Co se to děje na Ukrajině? Ruský komentátor rozebírá pondělní útok i to, co bude následovat

Většina ukrajinských poslanců na změny ústavy kývla, pouliční střety ale ukázaly, že bude jen těžké tyto změny „prodávat" zbídačené zemi naplněné zbraněmi, píše pro server Bloomberg ruský komentátor Leonid Bershidsky. „Vladimir Putin se snaží najít cestu z problémů s Ukrajinou, ale i po více než roce války mnozí Ukrajinci nejsou ochotni ukončit konflikt způsobem, který by byl byť jen částečně přijatelný také pro Rusko," varuje komentátor.

Cituje také čísla zveřejněná ukrajinským ministrem vnitra Arsenem Avakovem, podle kterého bylo při granátovém útoku zraněno celkem 122 lidí, z nich někteří těžce, jeden policista byl zabit. Avakov z činu obviňuje ultranacionalistickou stranu Svoboda. Strana se naopak brání tím, že šlo o „plánovanou akci proti ukrajinským vlastencům", navíc úřady obvinila z „provokace". Zatčeno nakonec bylo asi 30 lidí, brzy by měla být zveřejněna i jejich politická orientace. Právě tito radikální ukrajinští nacionalisté chtějí proti Rusku bojovat ve válce až do „hořkého konce".

Zradili ukrajinské národní zájmy

Jurij Šuškevic, zákonodárce jedné z populistických stran, navrhované změny ústavy označil za „zradu ukrajinských národních zájmů", protože díky nim získají separatistické oblasti příliš velkou autonomii. „Mají vlastní policii, soudy, státní zástupce, daně, práva na zvláštní vztahy se sousedními ruskými regiony. Takže co dál? Budou mít zítra možnosti otevírat vlastní ambasády?" cituje Bershidský politika.

Jedním dechem ale komentátor dodává, že nic takového v Porošenkových změnách není. Suškevič, syn vysoce postaveného nacistického spolupracovníka Romana Šuškeviče se podle něj obává, že ústavní změny budou provedeny tak, aby co nejvíce potěšili Vladimira Putina. On o další nacionalisté prý k tomu mají dobrý důvod.

Západ na Ukrajinu silně tlačí

USA i Evropa na Porošenka kvůli přijetí změn tlačí, americká ministryně zahraničí Viktoria Nulandová v červenci Kyjev navštívila, aby se pokusila zákonodárce o nutnosti změn přesvědčit. Dokonce se s několika neposlušnými poslanci sešla v soukromí. Nepodařilo se – pět ze šesti stejně bylo proti. Tlak ale podle komentátora nepolevil. „O hlasování se pravděpodobně jednalo také 24. srpna v Berlíně, kde se Porošenko sešel v Merkelovou a Hollandem," domnívá se Bershidsky.

Evropa prodává Ukrajinu stejně, jako západní mocnosti prodali Československo v roce 1939. Je to ponížení národní důstojnosti ukrajinského národa," cituje komentátor Šuškeviče. Merkelová, Hollande a Američané se podle komentátora na celou věc dívají jinak. „Mají plné ruce práce, aby poskytli Putinovi čestný způsob, jak vycouvat z Ukrajiny. Nejsou nijak zvlášť znepokojeni tím, že by měli získat separatisté více pravomocí, pokud se separatistické regiony reintegrují pod Ukrajinu," domnívá se komentátor.

Místní volby mohou vše zmařit

Na druhou stranu však podle něj není vůbec jisté, že to bude fungovat. Separatisté považují návrh ukrajinského prezidenta za nedostatečný a plánují v říjnu uspořádat volby podle vlastních pravidel. Jestli se to opravdu stane, bude podle Bershidského začlenění regionů pod Ukrajinu zastaveno, a konflikt bude pokračovat. Rusko pak bude i nadále čelit západním sankcím.

„Zatím se zdá, že Putin ochotně hraje s Merkelovou a Hollandem. Dne 29. srpna s nimi mluvil po telefonu a souhlasil s celkovým příměřím od 1. září. Den po výzvě boje po vyhrocené situaci utichly, až na několik ojedinělých výstřelů," hodnotí situaci ruský komentátor.

Putin by mohl být k dohodě náchylnější

Vzhledem k nejisté ekonomické situaci Ruska a kvůli nízkým cenám ropy, by Putin podle něj mohl být náchylnější ke kompromisu. Po tom všem by si nechal Krym. „Porošenko to pravděpodobně dobře chápe i bez pobídek Berlína, Paříže a Washingtonu. Ale nemá ještě 300 hlasů potřebných ke konečnému schválení ústavních změn naplánovaných na prosinec," upozorňuje Bershidský s tím, že zatím má slíbeno 265 hlasů.

Problémy by tak mohly způsobit podzimní místní volby, hrozí totiž, že zvítězí populistický radikalismus. Může se to stát kvůli neplnění slibů Porošenka a ministerského předsedy Arsenije Jaceňuka ve směru oživení ekonomiky a nerozhodnosti ve snaze vymanit se ze sevření oligarchů. „Popularita Jaceňukovy strany klesla na nulu, takže spojil síly s Porošenkem, aby zabránil volební porážce. Prezident zůstane relativně populární, ale obvinění, že hraje na ruku Putinovi, může jeho straně ublížit," domnívá se komentátor.

Normalizace Ukrajiny je podle něj ještě daleko, což ukázaly i pondělí střety. Je proto pravděpodobné, že vypukne další násilí. „Většina Ukrajinců sice chce konec bojů, ale relativně malý a dobře vyzbrojený kontingent ne. A to může být přesně to, co Putin chce," dodává Bershidsky.