30 let od výbuchu v Černobylu: Nebezpečí hrozí dodnes +VIDEO

Černobyl vybuchl v noci 26. dubna 1986 v 1:23:47 místního času. Na mezinárodní stupnici to hned dotáhl na stupnici 7, tedy na nejvyšší stupeň. Podobného dosáhla v historii už japonská elektrárna Fukušima. Přesto se Sovětský svaz a komunističtí lídři a úřady v celém východním bloku tvářili, jako by se nic nedělo. Celou severní polokoulí se přitom šířil neviditelný jaderný mrak.

Nikdo dnes už spolehlivě neurčí, kolik toto ozáření v průběhu let zabilo a ještě zabije lidí. Například obsáhlá ruská studie z roku 2007 tvrdí, že do roku 2004 na následky havárie zemřelo 985 000 lidí. A to nejen z Evropy či zemí sousedících s místem katastrofy - studie vypočítala i 170 000 obětí pro celou Severní Ameriku.

Psali jsme: U Černobylu vzniká rezervace, oběti si připomíná Kyjev i Minsk 30. výročí katastrofy v Černobylu: Putin ocenil odvahu sovětských záchranářů 30 let od Černobylu: Následky zřejmě postihly zcela jiný počet lidí, než byste si mohli myslet  

Abychom si mohli udělat alespoň malý obrázek rizik, jaká i po třech desítkách let může znamenat Černobyl pro lidi klidně na druhém konci světa, ocitujme agenturu AP. Její reportéři zjistili, že se ještě dnes prodává v Bělorusku silně kontaminované a "zářící" mléko. Mělo v sobě desetkrát více radioaktivních izotopů stroncia než připouštějí zemědělské předpisy.

Je to přitom jen vršek ledovce. Poděšeni jsou tím hlavně Rusové. Z Běloruska k nim totiž ve velkém putují sýry a další mléčné výrobky. Ale v ohrožení nejsou jen Rusové. Případů, kdy se různě po světě objevily radioaktivní potraviny z Běloruska, Ruska nebo Ukrajiny (míst s největším ozářením), je mnohem více. Například v Keni v roce 1994 odhalili dodávku 100 tun sušeného, ale výrazně radioaktivního mléka. Vinu na šíření kontaminovaných potravin má nepochybně autoritářský běloruský diktátor Alexandr Lukašenko, který obnovil zemědělskou produkci v těsné blízkosti zakázané zóny.

Rizika z havárie Černobylu jsou ale podstatně dlouhodobější. Tím největším stále zůstává ohnisko výbuchu. Ačkoliv se do vzduchu při explozi uvolnily tuny radioaktivního materiálu, stovky ho v troskách zůstaly. Přikryl je betonový sarkofág, který s vypětím všech sil a nasazením životů technici vybudovali do listopadu 1986.

Uvnitř sarkofágu ale vznikl podivný sloup spečeného jaderného paliva, které se propálilo přes několik podlaží. Ze sloupu se při rozpadu uvolňoval prach a hrozilo, že by skulinami mohl zamořit okolí. Proto se začal vnitřek sarkofágu kropit vodou. Voda ale narušila konstrukci krytu a už začátkem devadesátých let hrozilo, že se sarkofág zřítí a rozpadne. To by pochopitelně byla katastrofa.

Zdroj: YouTube

Ukrajina postupně ukončila provoz zbývajících tří sousedních reaktorů a zajistila sarkofág. Nyní je před dokončením (odhad 2016 - 2017) nový sarkofág, kterému se říká "Oblouk". Skutečně jde o obří oblouk 105 metrů vysoký, 150 metrů dlouhý a 260 metrů široký. Až bude hotov, po kolejích ho přisunou nad elektrárnu, kterou hermeticky uzavře. Životnost Oblouku je odhadována na 100 let. Stavba nového sarkofágu je financována z mezinárodních zdrojů a darů a dosud se náklady vyšplhaly na necelých 60 miliard korun.

Zbytky paliva budou hořet ještě desítky let. Odhaduje se, že by je bylo možné vyzdvihnout a uložit do skladu někdy kolem roku 2065. Celkem ale bude nutné podle některých odhadů bezpečně uložit asi 700 000 metrů krychlových radioaktivních odpadů a kontaminovaného materiálu.

Do starého sarkofágu i přes všechny opravy navíc stále zatéká a kontaminovaná voda je odčerpávána do jezera o rozloze 22 tisíc čtverečních kilometrů. Jezero musí být také opraveno a na jeho dno budou uloženy nejvíce zářící trosky a jaderné palivo.

V Černobylu, resp. přilehlém městě Pripjať dnes žijí asi tři tisícovky zaměstnanců elektrárny, kteří se starají o místo výbuchu, odstavenou elektrárnu a podílejí se na stavbě sarkofágu. Kromě nich se do svých starých domů vrátili i někteří někdejší obyvatelé. Je jich několik stovek, podle odhadů snad 500 a úřady je tolerují.

Přírodě ovšem vyhlášení třicetikilometrové zakázané zóny prospělo. Nejnovější fotografie z oblasti totiž nasvědčují, že v zóně totiž doslova bují život. Daří se zejména velkým savcům se v divoké přírodě téměř bez lidí velmi daří, protože v okolí elektrárny mnoho lidí nežije a lov zvířat se kvůli záření nedoporučuje. Fotopasti zachytily obrovské losy, velké smečky vlků či rysí rodinku, kterým jaderná katastrofa evidentně spíše prospěla než uškodila...