"Bůh ochraňuj královnu" má na kahánku? Britové uvažují o nové hymně

Skladba God Save The Queen se hraje při olympijských hrách a dalších akcích, na nichž má Velká Británie společný tým, složený ze sportovců Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Jiná je situace například ve fotbale nebo ragby: tam Angličané a Severní Irové obvykle využívají výše zmíněné melodie, ale Skotové si nechávají hrát Flower of Scotland a Walesané zase Land of My Fathers.

Toby Perkins reprezentující Labouristickou stranu se domnívá, že přijetí anglické hymny by "zrevidovalo představu, že Spojené království je svazek čtyř oddělených národů s vlastní identitou." Ve Sněmovně prohlásil, že mnoho Angličanů za neoficiální hymnu považuje "Jerusalem", proto by tato skladba měla být jasnou volbou. Slova písně pocházejí z 18. století od básníka Williama Blakea, jejím obsahem je slib přeměnit zemi z "temných satanských mlýnů" do "zelené a příjemné země", jak to při návštěvě Anglie prohlásil Ježíš Kristus.

Perkins má samozřejmě své oponenty, mezi něž patří konzervativec Jacob Rees-Mogg. Podle něj by přijetí anglické hymny znamenalo v Británii podporu individuálního naciolnalismu. "Může prožívat rodilý Angličan či Angličanka větší radost, než když bude při společných akcích Velké Británie poslouchat hymnu celé země, celého Spojeného království?" táže se Rees-Mogg. 

Perkins předpokládá, že God Save The Queen bude i nadále hrána a zpívána při společných akcích britského týmu. V případě přijetí anglické hymny mohou Severní Irové zachovat status quo nebo si vybrat hymnu vlastní. 

Zákonodárci se dohodli, že se k této otázce vrátí v plném rozsahu v březnu, kdy se má rokovat o návrhu Perkinsova zákona, který žádá o konzultaci o nové hymně s veřejností. Podle Perkinse by kromě zmíněného Jerusalemu připadaly v úvahu Land of Hope And Glory, There'll Always Be an England nebo též Heaven Knows I'm Miserable Now od The Smiths.