Putin utopí muslimy v plamenech nenávisti? Novinář analyzuje situaci spojenou s pádem ruského letadla

Kreml se podle něj do nedávna snažil nestranit žádné straně v nejvíce nestabilní oblasti světa. „Držel si dobré vztahy jak s Izraelem, tak s Palestinou. Přátelil se s režimy sunnitských muslimů, jako byl ten Saddáma Husajna v Iráku, ani se světskými diktátory, jako byl Kaddáfí v Libyi," vysvětluje Lucas, který čtyři roky působil jako šéfredaktor The Economist v Rusku.

Zásahem v Sýrii ale podle něj Putin položil karty na stůl. On a Íránci podpořili režim Bašáda Asasa, čímž rozzlobili většinu arabského světa. „V krátkodobém horizontu Putinova blesková kampaň leteckých úderů na syrské rebely vypadala jako geniální nápad. Poníží tak Západ, který kvůli slabému vedení Obamovy administrativy v Sýrii ničeho nedosáhl," nastiňuje Putinovy myšlenky novinář.

Zapojení v Sýrii ukázalo Rusko jako geopolitickou sílu

Ukázalo se prý, že Rusko je zpět v akci jako globální geopolitická síla, které je schopna řešit smrt a zkázu tisíce mil od svých hranic. „To mělo v Rusku úspěch, protože Rusové mají plné zuby ponížení a bezmoci, které jsou spojovány s pádem Sovětského svazu. Sýrie jim také poskytla užitečné rozptýlení – od neúspěchu na Ukrajině," myslí si Lucas.

Pokud se ale ukáže, že ruské letadlo doopravdy spadlo proto, že na palubě byla umístěna bomba jako odplata za Putinovu agresivní kampaň v Sýrii, bude mít prý Kreml co vysvětlovat. „Co Rusko skutečně získá vojenskou intervencí v Sýrii? Islamistické milice vždy uvidí Ameriku a Izrael jako největší nepřítele, ale proč se Rusko snaží také do této palebné linie dostat? Putinova odpověď je jasná: Rusko je v přední linii v boji proti islámskému terorismu," píše britský novinář.

Rusko má s islámským terorismem hořké zkušenosti

„To on podporoval intervenci v Afghánistánu v posledních deseti letech, kterou vedlo NATO. Rusko nechce, aby Taliban ovládl zemi, které leží na jižním okraji bývalého Sovětského svazu. Rusko ve skutečnosti Západu vytýká, že v křížové výpravě proti terorismu nedělá víc. Je třeba zdůraznit, že Rusko má s islamistickým terorem hořké zkušenosti z první ruky," píše Lucas a připomíná čečenské separatisty a jejich útoky přímo v srdci Ruska.

Připomíná útok na divadlo v Moskvě v roce 2002, kdy teroristé vzali 850 rukojmích a kdy celá věc skončila krvavou lázní. Podobná věc se stala i o dva roky později ve škole v Beslanu, kdy útočnici měli dokonce 1100 rukojmích, z nichž stovky zemřely.

Podle některých za útoky stála ruská bezpečnostní služba

Ruské úřady tyto útoky nedokázaly řádně vyšetřit, jejích reakce navíc podle mnohých byly velmi špatné. „Následovalo období strachu a paniky, kdy byl Vladimir Putin jmenován premiérem, stal se nejpopulárnějším politikem a nakonec v čele země nahradil nemocného Borise Jelcina," píše novinář. Po dalších útocích například v městě Rjazaň pak Putin nařídil bombardování hlavního čečenského města Grozného.

„Pak se ale ukázalo, že v Rjazani neútočili teroristé, ale úředníci ruské bezpečností služby FSB, nástupce staré sovětské KGB," píše Lucas s odkazem na konspirační teorii, podle které někteří obviňují ze zosnování teroristických aktů hlavně ruskou zpravodajskou službu FSB. Ta tak měla údajně učinit hlavně kvůli urychlení války v Čečensku a její dobrozdání před ruskou veřejností, jakož i pro zvýšení popularity a upevnění moci pro tehdejšího premiéra Vladimira Putina. Tyto konspirační teorie pramení hlavně ze série nejasností obklopujících útoky, které zahrnují např. zmíněný incident ve městě Rjazaň, zda z údajného maření nezávislého vyšetřování v Rusku. Většina nezávislých expertů však tyto teorie odmítá poukazem na to, že nejsou podloženy relevantními důkazy.

