Skutečný příběh sestřelení MH-17: Dokument vnáší do tragédie světlo

Londýn/Kyjev - Britská televizní stanice BBC odvysílala dokument s názvem "Secret Files: Who Shot Down MH-17", který se snažil objasnit sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou 17. června 2014. Podle oficiálních výsledků vyšetřování bylo letadlo sestřeleno raketou země-vzduch. Objevily se ale i další teorie, které naznačují, že za sestřelení letadla mohl stíhací letoun nebo bomby na palubě letadla.

Střílelo druhé letadlo?

Jak dokument připomněl, velké množství různých teorií se objevilo od samého začátku. Americký ministr zahraničí John Kerry tvrdil, že vše jasně ukazuje na Rusko, které mělo předat raketový systém BUK proruským separatistům na východě Ukrajiny. Tuto teorii podpořil například i britský premiér David Cameron.

Jak ale dokument uvedl, s tím nesouhlasí různí svědci, z nichž někteří tvrdili, že viděli druhé letadlo, které po výbuchu odletělo pryč. Stejně mluví i fotograf, který je členem proruských jednotek.

Do vyšetřování se pustil i nezávislý novinář Billy Six, který na Ukrajině strávil 6 měsíců a podle svých slov mluvil se stovkou lidí. Nikdo z nich podle něj nemluvil o odpalu rakety, ale sedm z nich vidělo stíhací letoun a jeden dokonce tvrdil, že viděl i moment, kdy letoun na MH-17 vystřelil.

Teorii o druhém letadle ale vyvrací oficiální zpráva. Vyšetřovatelé našli šrapnely různých tvarů a navíc našli i speciálně ztvarované šrapnely, které podle nich mohl způsobit jen raketový systém BUK. Kritici včetně Sixe ale namítají, že mohlo jít o náhodu, jelikož mezi všemi šrapnely byly takto tvarované jen dva. Six se domnívá, že střílely dvě stíhačky, jedna zezadu a jedna zepředu, což by podle něj mohlo odpovídat poškození letadla.

Na obvinění Rusko podle dokumentu zareagovalo po svém a obvinilo Ukrajinu. Naznačilo, že Ukrajinci úmyslně odklonili let MH-17. Teorii o druhém letounu pak podpořili radarovými snímky, které měly ukázat i ukrajinský letoun – Su-25.

Vojenský expert Nick de Larringa ale tvrdí, že to je nemožné, jelikož Su-25 není dělaný na pohyb ve velkých výškách V dokumentu mimo jiné uvedl, že by to pilot ani nepřežil. I na toto vyjádření Rusko reagovalo. Reportérka z ruské televizní stanice RT zorganizovala experiment, který prokázal, že pilot je schopný vystoupat do dostatečné výšky. "Není to jednoduché, ale je to možné," uvedla.

Další reportér pak podnikl jiný experiment, kdy z letounu SU-25 pilot střílel na cíle na zemi. Způsobené poškození podle něj odpovídalo poškození MH-17. Experti ale přesto podle dokumentu trvají na tom, že by letoun SU-25 nedokázal MH-17 ani dostihnout. Nemá také podle nich dostatečnou výzbroj a ani by se zbraněmi nebyl schopný vyšplhat dost vysoko.

Padlo i jméno možného pilota

Tajný svědek – technik, který pracoval na ukrajinské vojenské základně, podle dokumentu přímo ukázal i na ukrajinského pilota Vladislava Vološina, který měl ono SU-25 pilotovat. Vološin podle něj při odletu měl rakety, ale když se vrátil, už je neměl. Měl také říct, že nesprávný letoun byl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě.

Vladislav Vološin to ale odmítá a tvrdí, že svědek lže. V ten den byl podle něj jeho letoun vyzbrojen raketami vzduch-země, ne vzduch-vzduch. Zároveň uvedl, že další informace, které svědek uvedl, se vztahovaly k jinému dni.

Dokument upozornil, že se okolo této teorie objevily i důkazy, které byly následně prokázány za falešné. Jde například o údajný satelitní snímek, který zveřejnil ruský Channel One, na kterém byl zachycen MH-17 a stíhací letoun. Eliot Higgins, který založil investigativní server Bellingcat, v dokumentu podotknul, že neodpovídá poměr velikosti letadla vůči zemi a že je náspis na boku letadla na špatné straně.

Neshodují se ani výpovědi svědků, protože zatímco někteří trvají na tom, že viděli dvě letadla, jiní stejně sebevědomě tvrdí, že tam žádné druhé letadlo nebylo.

David Gleave z Loughboroughské univerzity v dokumentu vysvětlil, že to, co ruský radar zachytil a co bylo považováno za ukrajinský letoun, ve skutečnosti zřejmě byl chvilkový signál MH-17, když letadlo padalo k zemi. Tomu by odpovídal i fakt, že se druhý signál na radaru objevil jen chvilku.

Dokument následně dodává, že to, co svědci považovali za odlétající letoun, mohly ve skutečnosti být trosky, které vylétly z MH-17.

Sestřelila letadlo raketa?

Jedna svědkyně ale tvrdí, že viděla odpal rakety. Myslela si, že jde o vybuchlé letadlo, ale letělo vzhůru a šel za ním černý kouř. Následně si uvědomila, že zřejmě viděla odpal rakety. Žádná letadla v ten den nepozorovala a jak dodává, nic podobného od té doby neviděla.

Teorii o vystřelené raketě nahrává i další důkaz. Jeden muž na internet nahrál fotografie, které měly zobrazovat kouř po raketě. To ale vyvrátila ruská RT. Její reportérka se vydala na místo, odkud byla fotografie pořízena, a tvrdí, že okno v bytě anonymního fotografa není na správném místě, aby z něj bylo možné odpal pozorovat. Dokument BBC a server Bellingcat naopak tvrdí, že to možné je; tajný svědek v dokumentu také uvedl, že fotografie není podvrh.

Pokud by se ovšem mělo pracovat s teorií o raketě, nabízí se otázka, kdo střílel. Ray McGovern, bývalý analytik CIA, v dokumentu uvedl, že se nedomnívá, že bylo vyšetřování tragédie nezávislé. „Proč třeba černé skříňky skončily v Británii? Jiné státy neumí analyzovat černé skříňky?" ptá se McGovern.

Domnívá se, že americká vláda má důkazy o místě odpalu rakety, ale nechce je zveřejnit. Neexistují podle něj důkazy, že raketový systém Rusové dali separatistům, a dále uvádí, že se analytici a další členové CIA domnívají, že stříleli Ukrajinci. Ukrajinská armáda navíc příslušným raketovým systémem disponuje. „A té příležitosti se chopili lidé, kteří chtěli svalit vinu na Putina a uvalit na Rusko sankce," podotýká.

Ačkoliv Amerika své satelitní snímky zveřejnit nechce, učinili tak Rusové. Na jejich snímcích měl být vidět přesun odpalovacího systému z území ovládaného ukrajinskou armádou na místo odpalu. Bellingcat i dokument BBC se ale shodují, že jde zřejmě o podvrh, což by měly potvrdit i jiné satelitní snímky. Údajné místo odpalu podle nich navíc v tu chvíli ani nebylo v držení ukrajinské armády.

Důkazy o pohybu systému BUK

Své vlastní fotografie naopak zveřejnil server Bellingcat. Ty zobrazují přesun odpalovacího systému BUK na přívěsu nákladního automobilu. Podle Higginse je získali prohledáváním fotografií řidičů i samotných vojáků a potvrzují je i různá videa.

Ačkoliv McGovern tvrdí, že jde o podvrh, dokument souhlasí s tím, že těchto snímků existuje obrovské množství a zobrazují stejné nákladní vozidlo na různých místech v průběhu času. Tímto způsobem server vysledoval trasu systému BUK přes města Torez a Snižne až na údajné místo odpalu.

Jak dokument následně podotýká, to by souhlasilo se svědectvím ženy, která údajně odpal rakety viděla a která byla ve vesnici kousek od tohoto místa. Bylo by to i v souladu s oficiálními závěry vyšetřování, jelikož se toto místo nachází v oblasti, kterou vyšetřovatelé pro odpal odhadli. A jak dokument uvádí, potvrzovaly by to i fotografie spálené trávy, které byly na místě pořízeny jen tři dny po odpalu.

Stejný nákladní automobil pak byl další den vyfotografován, jak míří zpět – ale, jak dokument podotýká, vezl o raketu méně. Ruská strana toto popřela. Podle nich je na fotografii zachycen ukrajinský nákladní automobil, který převáží ukrajinský BUK. Billy Six se proto vypravil najít místo z fotografie – nachází se podle něj v oblasti, kterou Ukrajina neovládala, a ruský argument podle něj neplatí.

