Zdá se, že ruská vláda v těchto dnech pozoruje džihádistické teroristické útoky na Západě s mírně skrývanou satisfakcí, uvádí profesor Mark Galeotti z New York Univerzity. Expert na Rusko a mezinárodní vztahy v komentáři pro server Moscow Times tvrdí, že Kreml v bruselských útocích spatřuje další příležitost vyzkoušet svou argumentaci, že malicherné detaily jako invaze na Ukrajinu by měly být ignorovány ve jménu protiteroristického partnerství se Západem.
Putin cítí politický kapitál
Krom skutečnosti, že jakákoliv bližší spolupráce mu pravděpodobně nepřinese to, co si od ní slibuje, by se Kreml neměl nechat ukolébat myšlenkou, že to, co se stalo v Istanbulu a Bruselu, se nemůže opět odehrát i v Moskvě, varuje Galeotti.
Profesor deklaruje, že svůj komentář píše jen den po útoku, kdy se stále objevují nové zprávy, spekulace a předpoklady a vzduchem se rychle šíří nezanedbatelné množství dezinformací. Nicméně konstatuje, že přestože je příliš brzy činit kategorické závěry o tom, kdo za útoky stál, lze již odhadnout způsob odpovědi v politické i praktické rovině a zvažovat, co bude znamenat pro Rusko.
"Předně, ať to může být nechutné, Moskva se naučila, že každá tragédie představuje politickou příležitost," poukazuje expert. Připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin dříve svou rychlou a štědrou reakcí na útoky z 11. září 2001 vytěžil velký politický kapitál u svého někdejšího amerického protějšku George W. Bushe. V těchto dnech se pak zdá, že Rusko má opět zájem získat nějaké body, soudí Galeotti.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Odborník odkazuje například na oficiální kondolenci, v níž Putin mimo jiné familiérně poznamenal, že "boj se zlem volá po nejaktivnější mezinárodní spolupráci." Šéf Kremlu podle Galeottiho totiž celou svou post-krymskou, post-donbaskou a post-sankční zahraniční politiku založil na naději, že Západ se nechá svést do vztahu na bázi "nepřítel mého nepřítele je mým přítelem".
Putinova implicitní dohoda nabízí ruské zpravodajské materiály a zbraně výměnou za ochotu Západu přivřít oko nad širšími spory s Moskvou, domnívá se profesor. "Pochopitelně, pro tuto perspektivu existují v západních kruzích jisté sympatie," konstatuje expert. Doplňuje však, že ochota spolupracovat těsněji s Ruskem proti společným nepřátelům, jako je Islámský stát, neznamená ponechat Kremlu na oplátku volnou ruku na Ukrajině. "Moskva nemůže tvrdit, že něco je ruským a západním společným zájem a pak následně si nárokovat odměnu za něco, z čeho bude již tak sama profitovat," vysvětluje odborník.
Rusko samo není nezranitelné
Situaci nepomáhá ani hrubé a neohrabané počínání prominentních postav ruské zahraniční politiky, míní Galeotti. Připomíná, že Alexej Puškov, přední jestřáb z výboru Státní dumy pro zahraniční otázky, využil příležitost k výpadům proti generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, kterého na Twitteru obvinil, že si vymýšlí ruskou hrozbu, zatímco ignoruje teroristy "přímo pod nosem". Podobně razantní mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová cítila rovněž potřebu spojit soustrast se sarkasmem, když skloubila kondolenci s kritikou západních "dvojích standardů ve sféře terorismu," doplňuje expert.
Paradoxně dle profesora Rusku přispěchal na pomoc šéf ukrajinské bezpečnostní služby SBU Vasyl Hrytsak svou irelevantní a zdánlivě nesmyslnou poznámkou, že by ho nepřekvapilo, pokud by útok byl součástí ruské hybridní války. "Tím se mu podařilo odvrátit část pozornosti od nestoudně samoúčelných zpráv z Moskvy," nebere si servítky Galeotti.
To nic nemění na tom, že je nebezpečným a arogantním činem, pokud se Moskva snaží tak pohodlně zneužít teroristických útoků - nejprve v Moskvě, pak v Turecku a nyní v Belgii - k vlastním politickým cílům, kritizuje expert. Připomíná, že Rusko také neslo značnou tíhu teroristických útoků a ačkoliv jeho bezpečnostní aparát vykazuje impozantní sílu, stále více čelí výzvám, na něž není zcela připraven.
"Stejně jako Evropané zjistili, že je těžké identifikovat, odstrašit a zadržet radikalizované členy vlastních komunit, také ruské tažení, po dvě desetiletí zaměřené na útočníky ze severního Kavkazu, se jen obtížně přeorientovává na hrozby jiných ruských muslimů či pracovních přistěhovalců ze střední Asie," varuje Galeotti. Uvádí, že drtivá většina ruské muslimské populace (zhruba 13-20 milionů lidí) ctí zákony, je loajální a štítí se terorismu. Přesto není potřeba mnoho osob, aby vznikla hrozba a roste počet případů, kdy se jedinci napojují na extremistická hnutí, upozorňuje profesor.
Danou situaci považuje expert za velký problém, jelikož ruský bezpečnostní aparát postrádá kontakty a legitimitu uvnitř muslimských komunit i analytické kapacity, aby si poradil s útržkovitými informacemi, které v nich dokáže získat. V té souvislosti Galeotti doufá, že západní politici nebudou mít brzy důvod tweetovat své kondolence Moskvě.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak
Rusko , Terorismus , Teroristické útoky v Belgii
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
před 1 hodinou
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
před 1 hodinou
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
před 2 hodinami
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
před 3 hodinami
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
před 4 hodinami
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
před 4 hodinami
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
před 5 hodinami
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
před 6 hodinami
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
před 6 hodinami
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
před 7 hodinami
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
před 7 hodinami
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
před 8 hodinami
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
před 9 hodinami
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
před 10 hodinami
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
před 10 hodinami
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
před 11 hodinami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
před 12 hodinami
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
před 13 hodinami
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
před 14 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
Zdroj: Libor Novák