Moskva - Pouze společné úsilí celého mezinárodního společenství s povinnou účastí všech členských národů OSN může porazit rostoucí hrozbu terorismu.
Michail Sergejevič Gorbačov stál v čele Sovětského svazu stál v čele východní mocnosti v letech 1985 až 1991. Jemu je přičítána zásluha na rozpadu komunistického bloku Východní Evropy, je držitelem Nobelovy ceny za mír (1990). V současné době je členem Nezávislé demokratické strany Ruska.
Gorbačov vyzval OSN k přijetí protiteroristické dohody jako jediného možného způsbobu boje proti extrémismu. "Je nezbytné přijmout rezoluci Rady bezpečnosti OSN s požadavkem ke všem členským státům, aby se k této protiteroristické smlouvě připojily. Každý národ musí na výzvu teroristů odpovědět." Podle Gorbačova je jakékoli otálení nebezpečné, proto je nezbytné takový krok učinit co nejdříve.
Bývalý sovětský politik podle agentury Interfax dále uvedl, že první důležitou věcí by měl být univerzální zákaz dodávky zbraní pro nezákonné ozbrojené skupiny. Součástí dohody by pak měl být závazek všech národů, že ukončí podporu silám, které provádějí jakékoli ozbrojené boje proti kterékoli vládě na světě.
Čtyřiaosmdesátiletý Gorbačov se v minulosti vyjadřoval mnohem ostřeji, novinářům sdělil, že z jeho strany jsou politické způsoby boje proti terorismu prioritní, ale v případě, že selžou, je nutné je řešit prostřednictvím bezpečnostních služen a vojenskou silou.
Související
Pokus o zákaz chemických zbraní, který tak úplně nevyšel. Největší hrozbou jsou teroristé
Před 35 lety podepsali George H. W. Bush a Michail Gorbačov dohodu o zastavení výroby chemických zbraní a odstartovali proces celosvětové likvidace tohoto druhu zbraní hromadného ničení. Dnes však Spojené státy obviňují Rusko i Súdán z jejich nasazení v ozbrojených konfliktech. O jejich získání navíc usilují teroristické organizace, z nichž některé je dokonce úspěšně použily. Chemické zbraně i po třech dekádách zůstávají bezprostředním bezpečnostním rizikem.
Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit
Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.
Aktuálně se děje
včera
Příměří, návrat dětí i závazky. Kyjev předložil Rusku podmínky pro uzavření míru
V Istanbulu se v pondělí odehrála druhá fáze mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Navzdory pokračujícím bojům a napětí se obě strany dohodly na významné výměně válečných zajatců a těl padlých vojáků. K příměří se ale ani jedna strana zatím nezavázala.
včera
Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva
EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.
včera
Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter
Francouzský hegemon Paris Saint Germain dokráčel v sobotu večer ke své historicky první trofeji pro vítěze nejprestižnější fotbalové evropské klubové soutěži Ligy mistrů. Stalo se tak poté, co si poradil sebevědomě ve finále s Interem Milán, který deklasoval jasně 5:0, čímž tak zaznamenal nejjasnější rozdíl v historii finálových duelů této soutěže. Italský celek se v mnichovské Allianz Areně k překvapení všech k ničemu nedostal, na vítězné straně je opěvován Désiré Doué, který nejen že na jednu s pěti branek přihrál, ale především další dvě ještě vstřelil. Za jasným výsledkem Pařížané směřovali od samého úvodu a tak to po poločase bylo pro ně 2:0 a v dalším dějství tak přidali ještě další tři trefy.
včera
Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů
V posledních květnových dnech se toho v prostředí českého fotbalu odehrálo tolik významného, až to může mít dopad na léta dopředu. Pokud jsme si ještě před pár lety po zatčení lorda Voldemorta českého fotbalu, tedy někdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra mysleli, že se český fotbal definitivně odstřihl od těchto kontroverzních osob a že český fotbal bude mít konečně předsedu, který nebude ovlivnitelný všemožnými i nemožnými tlaky. Tyto naděje tuzemských fotbalových fanoušků se ale v poslední době rozplývají.
včera
Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde
Jen několik hodin před znovuzahájením přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu došlo k rozsáhlým ukrajinským dronovým útokům hluboko na ruském území. Tato operace výrazně zkomplikovala šance na jakýkoli průlom v dosud nepříliš nadějných diplomatických rozhovorech a zároveň zvýšila tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož zahraničněpolitická pozice se nyní nachází na tenkém ledě.
včera
Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci
Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.
včera
NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let
Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.
včera
Jednání v Istanbulu skončila. Zelenskyj očekává nové sankce i propuštění ukrajinských zajatců
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes během summitu v litevském Vilniusu zdůraznil jednotu a společný cíl západních lídrů – zastavit ruskou agresi a přinést skutečný mír. Podle jeho slov „všichni chceme to samé: ukončit ruskou válku a přivést skutečný mír“.
včera
Midttun pro EZ: Jednání v Istanbulu jsou předem odsouzena k neúspěchu z řady důvodů
Rusko chce vše. V tom podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna leží důvod, proč ani nová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu nemají naději na úspěch. „Schůzka není zaměřena na řešení správného problému,“ varoval Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz.
včera
Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian
Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.
včera
Šampion F1 Max Verstappen přistál v noci v Praze. Co ho po GP Španělska v Česku čeká?
Jako první o příletu informoval server F1NEWS.cz. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa Formule 1, přistál po dramatické Velké ceně Španělska v Praze. Důvodem jeho krátké zastávky v Česku je natáčení reklamy pro značku Heineken.
včera
V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
V luxusním paláci Çırağan v Istanbulu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Přestože Moskva dříve tvrdila, že si nežádá žádné prostředníky, rozhovory byly zahájeny za přítomnosti tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana a šéfa turecké tajné služby Ibrahima Kalina.
včera
Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.
včera
Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
Česko i v pondělí zasáhnou další bouřky. Nová výstraha na tom nic nemění, ačkoliv přináší jisté změny. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) časově posunul začátek varování na 14. hodinu a zmenšil oblast s vysokým stupněm nebezpečí. Na západě Čech se bouřky vůbec nečekají.
včera
Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.
včera
Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.
včera
Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.
včera
Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?
včera
Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.
včera
Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.
Zdroj: Libor Novák