Vztah Kremlu a terorismu není tak jednoznačný

A přesně v tomto duchu by prý mohli někteří v Putinově režimu vidět náznaky ďábelského plánu a mohli by se následně ptát, jestli egyptská tragédie není nějakým perverzním způsobem, jak ospravedlnit vojenské ambice Ruska v Sýrii.

„Mnozí také poznamenávají, že čečenští bojovníci teď patří mezi nejobávanější příznivce Kremlu. Putin si je získal penězi a laskavostí. A spolu s nimi i jejich výstředního a brutálního vůdce Ramzana Kadyrova. Čečensko už dávno není pouze malou částí Ruské federace. V zemi platí prvky práva šaría, včetně bizarních sňatků dětí. A ruské bezpečností síly nedělají nic, aby omezily orgie násilí a korupce, které v Čečensku panují," píše Lucas.

„To je důvod, proč se mnoho ostřílených ruských pozorovatelů domnívá, že vztah Kremlu a islamistického terorismu není tak jednoduchý, jak se ho Putin snaží vylíčit. Představuje sice pro Rusko hrozbu, jeho existence je však také užitečná pro ruskou propagandu. Navíc tváří v tvář výběru mezi islamisty a Putinovým režimem, si Západ jistě vybere Rusko," domnívá se britský novinář.

Tragédie na Sinaji žene vodu na mlýn Kremlu

„V Rusku, kde žije 20 milionů muslimů a 120 milionů nemuslimů jsou vztahy obecně dobré. Je jistě domovem největší evropské populace světských a mírumilovných muslimů. Putin sám vynakládá veškeré úsilí k posílení integrace - včetně toho, že dal požehnání obrovské mešitě, která byla nedávno otevřena v Moskvě. Ale s kartou islámu hraje v začarovaném kruhu. Může koexistovat současná situace v Rusku s vojenskými dobrodružstvími Kremlu na Blízkém východě?" zajímá se Lucas.

V Rusku podle něj vládne strach, že po událostech posledních dní by Putinův režim mohl opustit svůj smířlivý přístup k muslimům a utopit je v plamenech nenávisti. „Přinejmenším bude propaganda Kremlu užívat sestřelení letadla nad Egyptem jako důkaz, že Rusko musí na Blízkém východě zdvojnásobit svoje úsilí. „To jistě bude zahrnovat řadu stíhacích bombardérů a těžkých zbraní, které už v Sýrii jsou, nemluvě o 150 tisících vojáků, které si Putin nedávno objednal, a kteří by měli být ve vojenské pohotovosti," píše novinář.

Zapojení Ruska není dobré pro nikoho

„Sovětský svaz se ale až příliš bolestně v Afghánistánu během války v osmdesátých letech naučil, stejně tak jako Británie, Amerika a další západní země v Iráku, že dostat se do bojů na Blízkém východě je jednoduché. Dostat se pryč je ale těžké," myslí si Lucas. Cynici by podle něj mohli namítnout, že Západ by měl přivítat, že se Rusko zapojilo do „syrské bažiny", protože čím víc času a energie tam Putin investuje, tím méně bude moci „šikanovat" spojence na východě Evropy.

„Ale taková argumentace je nebezpečně krátkozraká. Putin sice muže zapadnout hluboko, to ale zvyšuje nebezpečí, že zvýší svoje sázky. To poslední, co chceme, je, aby nastaly střety mezi západními vojsky v Sýrii, které budou nově posíleny příchodem amerických speciálních sil, a Ruskem. Ať už je příčinou tragédie na Sinaji cokoliv, jedna věc je jasná. Rusko je nyní neoddělitelně součástí politického kotle na Středním východě. To je špatná zpráva pro daný region, Rusko i pro nás," dodává Lucas.