Porošenkův režim brzy padne? Profesor tvrdě zhodnotil situaci na Ukrajině

Uvedené referendum nařídil ruský prezident Vladimir Putin poté, co na Krymu vypukla energetická krize kvůli přerušení dodávek elektřiny z Ukrajiny. Krym čelí nedostatku energie od listopadu loňského roku, kdy došlo ke zničení stožárů vedoucích proud z ukrajinské přenosové soustavy na poloostrov.   

Přes 93% procent hlasujících v nedávné plebiscitu odmítlo podpis nového kontraktu na dodávky proudu s Kyjevem, byť to zřejmě v nadcházejících měsících povede k dalším výpadkům elektřiny. Ukrajinská vláda trvala na tom, aby nová smlouva, která by nahradila tu, jež vypršela k 31. prosinci 2015, zahrnovala i pasáž deklarující, že poloostrov je součástí ukrajinského státu.

Teroristická kampaň

James Petras přesto výsledek referenda označuje za pozitivní krok, jelikož údajně potvrzuje předpoklad, že obyvatelé Krymu nechtějí žít pod režimem ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a prý hledají "demokratičtější alternativu" a usilují o větší autonomii. "Cítí, že bude lepší spolupracovat s ruským státem," uvádí sociolog.    

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

Profesor míní, že hlasování demonstrovalo všem zúčastněným v Evropě, severní Americe a dalším, že obyvatelé Krymu nechtějí být součástí aktuálního režimu, který vládne na Ukrajině. "Myslím, že šlo o nezbytný krok a odmítnutí teroristické kampaně, kterou organizuje Kyjev," nebere si servítky akademik.

Podle Petrase si v otázce Krymu Porošenkův režim rozděluje práci s ukrajinskou extrémní pravicí, jejíž aktivisté za zničením soustavy stožárů vysokého napětí vedoucích proud na poloostrov pravděpodobně stojí. "Porošenkovi lidé se angažují v diplomatické hře, snaží se předstírat smířlivý postoj, který však ve skutečnosti vůbec smířlivý není," kritizuje sociolog.   

"Myslím, že tady máme dvouhlavé monstrum, které funguje zcela provázaně," pokračuje kontroverzní profesor. Označuje za něj teroristy na jedné straně a prezidenta Porošenka na straně druhé. Domnívá se, že nakonec bude na Rusku, aby zajistilo hlavní dodávky elektrické energie na Krym.

Rekordně nízká podpora

Jak se však může vedení Krymského poloostrova zachovat, pokud se Rusku v dohledné době zajistit dodávky proudu nepodaří? Domnívá se Petras, že se Krym nakonec může dohodnout s Kyjevem, který by zásobování elektrickou energií garantoval?

"Nemohou jej garantovat, protože v rámci samotného jádra (ukrajinského) režimu působí extremisté a obnovení závazků jednoduše povede k dalším výbuchům, dalším konfliktům, dalším tvrzením ze strany Porošenka, že je v tom nevinně," varuje profesor.    

Petras soudí, že ukrajinský režim je doslova zamořen pravicovými extremisty, a angažuje se tak v určitém rozšiřování svých nepřátel, jelikož údajně zcela ztratil domácí podporu. Odkazuje na průzkumy veřejného mínění na Ukrajině ukazující, že Porošenkův režim má aktuálně podporu ne více než 20% a percentuální počet sympatizantů premiéra Arsenije Jaceňuka nedosahuje ani dvouciferných čísel. (Průzkum provedený v prosinci 2015 přisoudil Porošenkovi podporu 17% obyvatel Ukrajiny, zatímco Jaceňukovi pouhých 8%, pozn. redaktora)         

"Takže si myslím, že potřebují tyto vnější podněty odvádějící pozornost veřejnosti," dodává sociolog. Tvrdí, že tato strategie je však zcela neefektivní. Závěrem z toho Petras vyvozuje, že veřejnost na Ukrajině dnes jasně stojí proti aktuálnímu režimu a žádné podněty z vnějšku nemají šanci zvrátit nálady volající po změně vlády.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.