Zvrhne se Donbas v politickou bažinu? Putin hledá cestu ven, Západ chce přitvrdit

"Výhled, že na nové mezinárodní výzvy k příměří na východní Ukrajině bude dbáno více než na ty předcházející, není dobrý. Přesto po 16 měsíců trvající válce na okraji Evropy určitá dynamika může předznamenávat jistý posun důležitým směrem," začíná úvodník serveru The Guardian. Známý britský deník v něm prezentoval svůj názor na současnou situaci v táhnoucí se ukrajinské krizi.

Krize nekončí, denně umírají lidé

"Lídři Německa, Francie a Ruska v sobotu vedli trojstranný telefonický rozhovor, ve kterém podpořili společné prohlášení učiněné Ukrajinou a proruskými separatisty z minulého týdne, že příměří bude obnoveno 1. září," připomíná komentář.     

"Víkendová iniciativa je posledním pokusem vlít nový život do únorové minské dohody, která se téměř celá rozpadla, jak boje pokračují. Tato dohoda zůstává křehkou rostlinkou; obě strany přišly v sobotu s vlastními stanovisky s velmi odlišnými akcenty. Vladimir Putin svalil veškerou vinu na ukrajinskou vládu, zatímco Kyjev varuje, že Rusko se připravuje na novou ofenzivu," konstatuje The Guardian.

"Minská dohoda se také dostane pod další mezinárodní drobnohled, jak se blíží konec roku. Ten značí konečný termín pro to, aby mezinárodně uznaná hranice přešla zpět pod kontrolu ukrajinské vlády. Momentálně ji však exkluzivně svírají Rusové. Ostatní evropské státy tudíž budou muset brzy rozhodnout, zda prodloužit sankce proti Rusku, které vyzbrojuje rebely a nadále jim poskytuje podporu prostřednictvím skrývaného paramilitárního angažmá," nabádá britský server.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.       

"Minská dohoda zřejmě byla z velké části ignorována oběma stranami a nyní pravděpodobně existuje jen malá šance, že bude zcela naplněna. Klid zbraní k 1. září však může nastoupit na cestu, které se předchozí (dohody) nedokázaly držet. V sázce je nyní mnoho. Mnozí tvrdí, že dohoda tak jako tak vedla k omezení ztrát na východě Ukrajiny, ačkoliv oběti jsou stále na denním pořadu a jedna, byť nezávisle neověřená zpráva naznačuje, že počty ruských mrtvých dosáhly dvou tisíc," píše The Guardian.

Putin hledá cestu ven, sankce nesmí polevit   

"Nedávná rétorika prezidenta Putina může nicméně naznačovat, že hledá cestu ven z toho, co se může zvrhnout v jistou vojenskou a politickou bažinu. Ruská ekonomika trpí nízkými cenami ropy a sankce škodí. Po loňské anexi Krymu Putin zvýšil sázky, když zahájil konflikt v Donbasu a vystupňoval ruské nacionalistické nálady," deklaruje úvodník.   

"Separatistické síly jsou nyní neukázněnou skupinou, která ukazuje, že není schopná vybojovat území, jehož udržení je zásadní. To může vysvětlovat, proč se dnes v Moskvě mluví méně o vytvoření oživeného Novoruska, území sahajícího od Donbasu k Černému moři," spekuluje známý deník.

"Západní pomoc Ukrajině zůstává klíčová. Program omezení dluhu se rovněž rozbíhá. To neznamená, že lze hovořit o tom, že se Rusko vzdalo snahy destabilizovat svého souseda, či se nesnaží překreslit evropské bezpečnostní uspořádání ve svůj prospěch. Obojímu se musí konzistentně čelit, zatímco Ukrajina musí být zároveň povzbuzována k provedení reforem," apeluje komentář.

"Širším evropským zájmem zůstává přimět Putina, aby stáhnul ruské síly z východní Ukrajiny a jednoznačně ujistil, že mezinárodní závazky jsou neporušitelné. Aby toho bylo dosaženo, nestačí nastavovat nová data klidu zbraní. Klíčové bude demonstrovat jak připravenost jednat s Putinem, tak odhodlání prodloužit a případně dokonce zesílit sankce, dokud nedojde ke stažení vojsk," doporučuje závěrem The Guardian.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize ,  Rusko ,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 1 hodinou

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 2 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 5 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy