Nový spojenec Západu proti Rusku? Analýza poukázala na překvapivý vývoj

15. února ministři zahraničí zemí EU odhlasovali trvalé zrušení sankcí vůči některým běloruským představitelům a společnostem. Tato událost podle analýzy svědčí o významném rozšíření diplomatických i ekonomických vazeb, ke kterému mezi Minskem a Západem za poslední rok došlo.

"I když bude Bělorusko pravděpodobně vztahy se Západem i nadále posilovat, na jeho strategické orientaci k Rusku se nic nezmění. Místo toho se bude Minsk snažit využít svých vazeb ke každé ze stran, aby od obou mohl získávat ústupky," uvádí analýza.

Podobně jako Ukrajina, i Bělorusko se ocitlo na místě širšího střetu západních a ruských zájmů. Bělorusko je důležitým nárazníkovým státem, kde se svůj vliv snažily prosadit oba bloky. Jejich rivalita se zintenzivnila zejména poté, co Evropská unie v roce 2009 zahájila program Východního partnerství mající za cíl prohloubení hospodářských a politických vztahů se zeměmi bývalého sovětského bloku.

Bělorusko se však rozhodlo následovat Rusko, které na Východní partnerství o rok později zareagovalo tím, že založilo vlastní konkurenční blok; celní unii. Bělorusko se spolu s Kazachstánem stalo jedním z jejích zakládajících členů. Od té doby ekonomická integrace Minsku a Moskvy vykrystalizovala do Euroasijské hospodářské unie. Současně Bělorusko prohloubilo své bezpečnostní a vojenské vazby s Ruskem.

Mezitím se bělorusko-západní vztahy staly napjaté. USA a EU na Bělorusko uvalily sankce a protestovaly proti kontroverznímu vítězství Lukašenka v prezidentských volbách v roce 2010. To Bělorusko posunulo ještě blíže k Moskvě.

"V roce 2014 ukrajinské euromajdanské protesty donutily Lukašenka k přehodnocení svého dosavadního postoje k Rusku i Západu. Začal se stále více obávat, že by ho mohl potkat stejný osud jako bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, který po použití bezpečnostních sil k potlačení demonstrantů byl následně opozičními silami s podporou Západu odstaven od moci."

Lukašenko se tedy ujal pozice mediátora rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Západem, jež se snažily vyřešit ukrajinský konflikt. Úsilí se mu vyplatilo a Bělorusko se tak mohlo podílet na vytváření na podobě minských protokolů, zatímco jeho hlavní město hostilo probíhající jednání.

"Úloha prostředníka umožnila Bělorusku v průběhu minulého roku zlepšit své vztahy se Západem. Zpočátku se jednalo o rozšíření ekonomických vazeb na nižší úrovni s určitými zeměmi EU, jako je Polsko a pobaltské státy. To se však postupně vyvinulo ve významnější a častější diplomatické styky mezi Běloruskem a Západem, včetně návštěv běloruského ministra zahraničí Vladimira Makeie v Bruselu a Washingtonu."

Dále analýza upozornila na skutečnost, že když se v říjnu 2015 konaly v Bělorusku prezidentské volby, Minsk se vůči protestům proti opětovnému vítězství Lukašenka rozhodl nezakročit. To Evropská unie ocenila a poté, co Lukašenko propustil několik politických vězňů, se odhodlala k dočasnému pozastavení sankcí, jež se 15. února stalo trvalým. Přesto však některá omezení, jako je například zbrojní embargo, zůstávají i nadále platná.

Psali jsme: EU zruší většinu sankcí vůči Bělorusku Bělorusko zvažuje půjčku od MMF, výměnou mluví o některých reformách  

Podle analýzy by se běloruské vztahy se Západem mohly rozvíjet i v roce 2016. Na stole EU jsou jednání s Minkem o usnadnění udělování víz a zvýšení obchodní výměny. Bělorusko, jež je motivováno oslabením ruské ekonomiky, se poohlíží po dalších zdrojích finanční pomoci, a zahájilo mj. předběžná jednání s MMF. Dochází také k zintenzivňování komunikace se státy Visegrádu.

I navzdory současnému vývoji má však běloruské sbližování se Západem své meze. Rusko je nejvýznamnějším běloruským ekonomickým partnerem. Kreml Minsku poskytuje finanční pomoc a za zvýhodněné ceny dodává klíčové strategické suroviny, jako je ropa a zemní plyn.

Kromě toho, autoritářský charakter Lukašenkovy vlády bude i nadále hlavní překážkou k obšírnější normalizaci vztahů s USA a Evropou. Západ totiž soustavně kritizuje porušování lidských práv, kterých se Minsk dopouští a podporuje opoziční skupiny v zemi.

Ačkoliv dochází k oteplování běloruských ekonomických a diplomatických vztahů se Západem, zároveň Bělorusko utužuje také své vojenské a bezpečnostní vazby na Rusko. Tedy v oblasti, v níž Bělorusko se Západem spolupracovat nemá v plánu. Analýza konstatuje, že Bělorusko znepokojil úmysl Severoatlantické aliance zvýšit svou přítomnost v Polsku a Pobaltí a v současné době jedná s Moskvou o otevření ruské letecké základny na svém území.

"Přestože Bělorusko dosud, namísto otevření této letecké základny, raději volilo nákup ruských stíhaček, Minsk naznačil, že větší koncentrace vojáků a zařízení NATO v blízkosti jeho hranic, by mohla způsobit, že tuto možnost opětovně zváží."

Závěrem analýza konstatuje, že Bělorusko je sice ochotno omezit ruskou přítomnost v zemi, zároveň se však nezdráhá využít hrozby ruské vojenské prezence k tomu, aby zmírnilo přítomnost NATO v regionu. "Toto manévrování učiní z Běloruska kritického aktéra mezi Ruskem a Evropou, což mu umožní těžit ústupky od obou stran."