Ruská RT i McGovern ale zpochybnili věrohodnost Higginse a jeho Bellingcat a zdůraznili, že se na sociální sítě spoléhat nedá.

Je za zničení letadla zodpovědná CIA?

Dokument se také zabýval argumentem ruského výrobce systému BUK, zbrojovky Almaz-Antej, podle které musela střela kvůli zvláštně tvarovaným šrapnlům pocházet ze staré verze, kterou už Rusko nemá ve výzbroji.

Dokument ale připomněl, že toto tvrzení vyvrátily fotografie z roku 2013, kde se tento zbraňový systém nachází za prezidentem Putinem, a z roku 2015, kde se účastnil vojenské přehlídky. Zbrojovka na to následně měla zareagovat dalším tvrzením, že se jedná o ještě starší systém, který Rusko v arzenálu skutečně nemá.

Se zcela jinou teorií přišel Sergej Sokolov, který tvrdí, že má důkazy o tom, že letadlo zničily dvě výbušniny na palubě. Za tímto činem měla stát americká CIA, ale podílet se na něm měly i ukrajinské a nizozemské tajné služby. Cílem mělo podle něj být „vytvoření pretextu pro posílení sankcí, ukázat světu, že Rusko je barbarský stát, i když neměl motiv, a také posílení přítomnosti NATO na Ukrajině," vysvětlil Sokolov.

„Sbírali jsme na Ukrajině data 5-6 let. Měli jsme informace o tom, že se takovýto zločin plánuje, takže když k tomu došlo, byli jsme připraveni," uvedl Sokolov. Jeho agenti byli podle něj hned po zřícení letadla na místě. Tvrdí, že nenašli žádné šrapnely z rakety BUK.

Sokolov uvádí, že mu ukrajinský zběh prodal záznam telefonátu, na kterém se dva agenti CIA o bombách baví. Celý záznam trvá jen několik vteřin a hlasy na něm nejsou příliš dobře slyšitelné. Jeden z těchto agentů měl podle dokumentu být člověk, který pro BBC pracuje. Jeho hlas a přízvuk ale podle něj této skutečnosti neodpovídá. Poškození letadla navíc podle expertů výbuchu zevnitř zcela neodpovídá.

Šlo o omyl?

V dokumentu o celé události krátce promluvil i Arsenij Jaceňuk, bývalý ukrajinský premiér. Uvedl, že „Rusové vědí, kdo tento zločin spáchal, a bojí se," co by toto odhalení způsobilo. Naznačil také, že raketu odpálili proruští separatisté a dodalo jim ji Rusko.

Velké množství důkazů podle dokumentu ukazuje nejen na rebely, ale i na samotné Rusko; BUK měl používat vlastní radar, jehož ovládání je těžké, což by mohlo ukazovat na profesionální výcvik a členy armády. Server Bellingcat sledoval měsíc před sestřelením vojenský konvoj z Kursku, který směřoval k ukrajinským hranicím. V rámci konvoje navíc našli stejné odpalovací zařízení, jaké se objevovalo na fotografiích ze dne tragédie.

Rakety měly podle dokumentu rebelům pomoci proti ukrajinským náletům, které předtím například zasáhly obytnou budovu, kde zemřelo 11 lidí včetně dítěte. Rebelové ale žádné letouny nepoužívali, což podle dokumentu jen potvrzuje, že Ukrajina neměla důvod mít rakety země-vzduch v pohotovosti.

Na závěr dokument naznačuje, že se mohlo jednat o omyl ze strany proruských separatistů, kteří se mohli domnívat, že se jedná o vojenské transportní letadlo Antonov. To podle dokumentu potvrzuje i fakt, že Igor Ivanovič Strelkov, vojenský velitel proruských rebelů, jen chvíli po nehodě zveřejnil na sociálních sítích příspěvek o tom, že sestřelili ukrajinské vojenské přepravní letadlo a možná i SU-25.

Tento příspěvek Strelkov ale po chvíli stáhnul a popřel, že by za sestřelení nesli rebelové zodpovědnost. Tato teorie, jak dokument dodává, ale odpovídá i videu a zvukovému záznamu rebelů, kteří mluví o SU-25 a sestřeleném letadle.

Ačkoliv v případu zůstává podle dokumentu stále velké množství otázek, některé z nich se vyjasnily a to, co nyní zbývá, je zjistit, kdo konkrétně je za tragédii zodpovědný.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Ukrajinská krize Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy