Důležité aspekty dohody o uprchlících se zatajují, varuje profesor

Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem připomínají koňské handlování, EU se snaží přeměnit Turecko ve věznici pro uprchlíky a turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se této situace snaží využít k posílení vlastní popularity. S uvedenými názory v rozhovoru pro server rt.com vystoupil Firat Demir, který působí jako přidružený profesor na Katedře ekonomie americké Oklahomské univerzity.

Autoritářské vlády jsou i v EU

Součástí dohody mezi Bruselem a Ankarou má být i zrušení vízové povinnosti pro turecké občany při cestách do EU. Demir se domnívá, že otázka přetrvávajících povinných víz pro Turky je evropskou ostudou již od roku 1963, kdy země tehdejšího Evropského hospodářského společenství zrušení vízového režimu odsouhlasily, což bylo následně potvrzeno v roce 1970. "Dokonce i v roce 2009 Evropská rada pro lidská práva tvrdě zaútočila na toto omezení vůči tureckým občanům," připomíná profesor.

Expert soudí, že současná situace, kdy platí vízová povinnost, ovlivňuje celou Evropu, jelikož hraje do karet protievropským silám v Turecku a zároveň přiživuje xenofobní a protiimigrantské skupiny v Evropě. Na druhou stranu Demir přiznává, že Turecko stále musí naplnit jisté podmínky dohody s EU o bezvízovém styku. Poukazuje, že podle poslední zprávy Evropské komise Ankara stále nesplnila více než polovinu ze 72 požadavků. "Takže 35 ze 72 splnila, ale stále tam je mnoho významných nesplněných součástí," dodává odborník.

Dle profesora bychom neměli otázku zrušení víz pro turecké občany spojovat s kauzou německého komika Jana Boehmermanna, jehož soudní stíhání požaduje turecký prezident kvůli tomu, že ho Boehmermann v televizi zesměšnil. "Obávám se, že zde mícháme jablka s banány," uvádí Demir. Poukazuje, že i v několika zemích EU nyní nalezneme poměrně autoritářské vlády, což platí nejen o Polsku či Chorvatsku, ale víceméně o celé střední Evropě.

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.           

"Prezidenta Erdoğana můžete či nemusíte mít rádi a můžete ho kritizovat - a já jsem mezi těmi, kdo ho často kritizují," pokračuje odborník. Dodává, že toto nelze směšovat s právy občanů Turecka, kterých je 77 milionů. Těch se týkají velmi striktní vízová omezení, pokud chtějí cestovat do zemí EU, což platí i pro obchodníky, studenty, akademiky, připomíná Demir. Současný stav označuje nejen za nespravedlivý, ale též za protievropský.  

Před veřejností se skrývá slon

Expert se obává, že jednání mezi Bruselem a Ankarou se zvrhlo v koňské handlování. Na straně Evropské unie vidí Demir snahu ukázat zdejším voličům, že současný příliv uprchlíků může být zastaven v Turecku a tuto zemi lze přeměnit v ohromný vězeňský tábor pro uprchlíky. Na straně prezidenta Erdoğana a jeho vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje spatřuje profesor tendence prezentovat současný stav svým stoupencům jako vítězství, což může být velkou podporou ve zvažovaném referendu o přeměně Turecka v prezidentský systém.

Erdoğan by toho rád využil k výraznému posílení své podpory, míní akademik. To dle jeho názoru platí o evropských politicích, kteří čelí tlaku svých voličů kvůli přílivu migrantů. Obě strany tak hrají na tuto kartu, vysvětluje profesor. "K tangu jsou potřeba dva," konstatuje expert s tím, že není správné vinit pouze jednu stranu. Podotýká, že Turecko tak jako tak musí změnit ještě hodně věcí, než dosáhne zrušení víz.

Demir připomíná, že turecký premiér Ahmet Davutoğlu tento týden pohrozil ústupem od dohody s EU. Neměli bychom ale zapomínat, že ohledně dané dohody se v samotném Turecku objevila celá řada dezinformací, zdůrazňuje odborník. Poukazuje, že úmluva mezi Bruselem a Ankarou se týká pouhých 70 tisíc uprchlíků a v momentě, kdy se tento počet naplní, EU nebude z Turecka přijímat žádné další uprchlíky, kteří budou muset zůstat v Turecku. "A to je velký slon v místnosti, která je skryta před tureckou veřejností," varuje profesor.               

Za druhý problém považuje akademik skutečnost, že EU nikdy nepřislíbila, že zruší Turecku víza předtím, než naplní zmíněných 72 podmínek, přičemž Ankara si toho je vědoma již od roku 2013. Poslední dohoda tak pouze posílila snahy Turecka a celá současná debata se dle Demira ve skutečnosti točí okolo smlouvy o bezvízovém styku pro turecké občany podepsané v roce 2013. "Nic jsme za ty tři roky neudělali," deklaruje odborník. Připomíná, že na splnění evropských podmínek má nyní Turecko jen pár měsíců a snaží se proto postupovat velmi překotně. Možnost, že uspěje, tak expert označuje závěrem za mizivou.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.     

Související

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

Více souvisejících

Turecko EU (Evropská unie) uprchlíci

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 1 hodinou

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 4 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 5 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 6 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 7 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 9 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 9 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 10 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 14 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

včera

Útočník z obchodního centra v Hradci Králové míří do vazby

Soud poslal muže, který je po pátečním útoku v obchodním centru v Hradci Králové obviněn z pokusu o vraždu, do vazby. Informovala o tom policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy