestný odchod a komplexní urovnání," tvrdí Frolov.   

"Ukrajinské zdroje hlásí, že Moskva prostřednictvím obchodních kanálů, které zahrnují výkonného ředitele státem vlastněného ropného gigantu, v tichosti sonduje u (ukrajinského) prezidenta Petro Porošenka možnost velkého vyjednávání, které by se týkalo o ruského definitivního odchodu z Donbasu a ukrajinského uznání ruské suverenity na Krymu výměnou za zhruba odpuštění dluhu v hodnotě zhruba 100 miliard dolarů, slevy v tarifech plynu a další finanční pobídky. Pokud se to potvrdí, jednalo by se o chytrý krok, který jsem v komentářích (pro Moscow Times) opakovaně obhajoval," konstatuje expert.

"Rusko rovněž sonduje u Evropské unie možnost uspořádat na Krymu další referendum o sebeurčení, které by proběhlo pod dohledem Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě," odkazuje bývalý diplomat jistou možnost, která by teoreticky mohla dodatečně legitimizovat anexi poloostrova.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Je podivné, že Moskva navzdory tomu hází překážky do procesu Minsk II a to v momentě, kdy se konečně pohnul kýženým směrem. Dne 2. června oznámil vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko, že Doněcká lidová republika uspořádá 18. října místní volby, pouhý týden před obdobným hlasováním na Ukrajině," připomíná Frolov.  

"To je sebezničující, jelikož za postrkování ze strany Bruselu a Washingtonu Kyjev směřuje k uspořádání místních voleb na separatistických územích stejně jako ve zbytku Ukrajiny. Pokud by Rusko zahrálo správnou kartu, tyto volby by mohly přinést legitimní proruské zastoupení, s nímž by Kyjev mohl vyjednat onen zvláštní statut, který předpokládá dohoda Minsk II," domnívá se odborník.    

Neslučitelné cíle

"Toto je odpověď Moskvy na chystané ústavní změny, které minulý týden představil Porošenko a které mají poskytnout výraznou decentralizaci moci směrem k ukrajinským regionům," vysvětluje bývalý diplomat.  

"(Postup kyjevské vlády) je v souladu s duchem Minsk II, který nevyžaduje, aby zvláštní statut byl inkorporován do ústavy. Stížnosti z Moskvy zní, že ukrajinská ústavní reforma nebyla s předstihem odsouhlasena separatisty, což však dohoda Minsk II rovněž nevyžadovala," deklaruje komentář.

"Rusko by chtělo sepsat budoucí ukrajinskou ústavu a Ukrajina tomu chce zabránit. Otázkou zůstává, jak velkou ruskou roli při formulování nové ukrajinské ústavy Západ připustí. Nebude souhlasit s ústavou, která by porušovala základní principy suverenity," cituje komentář slova dr. Ulricha Specka, experta z výzkumné organizace Carnegie Europe.

"Moskva se nyní potřebuje rozhodnout rychle, co chce více: zda dosáhnout uceleného urovnání a čestného odchodu (z Ukrajiny), nebo navrhnout novou ukrajinskou ústavu, která ji zajistí kontrolu nad Ukrajinou. Tyto dva cíle jsou neslučitelné," uzavírá rázně Frolov.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.