Jaký dopad budou mít statisíce běženců na evropskou ekonomiku?

Londýn - Dvě organizace dnes přišly s odlišnými odhady toho, jaký ekonomický dopad budou mít statisíce běženců a uprchlíků na evropskou ekonomiku. Podpoří to hospodářskou aktivitu a zlepší veřejné finance, naznačila ve své nejnovější ekonomické prognóze Evropská komise. Podle Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) si migrace již vybírá svou daň, napsala agentura Reuters.

Protiklad ale není tak ostrý, jak by se mohlo zdát. Obě organizace totiž pohlížejí na různé země ležící na migrační trase. Komise se zabývala státy, které běžence zřejmě získají jako pracovní sílu, a EBRD státy, kterými běženci procházejí - či situací mimo Evropu, kde běženci čekají, až budou moci pokračovat v cestě.

Kdyby byli migranti kvalifikovaní, hrubý domácí produkt států osmadvacítky by se podle komise v roce 2017 mohl zvýšit o více než čtvrtinu procenta, kdyby kvalifikovaní nebyli, tak o zhruba 0,18 procenta.

EBRD oproti tomu snížila svoje odhady hospodářského růstu pro Chorvatsko, Maďarsko, Slovinsko a Řecko, což jsou tranzitní země pro vlnu běženců ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Také upozornila na vážnou ekonomickou újmu na Turecko, které se stalo hostitelskou zemí pro mnoho uprchlíků ze Sýrie, kteří buď zůstávají, nebo odcházejí do Evropy.

Nikoli všechna tato zhoršení odhadovaného růstu souvisely s migrací, zmíněné země však nesou náklady na uprchlické tábory, bezpečnost a dopravu, aniž by jim plynul užitek v podobě nových pracovníků. Některé z nich ve výsledku žádají pomoc od EU.

Pro přijímající státy může být příchod nové vlny pracovníků přínosem, alespoň podle výzkumů londýnské univerzity UCL a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži.

Studie první z těchto institucí z roku 2014 zjistila, že evropští přistěhovalci do Británie v letech 2001 až 2011 přispěli do britského veřejného rozpočtu částkou přesahující 20 miliard liber (téměř 760 miliard Kč).

Zpráva OECD, rovněž z roku 2014, byla obecnější. Naznačila, že přistěhovalci znamenají významný přínos pro pracovní trh a na daních a sociálních odvodech odevzdávají více, než kolik obdrží v podobě individuálních přídavků. Také ale uvedla, že i když přistěhovalectví může ekonomiku celkově pozvednout, neděje se to nutně tak, že by zbohatl každý.

"Lze jen málo pochybovat o tom, že tam, kde migrace zmnožuje pracovní sílu, je možné očekávat růst úhrnného HDP (hrubého domácího produktu)," uvádí se ve zprávě. "Situace je ale méně jasná, pokud jde o růst HDP na obyvatele."

Žádná ze studií nemohla vzhledem k době, kdy vznikly, vzít v potaz současnou migrační situaci v Evropě. Středozemní moře na cestě do Evropské unie překonalo již více než 760.000 lidí. OSN dnes uvedla, že přes zimu bude podle jejího odhadu přicházet z Turecka kolem 5000 lidí denně.

Související

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

Více souvisejících

uprchlíci Ekonomika

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 3 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 4 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 5 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 5 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 6 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 7 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Už je jich pět. Policie potvrdila zadržení dalších osob kvůli požáru v Pardubicích

Už pět osob podezřelých v případu požáru haly v Pardubicích se podařilo zajistit policistům. U nejnověji zadrženého člověka se čeká na výsledek vazebního řízení, další čtyři lidé se momentálně nacházejí ve vazbě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy