Srbsko už dnes zná vítěze nedělních voleb. Jedna věc ale zůstává nejistá

Vučić už dřív netajil, že s vůdcem dosavadního koaličního partnera, Socialistické strany Srbska (SPS), vicepremiérem Ivicou Dačičem má komplikované vztahy, a v posledních dnech to zopakoval.

I to je důvod v pozadí, proč nejsilnější muž současné srbské politické scény mimořádné volby inicioval. Chce potvrdit co nejsilnější mandát pro pokračování nezbytných, pro veřejnost však bolestivých reforem.

Srbské hospodářství zaznamenalo loni růst 0,8 procenta a podle Světové banky by letos mohlo dosáhnout téměř dvouprocentního vzestupu. Mezinárodní měnový fond (MMF) při únorovém hodnocení, jak Srbsko plní podmínky poskytnutého úvěru ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 32,5 miliardy korun), vyjádřil spokojenost s ekonomickým programem.

Nicméně vládu ještě čekají zásadní změny vedoucí ke snížení "přezaměstnanosti" veřejného sektoru a k restrukturalizaci ztrátových státních podniků. Vučić má především v úmyslu zprivatizovat nerentabilní velké společnosti, které potřebují zastavit rostoucí dluhy.

Poslední průzkumy naznačují, že SNS (přesněji kandidátní listina "Aleksandar Vučić - Srbsko vítězí", kterou strana kolem sebe vytvořila) by opět mohla získat kolem 50 procent hlasů (47 až 51 procent), což by jí za určitých okolností mohlo ve 250členné Národní skupštině přinést i dvoutřetinovou většinu. Do voleb jsou totiž přihlášené dvě desítky kandidátních listin - jednotlivých politických stran i volebních uskupení -, z nichž většina odebere určité procento hlasů, ale do parlamentu se nedostane, protože nepřekročí pětiprocentní práh.

Za SNS jsou podle sondáží s velkým odstupem druzí socialisté, které hodlá podpořit něco přes 12 procent voličů. Na jednotlivé strany silně rozdrobené "demokratické" opozice tak mnoho hlasů nezbývá, a to tím spíš, že na třetí místo vyskočila Srbská radikální strana (SRS), které ankety přisuzují kolem osmi procent, což by pro ni znamenalo návrat do sněmovny po čtyřleté pauze. Výsledek radikálů by ale mohl být ještě lepší vzhledem k tomu, že straně pomohl nedávný zprošťující rozsudek Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vynesený nad jejím ultranacionalistickým vůdcem Vojislavem Šešeljem.

O tom, jak silná z voleb vyjde Vučičova strana, rozhodnou její voliči - nesmějí podlehnout přesvědčení, že vše je jasné, a musejí přijít k volebním urnám. Kolik jich mezi téměř 6,8 milionu občanů oprávněných volit bude skutečně hlasovat, se teprve uvidí. Odhadovaná celková volební účast je 62 procent.