Rusko tvrdě zaplatí? Putin přecenil karty a je zranitelný, varuje ekonom

Jedna žaloba za druhou

"V roce 2014 například Evropský soud pro lidská práva (ECHR) vynesl 129 rozhodnutí v neprospěch Ruska a (letos) v lednu Rada Evropy zbavila Rusko jeho hlasovacího práva kvůli porušování mezinárodních zákonů. Jak se tyto verdikty hromadí, začínají představovat hrozbu pro ruské mezinárodní postavení, jeho finanční kondici a Putina samotného," konstatuje Gregory.  

"Tato rozhodnutí nejsou ryze symbolická. V červenci 2014 Stálý rozhodčí soud v Haagu nařídil Rusku zaplatit 50 miliard dolarů bývalým akcionářům ropné společnosti Jukos za nelegální bankrot firmy a předání jejích aktiv Rosneftu, státem ovládané těžařské firmě. Na svém vrcholu v roce 2003 měl Jukos hodnotu 30 miliard dolarů. Verdikt je největší, jaký kdy rozhodčí soud vynesl a nelze se proti němu odvolat. V červnu 2014 nařídil ECHR v jiném případu Rusku zaplatit akcionářům Jukosu více než dvě miliardy dolarů za způsobenou morální újmu. Tento rozsudek byl také nejvyšší v historii soudu. Rusko, které se nachází uprostřed krize likvidity, bude mít problémy tak vysoké sumy shromáždit; pokud se však nepodrobí, ohrozí budoucí zahraniční investice," uvádí ekonom.     

"Kauza Jukos může být předzvěstí dalšího vývoje. Evropská komise v dubnu vydala oficiální stížnost na ruský plynárenský gigant Gazprom, který viní z porušování evropský antimonopolních zákonů, jelikož si rozparceloval trh s plynem ve střední a východní Evropě, zakázal přeshraniční prodej plynu a uzavřel plynovody třetím stranám. Gazprom čelí pokutě ve výši 10% svých příjmu, které v minulém fiskálním roce dosáhly 177 miliard dolarů. Jelikož se potýká s nízkou cenou plynu, zvyšující se konkurencí a nyní i propadem těžby, bude Gazprom pod tvrdým tlakem, aby dal potřebnou sumu dohromady bez obětování urgentních infrastrukturních projektů," míní profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Rusko se také ocitá pod zvyšujícím se tlakem kvůli svému údajně zločinnému jednání. Nedávno vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN předloženou Malajsií, Ukrajinou, Nizozemskem, Austrálií a Belgií o zřízení trestního tribunálu k potrestání osob odpovědných za sestřelení letu Malaysia Airlines MH17 v červenci loňského roku nad rebely ovládaným územím na východní Ukrajině. Pokud by se ruská vina za sestřelení MH17 prokázala, Putinovo líčení své země jako pouhého přihlížejícího v ukrajinském konfliktu by se ukázalo jako lživé. V každém případě ruské veto v Radě bezpečnosti otevřelo dveře pro Nizozemsko - které při útoku ztratilo nejvíc občanů - aby prosazovalo další sankce," nastiňuje odborník.   

"Mezitím v červenci 2014 Británie obnovila vyšetřování případu bývalého důstojníka ruské státní bezpečnosti Alexandra Litviněnka, který se stal britským občanem a v listopadu 2006 byl otráven poloniem. V Londýně se uskutečnila veřejná slyšení s cílem odhalit, kde leží odpovědnost za jeho smrt. Případné rozhodnutí britského soudu, že ruská vláda nařídila či iniciovala Litviněnkovu vraždu by mělo dalekosáhlé důsledky. Posílilo by volání Evropského parlamentu po nezávislém mezinárodním prošetření vraždy ruského opozičního politického lídra Borise Němcova a dodalo váhu petici jeho rodiny za mezinárodní vyšetřování," dodává Gregory.

Za anexi Krymu Rusko zaplatí   

"Nakonec, ačkoliv Rusko fakticky ovládlo Krym, pravděpodobně stále více pociťuje právní důsledky za svou přítomnost (na poloostrově). Žádná důvěryhodná vláda nebo mezinárodní organizace nepřijímá ruský popis anexe jako legálního demokratického aktu krymského lidu. OSN, G7, Evropská unie a Spojené státy, ti všichni ji charakterizují jako nelegální čin. Německá kancléřka Angela Merkelová ho v květnu - v Putinově přítomnosti - popsala jako zločinný a nelegální dle mezinárodního práva," připomíná profesor.     

"V červnu Ukrajina prezentovala Rusku sedmnáctidílný výpočet svých ztrát kvůli anexi Krymu, celkem čítající téměř 90 miliard dolarů. Další škody by mohly být účtovány za Ruskem podporovanou válku na jihovýchodě Ukrajiny, která vedla k 6 tisícům úmrtí a rozsáhlému poškození infrastruktury. Rusko se nepochybně utápí v dlouholetých právních bitvách před ECHR a Mezinárodním centrem pro řešení investičních sporů. Tyto nekonečné právní výzvy budou odrazovat od investic na Krymu, což bude vyžadovat, aby Rusko v následujících letech okupované území dotovalo," předpovídá ekonom.

"Putin přecenil své karty. Krom připsání odpovědnosti za škody způsobené v průběhu konfliktu na Ukrajině čelí Rusko právním pokutám rovnajícím se zhruba 4 procentům jeho HDP - zhruba stejně je (v Rusku každoročně) vynakládáno na vzdělávání. Putinovi se mohlo podařit ovládnout právní systém ve své zemi, ale vůči mezinárodním verdiktům zůstává zranitelný," deklaruje komentář.    

"Jelikož je Rusko příliš zapojeno do mezinárodního právního a finančního systému na to, aby odřízlo své vazby a stalo se darebáckým státem, jeho prezident bude se stále větší pravděpodobností čelit důsledkům svého jednání," uzavírá rázným tvrzením Gregory.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.