Zvrhne se Donbas v politickou bažinu? Putin hledá cestu ven, Západ chce přitvrdit

"Výhled, že na nové mezinárodní výzvy k příměří na východní Ukrajině bude dbáno více než na ty předcházející, není dobrý. Přesto po 16 měsíců trvající válce na okraji Evropy určitá dynamika může předznamenávat jistý posun důležitým směrem," začíná úvodník serveru The Guardian. Známý britský deník v něm prezentoval svůj názor na současnou situaci v táhnoucí se ukrajinské krizi.

Krize nekončí, denně umírají lidé

"Lídři Německa, Francie a Ruska v sobotu vedli trojstranný telefonický rozhovor, ve kterém podpořili společné prohlášení učiněné Ukrajinou a proruskými separatisty z minulého týdne, že příměří bude obnoveno 1. září," připomíná komentář.     

"Víkendová iniciativa je posledním pokusem vlít nový život do únorové minské dohody, která se téměř celá rozpadla, jak boje pokračují. Tato dohoda zůstává křehkou rostlinkou; obě strany přišly v sobotu s vlastními stanovisky s velmi odlišnými akcenty. Vladimir Putin svalil veškerou vinu na ukrajinskou vládu, zatímco Kyjev varuje, že Rusko se připravuje na novou ofenzivu," konstatuje The Guardian.

"Minská dohoda se také dostane pod další mezinárodní drobnohled, jak se blíží konec roku. Ten značí konečný termín pro to, aby mezinárodně uznaná hranice přešla zpět pod kontrolu ukrajinské vlády. Momentálně ji však exkluzivně svírají Rusové. Ostatní evropské státy tudíž budou muset brzy rozhodnout, zda prodloužit sankce proti Rusku, které vyzbrojuje rebely a nadále jim poskytuje podporu prostřednictvím skrývaného paramilitárního angažmá," nabádá britský server.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.       

"Minská dohoda zřejmě byla z velké části ignorována oběma stranami a nyní pravděpodobně existuje jen malá šance, že bude zcela naplněna. Klid zbraní k 1. září však může nastoupit na cestu, které se předchozí (dohody) nedokázaly držet. V sázce je nyní mnoho. Mnozí tvrdí, že dohoda tak jako tak vedla k omezení ztrát na východě Ukrajiny, ačkoliv oběti jsou stále na denním pořadu a jedna, byť nezávisle neověřená zpráva naznačuje, že počty ruských mrtvých dosáhly dvou tisíc," píše The Guardian.

Putin hledá cestu ven, sankce nesmí polevit   

"Nedávná rétorika prezidenta Putina může nicméně naznačovat, že hledá cestu ven z toho, co se může zvrhnout v jistou vojenskou a politickou bažinu. Ruská ekonomika trpí nízkými cenami ropy a sankce škodí. Po loňské anexi Krymu Putin zvýšil sázky, když zahájil konflikt v Donbasu a vystupňoval ruské nacionalistické nálady," deklaruje úvodník.   

"Separatistické síly jsou nyní neukázněnou skupinou, která ukazuje, že není schopná vybojovat území, jehož udržení je zásadní. To může vysvětlovat, proč se dnes v Moskvě mluví méně o vytvoření oživeného Novoruska, území sahajícího od Donbasu k Černému moři," spekuluje známý deník.

"Západní pomoc Ukrajině zůstává klíčová. Program omezení dluhu se rovněž rozbíhá. To neznamená, že lze hovořit o tom, že se Rusko vzdalo snahy destabilizovat svého souseda, či se nesnaží překreslit evropské bezpečnostní uspořádání ve svůj prospěch. Obojímu se musí konzistentně čelit, zatímco Ukrajina musí být zároveň povzbuzována k provedení reforem," apeluje komentář.

"Širším evropským zájmem zůstává přimět Putina, aby stáhnul ruské síly z východní Ukrajiny a jednoznačně ujistil, že mezinárodní závazky jsou neporušitelné. Aby toho bylo dosaženo, nestačí nastavovat nová data klidu zbraní. Klíčové bude demonstrovat jak připravenost jednat s Putinem, tak odhodlání prodloužit a případně dokonce zesílit sankce, dokud nedojde ke stažení vojsk," doporučuje závěrem The Guardian.   

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

Český lev

Český lev odhalil první oceněnou osobnost. Dostane cenu za mimořádný přínos

Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii převezme příští sobotu 14. března během slavnostního večera v pražském Kongresovém centru odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi Helena Bezděk Fraňková. Je označována za jednu z nejvlivnějších žen českého filmového průmyslu. 

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Nej(ne)bezpečnější fotbalové mistrovství světa. Sportovní svátek ohrožuje několik věcí

Pro mezinárodní fotbalovou federaci FIFA se to může zdát jako blížící se noční můra, i když sama věří, že fotbalový svátek v červnu a červenci v USA, Kanadě a Mexiku proběhne bez problémů. Zvlášť když její šéf Gianni Infantino buduje co nejlepší osobní vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Bude se totiž jednat o první fotbalový světový šampionát, kterého se nově zúčastní až 48 týmů a k vidění tak bude během letošního léta v zámoří celkem 104 zápasů. Tři měsíce před startem turnaje se však svět z hlediska geopolitického nenachází zrovna v nejklidnější době. Tato skutečnost tvrdě zasahuje i do blížícího světového šampionátu, jenž by měl být v mnoha ohledech historický.

Aktualizováno včera

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

včera

včera

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

včera

6. března 2026 21:58

6. března 2026 21:13

Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na zahájení zimní paralympiády v Itálii se stala předmětem vášnivých politických debat. Do Vystrčila se pustil například premiér Andrej Babiš (ANO). Důvodem je fakt, že předseda jedné z komor parlamentu letěl armádním speciálem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy