Důležité aspekty dohody o uprchlících se zatajují, varuje profesor

Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem připomínají koňské handlování, EU se snaží přeměnit Turecko ve věznici pro uprchlíky a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se této situace snaží využít k posílení vlastní popularity. S uvedenými názory v rozhovoru pro server rt.com vystoupil Firat Demir, který působí jako přidružený profesor na Katedře ekonomie americké Oklahomské univerzity.

Autoritářské vlády jsou i v EU

Součástí dohody mezi Bruselem a Ankarou má být i zrušení vízové povinnosti pro turecké občany při cestách do EU. Demir se domnívá, že otázka přetrvávajících povinných víz pro Turky je evropskou ostudou již od roku 1963, kdy země tehdejšího Evropského hospodářského společenství zrušení vízového režimu odsouhlasily, což bylo následně potvrzeno v roce 1970. "Dokonce i v roce 2009 Evropská rada pro lidská práva tvrdě zaútočila na toto omezení vůči tureckým občanům," připomíná profesor.

Expert soudí, že současná situace, kdy platí vízová povinnost, ovlivňuje celou Evropu, jelikož hraje do karet protievropským silám v Turecku a zároveň přiživuje xenofobní a protiimigrantské skupiny v Evropě. Na druhou stranu Demir přiznává, že Turecko stále musí naplnit jisté podmínky dohody s EU o bezvízovém styku. Poukazuje, že podle poslední zprávy Evropské komise Ankara stále nesplnila více než polovinu ze 72 požadavků. "Takže 35 ze 72 splnila, ale stále tam je mnoho významných nesplněných součástí," dodává odborník.

Dle profesora bychom neměli otázku zrušení víz pro turecké občany spojovat s kauzou německého komika Jana Boehmermanna, jehož soudní stíhání požaduje turecký prezident kvůli tomu, že ho Boehmermann v televizi zesměšnil. "Obávám se, že zde mícháme jablka s banány," uvádí Demir. Poukazuje, že i v několika zemích EU nyní nalezneme poměrně autoritářské vlády, což platí nejen o Polsku či Chorvatsku, ale víceméně o celé střední Evropě.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.           

"Prezidenta Erdoğana můžete či nemusíte mít rádi a můžete ho kritizovat - a já jsem mezi těmi, kdo ho často kritizují," pokračuje odborník. Dodává, že toto nelze směšovat s právy občanů Turecka, kterých je 77 milionů. Těch se týkají velmi striktní vízová omezení, pokud chtějí cestovat do zemí EU, což platí i pro obchodníky, studenty, akademiky, připomíná Demir. Současný stav označuje nejen za nespravedlivý, ale též za protievropský.  

Před veřejností se skrývá slon

Expert se obává, že jednání mezi Bruselem a Ankarou se zvrhlo v koňské handlování. Na straně Evropské unie vidí Demir snahu ukázat zdejším voličům, že současný příliv uprchlíků může být zastaven v Turecku a tuto zemi lze přeměnit v ohromný vězeňský tábor pro uprchlíky. Na straně prezidenta Erdoğana a jeho vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje spatřuje profesor tendence prezentovat současný stav svým stoupencům jako vítězství, což může být velkou podporou ve zvažovaném referendu o přeměně Turecka v prezidentský systém.

Erdoğan by toho rád využil k výraznému posílení své podpory, míní akademik. To dle jeho názoru platí o evropských politicích, kteří čelí tlaku svých voličů kvůli přílivu migrantů. Obě strany tak hrají na tuto kartu, vysvětluje profesor. "K tangu jsou potřeba dva," konstatuje expert s tím, že není správné vinit pouze jednu stranu. Podotýká, že Turecko tak jako tak musí změnit ještě hodně věcí, než dosáhne zrušení víz.

Demir připomíná, že turecký premiér Ahmet Davutoğlu tento týden pohrozil ústupem od dohody s EU. Neměli bychom ale zapomínat, že ohledně dané dohody se v samotném Turecku objevila celá řada dezinformací, zdůrazňuje odborník. Poukazuje, že úmluva mezi Bruselem a Ankarou se týká pouhých 70 tisíc uprchlíků a v momentě, kdy se tento počet naplní, EU nebude z Turecka přijímat žádné další uprchlíky, kteří budou muset zůstat v Turecku. "A to je velký slon v místnosti, která je skryta před tureckou veřejností," varuje profesor.               

Za druhý problém považuje akademik skutečnost, že EU nikdy nepřislíbila, že zruší Turecku víza předtím, než naplní zmíněných 72 podmínek, přičemž Ankara si toho je vědoma již od roku 2013. Poslední dohoda tak pouze posílila snahy Turecka a celá současná debata se dle Demira ve skutečnosti točí okolo smlouvy o bezvízovém styku pro turecké občany podepsané v roce 2013. "Nic jsme za ty tři roky neudělali," deklaruje odborník. Připomíná, že na splnění evropských podmínek má nyní Turecko jen pár měsíců a snaží se proto postupovat velmi překotně. Možnost, že uspěje, tak expert označuje závěrem za mizivou.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.     

Související

Turecko, ilustrační foto

Turecko šikanuje Kypr. Organizátor COP31 zablokoval zemi šéfující Radě EU

Turečtí organizátoři letošního klimatického summitu Organizace spojených národů (COP31) zablokovali zástupcům Kypru přístup na přípravné brífinky a odmítají bilaterální schůzky, které Nikósie podává jménem Evropské unie. Kypr přitom v současné době zastává rotující předsednictví v Radě EU, takže u jednacího stolu zastupuje zájmy celého sedmadvacetičlenného bloku. Tato diplomatická izolace ze strany Ankary, která se odehrává před listopadovým summitem v tureckém letovisku Antalya, tak způsobuje Bruselu značné potíže v oblasti klimatické diplomacie.

Více souvisejících

Turecko EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Následky zemětřesení v Japonsku

Po zemětřesení v Japonsku explodovalo nákupní centrum. V troskách pohřbilo desítky lidí

Japonskou jižní prefekturu Kumamoto zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které si vyžádalo desítky zraněných a způsobil rozsáhlé materiální škody. Podle informací japonské veřejnoprávní televize NHK vedly otřesy k částečnému zřícení obchodního centra Aeon Mall Kumamoto, ve kterém zůstalo uvíznuto mnoho lidí. Na místě zasahují záchranné složky, přičemž místní úřady a policie potvrzují, že si incident v nákupním komplexu vyžádal i několik obětí na životech.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

před 6 hodinami

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

před 7 hodinami

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

před 8 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

před 9 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

před 11 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

před 12 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

před 13 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

před 14 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 15 hodinami

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 16 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce

Zejména senioři by se měli mít na pozoru. Už za několik dní totiž může některým z nich vypršet platnost občanského průkazu, což je samozřejmě mimořádně důležitý doklad. Upozornilo na to ministerstvo vnitra. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy