Západ musí uznat Putinův režim. Politolog promluvil o překvapivé hrozbě

Pád ruského letadla nad Sinajským poloostrovem a potažmo i ruská vojenská intervence v Sýrii mohou vést přinejmenším k obnovení spolupráce ruských a západních tajných služeb. Tento proces má však četná úskalí, míní ruský politolog Georgij Bovt. V komentáři pro server Moscow Times nastínil možné perspektivy další vývoje vztahů Moskvy se Západem.

Čas se krátí, řešení zatím neexistuje

Poté, co se ukázalo, že příčinou havárie letadla na Sinají minulý týden byl s největší pravděpodobností terorismus, ruské úřady zastavily letecké spojení mezi Ruskem a Egyptem a nařídily evakuaci desítek tisíc ruských turistů, připomíná Bovt. "Mnozí mají podezření, že ruské úřady nepodnikly žádné kroky ke zvýšení bezpečnostních opatření po zahájení bombardovaní kampaně v Sýrii," pokračuje politolog. Dle jeho názoru je však možné omluvit tuto chybu odkazem na skutečnost, že evropské země, jejichž občané pravidelně navštěvují egyptské resorty ještě ve větších počtech, také nepodnikly žádné podobné kroky.  

"Bylo to však ruské letadlo, které havarovalo, nikoliv jejich. Kdyby zemřelo více než 200 Evropanů, stejná otázka by mířila na jejich vlády," deklaruje analytik. Potvrzení, že příčinou nehody byl teroristický útok, může mít masivní dopad na ruskou domácí i zahraniční politiku, předpovídá.    

Bovt v té souvislosti uvádí, že v odpovědi na tragédii v severokavkazském městě Beslan úřady například okamžitě zakázaly přímé volby gubernátorů a pozastavily další občanské aktivity. Politolog míní, že současné události se ukážou nejen jako další milník na ruském sklouznutí do války s terorem na Blízkém východě i jinde, ale zároveň prohloubí izolaci země od "nepřátelského" okolního světa a natlačí ji do nebezpečné bezvýchodné situace ve vztahu se Západem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Rusko musí nalézt rovnováhu mezi dvěma extrémy - izolace od okolního světa v sovětském stylu a blízké spolupráce se Západem v životně důležitých otázkách," apeluje Bovt. Domnívá se, že tato rovnováha bude mít dopad na vnitřní život země i její ekonomiku - buď přijde další posun k mobilizačnímu modelu, ačkoliv ruská vláda prokazuje zřejmou neschopnost takový systém zvládat, nebo dojde k osvobození sil otevřenosti a svobody, které jsou alespoň v určité míře potřebné k hospodářskému růstu.

Politolog konstatuje, že Rusko jednoduše čeká velmi obtížný úkol. Největším paradoxem v nejbližší budoucnosti podle něj bude, že pro Kreml se stane čím dál obtížnější zachovávat hospodářskou a sociální stabilitu, jelikož jeho protizápadní druh izolacionismu vylučuje možnost skutečné interakce se Západem, která je k dosažení těchto cílů potřebná. "Spolupráce na boji s terorismem není dostatečná. Je obtížné říci, kdy a dokonce zda vedení novou rovnováhu najde," uvádí Bovt. Čas pro hledání však rapidně utíká a Moskva nemá žádné připravené řešení krom navyšování vkladu v syrské hře či udržování napětí ohledně Ukrajiny, dodává.     

Širší, nebo žádná spolupráce

Boj proti mezinárodnímu terorismu dle Bovta vyžaduje mnohem bližší a upřímnější spolupráci mezi Ruskem a Západem než v současnosti existuje. Prezident Vladimir Putin rozhodl zastavit všechny lety do Egypta poté, co hovořil s britským premiérem Davidem Cameronem, připomíná komentář. Předpokládá, že Cameron přednesl argumenty, které Putina přesvědčily následovat příkladu mnoha evropských zemí.    

"Je nepravděpodobné, že by britská rozvědka v předstihu o útoku věděla či mohla své ruské kolegy varovat," odmítá politolog konspirace. Nepopírá však, že i v minulosti bylo ve spolupráci mezi ruskými a západními, především americkými a britskými tajnými službami co zlepšovat. Nyní je tato kooperace prakticky zastavena kvůli situaci na Ukrajině, konstatuje Bovt a pokládá otázku: Stane se více konstruktivní, především kvůli boji s Islámským státem, nebo částečná otevřenost týkající se nedávné letecké katastrofy zůstane pomíjivým gestem bývalých partnerů z G8?   

Stejná otázka se dle analytika týká i ruské interakce s USA. Ruské tajné služby požádaly o pomoc při vyšetřování příčin nehody a možného odpálení výbušniny na palubě FBI a očividně ji dostávají, naznačuje. "Tímto způsobem může ruská vojenská intervence v Sýrii ve skutečnosti vést k nastavení nové post-ukrajinské agendě mezi Moskvou a Západem," píše Bovt.   

Politolog vysvětluje, že boj proti terorismu se pochopitelně může stát bází pro konstruktivní kooperaci, ale pouze v kontextu pozitivních vztahů ohledně širšího spektra problémů. "K tomu bude muset Západ nalézt cestu, jak tolerovat Putinův režim a Rusko bude muset opustit protizápadní rétoriku bez ohledu na to, jak moc považuje západní hodnoty za morálně neakceptovatelné," tvrdí Bovt. Obě strany podle něj budou jasně čelit velkému úkolu, aby nalezly společnou půdu pod nohama. "Možným opakem je však jen žádná spolupráce na protiteroristických opatřeních," uzavírá.   

Související

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.
Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Více souvisejících

Rusko špionáž Zřícení letadla Airbus A-321 Kolavia letu 7K9268 (31. 10. 2015)

Aktuálně se děje

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Policie USA, ilustrační foto.

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

včera

Metro

Metro na lince C nejezdí. Vlak usmrtil ženu v kolejišti

Metro na lince C nejezdí od dopoledních hodin v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Letňany. Došlo ke střetu vlaku s člověkem. Sražená žena přišla o život. Zavedena je náhradní doprava, kterou zajišťují autobusy a tramvaje. 

včera

Válka v Izraeli

Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Navzdory efektivní, pečlivě připravené a rozsáhlé izraelské ofenzivě, která v pátek zasáhla íránské vojenské velení, si Teherán udržel schopnost rychlé reakce. Během čtyř dnů vypálil až 370 balistických raket a stovky dronů. Izraelské ztráty přesáhly dvě desítky mrtvých, Írán hlásí 224 obětí. Analytici varují, že Izrael podcenil schopnost íránské armády přeskupit se. Varují i před limity vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu.

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Diplomacie ustoupila válce. Teherán i Washington mluví o dohodě, místo ní se ale bojuje

Navzdory eskalaci konfliktu mezi Íránem a Izraelem Teherán i Washington tvrdí, že jsou otevřeny jednání o jaderném programu. Rozhovory jsou však pozastaveny a místo diplomacie probíhá otevřená mezistátní válka. Zatímco Izrael cílí na jaderná zařízení, Teherán ho obviňuje z podkopávání dohody. USA se od ofenzivy distancují, přesto analytici nevylučují logistickou podporu. Šéf Bílého domu Donald Trump stále usiluje o dohodu bez přímé války.

včera

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Měl Chameneí zemřít? Trump údajně Izraelce zastavil, Netanjahu mlží

Americký prezident Donald Trump podle dostupných informací odmítl plán Izraele na atentát na nejvyššího íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Izraelci údajně zvažovali jeho likvidaci hned první den operace, ale nakonec mu dali možnost reagovat na sílu izraelských útoků a přehodnotit íránský jaderný program.

včera

Novinky ke střelbě v Kostelci nad Černými lesy. Policie má pracovat s jednou verzí

Středočeští kriminalisté od nedělního večera vyšetřují vraždu dvou lidí v Kostelci nad Černými lesy, které pachatel zastřelil. Zadržen byl podezřelý pětašedesátiletý muž. Mluví se o tom, že má jít o bývalého manžela jedné z obětí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy