Západ musí uznat Putinův režim. Politolog promluvil o překvapivé hrozbě

Pád ruského letadla nad Sinajským poloostrovem a potažmo i ruská vojenská intervence v Sýrii mohou vést přinejmenším k obnovení spolupráce ruských a západních tajných služeb. Tento proces má však četná úskalí, míní ruský politolog Georgij Bovt. V komentáři pro server Moscow Times nastínil možné perspektivy další vývoje vztahů Moskvy se Západem.

Čas se krátí, řešení zatím neexistuje

Poté, co se ukázalo, že příčinou havárie letadla na Sinají minulý týden byl s největší pravděpodobností terorismus, ruské úřady zastavily letecké spojení mezi Ruskem a Egyptem a nařídily evakuaci desítek tisíc ruských turistů, připomíná Bovt. "Mnozí mají podezření, že ruské úřady nepodnikly žádné kroky ke zvýšení bezpečnostních opatření po zahájení bombardovaní kampaně v Sýrii," pokračuje politolog. Dle jeho názoru je však možné omluvit tuto chybu odkazem na skutečnost, že evropské země, jejichž občané pravidelně navštěvují egyptské resorty ještě ve větších počtech, také nepodnikly žádné podobné kroky.  

"Bylo to však ruské letadlo, které havarovalo, nikoliv jejich. Kdyby zemřelo více než 200 Evropanů, stejná otázka by mířila na jejich vlády," deklaruje analytik. Potvrzení, že příčinou nehody byl teroristický útok, může mít masivní dopad na ruskou domácí i zahraniční politiku, předpovídá.    

Bovt v té souvislosti uvádí, že v odpovědi na tragédii v severokavkazském městě Beslan úřady například okamžitě zakázaly přímé volby gubernátorů a pozastavily další občanské aktivity. Politolog míní, že současné události se ukážou nejen jako další milník na ruském sklouznutí do války s terorem na Blízkém východě i jinde, ale zároveň prohloubí izolaci země od "nepřátelského" okolního světa a natlačí ji do nebezpečné bezvýchodné situace ve vztahu se Západem.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Rusko musí nalézt rovnováhu mezi dvěma extrémy - izolace od okolního světa v sovětském stylu a blízké spolupráce se Západem v životně důležitých otázkách," apeluje Bovt. Domnívá se, že tato rovnováha bude mít dopad na vnitřní život země i její ekonomiku - buď přijde další posun k mobilizačnímu modelu, ačkoliv ruská vláda prokazuje zřejmou neschopnost takový systém zvládat, nebo dojde k osvobození sil otevřenosti a svobody, které jsou alespoň v určité míře potřebné k hospodářskému růstu.

Politolog konstatuje, že Rusko jednoduše čeká velmi obtížný úkol. Největším paradoxem v nejbližší budoucnosti podle něj bude, že pro Kreml se stane čím dál obtížnější zachovávat hospodářskou a sociální stabilitu, jelikož jeho protizápadní druh izolacionismu vylučuje možnost skutečné interakce se Západem, která je k dosažení těchto cílů potřebná. "Spolupráce na boji s terorismem není dostatečná. Je obtížné říci, kdy a dokonce zda vedení novou rovnováhu najde," uvádí Bovt. Čas pro hledání však rapidně utíká a Moskva nemá žádné připravené řešení krom navyšování vkladu v syrské hře či udržování napětí ohledně Ukrajiny, dodává.     

Širší, nebo žádná spolupráce

Boj proti mezinárodnímu terorismu dle Bovta vyžaduje mnohem bližší a upřímnější spolupráci mezi Ruskem a Západem než v současnosti existuje. Prezident Vladimir Putin rozhodl zastavit všechny lety do Egypta poté, co hovořil s britským premiérem Davidem Cameronem, připomíná komentář. Předpokládá, že Cameron přednesl argumenty, které Putina přesvědčily následovat příkladu mnoha evropských zemí.    

"Je nepravděpodobné, že by britská rozvědka v předstihu o útoku věděla či mohla své ruské kolegy varovat," odmítá politolog konspirace. Nepopírá však, že i v minulosti bylo ve spolupráci mezi ruskými a západními, především americkými a britskými tajnými službami co zlepšovat. Nyní je tato kooperace prakticky zastavena kvůli situaci na Ukrajině, konstatuje Bovt a pokládá otázku: Stane se více konstruktivní, především kvůli boji s Islámským státem, nebo částečná otevřenost týkající se nedávné letecké katastrofy zůstane pomíjivým gestem bývalých partnerů z G8?   

Stejná otázka se dle analytika týká i ruské interakce s USA. Ruské tajné služby požádaly o pomoc při vyšetřování příčin nehody a možného odpálení výbušniny na palubě FBI a očividně ji dostávají, naznačuje. "Tímto způsobem může ruská vojenská intervence v Sýrii ve skutečnosti vést k nastavení nové post-ukrajinské agendě mezi Moskvou a Západem," píše Bovt.   

Politolog vysvětluje, že boj proti terorismu se pochopitelně může stát bází pro konstruktivní kooperaci, ale pouze v kontextu pozitivních vztahů ohledně širšího spektra problémů. "K tomu bude muset Západ nalézt cestu, jak tolerovat Putinův režim a Rusko bude muset opustit protizápadní rétoriku bez ohledu na to, jak moc považuje západní hodnoty za morálně neakceptovatelné," tvrdí Bovt. Obě strany podle něj budou jasně čelit velkému úkolu, aby nalezly společnou půdu pod nohama. "Možným opakem je však jen žádná spolupráce na protiteroristických opatřeních," uzavírá.   

Související

Více souvisejících

Rusko špionáž Zřícení letadla Airbus A-321 Kolavia letu 7K9268 (31. 10. 2015)

Aktuálně se děje

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

včera

včera

včera

včera

včera

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy