Skutečný příběh sestřelení MH-17: Dokument vnáší do tragédie světlo

Londýn/Kyjev - Britská televizní stanice BBC odvysílala dokument s názvem "Secret Files: Who Shot Down MH-17", který se snažil objasnit sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou 17. června 2014. Podle oficiálních výsledků vyšetřování bylo letadlo sestřeleno raketou země-vzduch. Objevily se ale i další teorie, které naznačují, že za sestřelení letadla mohl stíhací letoun nebo bomby na palubě letadla.

Střílelo druhé letadlo?

Jak dokument připomněl, velké množství různých teorií se objevilo od samého začátku. Americký ministr zahraničí John Kerry tvrdil, že vše jasně ukazuje na Rusko, které mělo předat raketový systém BUK proruským separatistům na východě Ukrajiny. Tuto teorii podpořil například i britský premiér David Cameron.

Jak ale dokument uvedl, s tím nesouhlasí různí svědci, z nichž někteří tvrdili, že viděli druhé letadlo, které po výbuchu odletělo pryč. Stejně mluví i fotograf, který je členem proruských jednotek.

Do vyšetřování se pustil i nezávislý novinář Billy Six, který na Ukrajině strávil 6 měsíců a podle svých slov mluvil se stovkou lidí. Nikdo z nich podle něj nemluvil o odpalu rakety, ale sedm z nich vidělo stíhací letoun a jeden dokonce tvrdil, že viděl i moment, kdy letoun na MH-17 vystřelil.

Teorii o druhém letadle ale vyvrací oficiální zpráva. Vyšetřovatelé našli šrapnely různých tvarů a navíc našli i speciálně ztvarované šrapnely, které podle nich mohl způsobit jen raketový systém BUK. Kritici včetně Sixe ale namítají, že mohlo jít o náhodu, jelikož mezi všemi šrapnely byly takto tvarované jen dva. Six se domnívá, že střílely dvě stíhačky, jedna zezadu a jedna zepředu, což by podle něj mohlo odpovídat poškození letadla.

Na obvinění Rusko podle dokumentu zareagovalo po svém a obvinilo Ukrajinu. Naznačilo, že Ukrajinci úmyslně odklonili let MH-17. Teorii o druhém letounu pak podpořili radarovými snímky, které měly ukázat i ukrajinský letoun – Su-25.

Vojenský expert Nick de Larringa ale tvrdí, že to je nemožné, jelikož Su-25 není dělaný na pohyb ve velkých výškách V dokumentu mimo jiné uvedl, že by to pilot ani nepřežil. I na toto vyjádření Rusko reagovalo. Reportérka z ruské televizní stanice RT zorganizovala experiment, který prokázal, že pilot je schopný vystoupat do dostatečné výšky. "Není to jednoduché, ale je to možné," uvedla.

Další reportér pak podnikl jiný experiment, kdy z letounu SU-25 pilot střílel na cíle na zemi. Způsobené poškození podle něj odpovídalo poškození MH-17. Experti ale přesto podle dokumentu trvají na tom, že by letoun SU-25 nedokázal MH-17 ani dostihnout. Nemá také podle nich dostatečnou výzbroj a ani by se zbraněmi nebyl schopný vyšplhat dost vysoko.

Padlo i jméno možného pilota

Tajný svědek – technik, který pracoval na ukrajinské vojenské základně, podle dokumentu přímo ukázal i na ukrajinského pilota Vladislava Vološina, který měl ono SU-25 pilotovat. Vološin podle něj při odletu měl rakety, ale když se vrátil, už je neměl. Měl také říct, že nesprávný letoun byl v nesprávnou chvíli na nesprávném místě.

Vladislav Vološin to ale odmítá a tvrdí, že svědek lže. V ten den byl podle něj jeho letoun vyzbrojen raketami vzduch-země, ne vzduch-vzduch. Zároveň uvedl, že další informace, které svědek uvedl, se vztahovaly k jinému dni.

Dokument upozornil, že se okolo této teorie objevily i důkazy, které byly následně prokázány za falešné. Jde například o údajný satelitní snímek, který zveřejnil ruský Channel One, na kterém byl zachycen MH-17 a stíhací letoun. Eliot Higgins, který založil investigativní server Bellingcat, v dokumentu podotknul, že neodpovídá poměr velikosti letadla vůči zemi a že je náspis na boku letadla na špatné straně.

Neshodují se ani výpovědi svědků, protože zatímco někteří trvají na tom, že viděli dvě letadla, jiní stejně sebevědomě tvrdí, že tam žádné druhé letadlo nebylo.

David Gleave z Loughboroughské univerzity v dokumentu vysvětlil, že to, co ruský radar zachytil a co bylo považováno za ukrajinský letoun, ve skutečnosti zřejmě byl chvilkový signál MH-17, když letadlo padalo k zemi. Tomu by odpovídal i fakt, že se druhý signál na radaru objevil jen chvilku.

Dokument následně dodává, že to, co svědci považovali za odlétající letoun, mohly ve skutečnosti být trosky, které vylétly z MH-17.

Sestřelila letadlo raketa?

Jedna svědkyně ale tvrdí, že viděla odpal rakety. Myslela si, že jde o vybuchlé letadlo, ale letělo vzhůru a šel za ním černý kouř. Následně si uvědomila, že zřejmě viděla odpal rakety. Žádná letadla v ten den nepozorovala a jak dodává, nic podobného od té doby neviděla.

Teorii o vystřelené raketě nahrává i další důkaz. Jeden muž na internet nahrál fotografie, které měly zobrazovat kouř po raketě. To ale vyvrátila ruská RT. Její reportérka se vydala na místo, odkud byla fotografie pořízena, a tvrdí, že okno v bytě anonymního fotografa není na správném místě, aby z něj bylo možné odpal pozorovat. Dokument BBC a server Bellingcat naopak tvrdí, že to možné je; tajný svědek v dokumentu také uvedl, že fotografie není podvrh.

Pokud by se ovšem mělo pracovat s teorií o raketě, nabízí se otázka, kdo střílel. Ray McGovern, bývalý analytik CIA, v dokumentu uvedl, že se nedomnívá, že bylo vyšetřování tragédie nezávislé. „Proč třeba černé skříňky skončily v Británii? Jiné státy neumí analyzovat černé skříňky?" ptá se McGovern.

Domnívá se, že americká vláda má důkazy o místě odpalu rakety, ale nechce je zveřejnit. Neexistují podle něj důkazy, že raketový systém Rusové dali separatistům, a dále uvádí, že se analytici a další členové CIA domnívají, že stříleli Ukrajinci. Ukrajinská armáda navíc příslušným raketovým systémem disponuje. „A té příležitosti se chopili lidé, kteří chtěli svalit vinu na Putina a uvalit na Rusko sankce," podotýká.

Ačkoliv Amerika své satelitní snímky zveřejnit nechce, učinili tak Rusové. Na jejich snímcích měl být vidět přesun odpalovacího systému z území ovládaného ukrajinskou armádou na místo odpalu. Bellingcat i dokument BBC se ale shodují, že jde zřejmě o podvrh, což by měly potvrdit i jiné satelitní snímky. Údajné místo odpalu podle nich navíc v tu chvíli ani nebylo v držení ukrajinské armády.

Důkazy o pohybu systému BUK

Své vlastní fotografie naopak zveřejnil server Bellingcat. Ty zobrazují přesun odpalovacího systému BUK na přívěsu nákladního automobilu. Podle Higginse je získali prohledáváním fotografií řidičů i samotných vojáků a potvrzují je i různá videa.

Ačkoliv McGovern tvrdí, že jde o podvrh, dokument souhlasí s tím, že těchto snímků existuje obrovské množství a zobrazují stejné nákladní vozidlo na různých místech v průběhu času. Tímto způsobem server vysledoval trasu systému BUK přes města Torez a Snižne až na údajné místo odpalu.

Jak dokument následně podotýká, to by souhlasilo se svědectvím ženy, která údajně odpal rakety viděla a která byla ve vesnici kousek od tohoto místa. Bylo by to i v souladu s oficiálními závěry vyšetřování, jelikož se toto místo nachází v oblasti, kterou vyšetřovatelé pro odpal odhadli. A jak dokument uvádí, potvrzovaly by to i fotografie spálené trávy, které byly na místě pořízeny jen tři dny po odpalu.

Stejný nákladní automobil pak byl další den vyfotografován, jak míří zpět – ale, jak dokument podotýká, vezl o raketu méně. Ruská strana toto popřela. Podle nich je na fotografii zachycen ukrajinský nákladní automobil, který převáží ukrajinský BUK. Billy Six se proto vypravil najít místo z fotografie – nachází se podle něj v oblasti, kterou Ukrajina neovládala, a ruský argument podle něj neplatí.

Ruská RT i McGovern ale zpochybnili věrohodnost Higginse a jeho Bellingcat a zdůraznili, že se na sociální sítě spoléhat nedá.

Je za zničení letadla zodpovědná CIA?

Dokument se také zabýval argumentem ruského výrobce systému BUK, zbrojovky Almaz-Antej, podle které musela střela kvůli zvláštně tvarovaným šrapnlům pocházet ze staré verze, kterou už Rusko nemá ve výzbroji.

Dokument ale připomněl, že toto tvrzení vyvrátily fotografie z roku 2013, kde se tento zbraňový systém nachází za prezidentem Putinem, a z roku 2015, kde se účastnil vojenské přehlídky. Zbrojovka na to následně měla zareagovat dalším tvrzením, že se jedná o ještě starší systém, který Rusko v arzenálu skutečně nemá.

Se zcela jinou teorií přišel Sergej Sokolov, který tvrdí, že má důkazy o tom, že letadlo zničily dvě výbušniny na palubě. Za tímto činem měla stát americká CIA, ale podílet se na něm měly i ukrajinské a nizozemské tajné služby. Cílem mělo podle něj být „vytvoření pretextu pro posílení sankcí, ukázat světu, že Rusko je barbarský stát, i když neměl motiv, a také posílení přítomnosti NATO na Ukrajině," vysvětlil Sokolov.

„Sbírali jsme na Ukrajině data 5-6 let. Měli jsme informace o tom, že se takovýto zločin plánuje, takže když k tomu došlo, byli jsme připraveni," uvedl Sokolov. Jeho agenti byli podle něj hned po zřícení letadla na místě. Tvrdí, že nenašli žádné šrapnely z rakety BUK.

Sokolov uvádí, že mu ukrajinský zběh prodal záznam telefonátu, na kterém se dva agenti CIA o bombách baví. Celý záznam trvá jen několik vteřin a hlasy na něm nejsou příliš dobře slyšitelné. Jeden z těchto agentů měl podle dokumentu být člověk, který pro BBC pracuje. Jeho hlas a přízvuk ale podle něj této skutečnosti neodpovídá. Poškození letadla navíc podle expertů výbuchu zevnitř zcela neodpovídá.

Šlo o omyl?

V dokumentu o celé události krátce promluvil i Arsenij Jaceňuk, bývalý ukrajinský premiér. Uvedl, že „Rusové vědí, kdo tento zločin spáchal, a bojí se," co by toto odhalení způsobilo. Naznačil také, že raketu odpálili proruští separatisté a dodalo jim ji Rusko.

Velké množství důkazů podle dokumentu ukazuje nejen na rebely, ale i na samotné Rusko; BUK měl používat vlastní radar, jehož ovládání je těžké, což by mohlo ukazovat na profesionální výcvik a členy armády. Server Bellingcat sledoval měsíc před sestřelením vojenský konvoj z Kursku, který směřoval k ukrajinským hranicím. V rámci konvoje navíc našli stejné odpalovací zařízení, jaké se objevovalo na fotografiích ze dne tragédie.

Rakety měly podle dokumentu rebelům pomoci proti ukrajinským náletům, které předtím například zasáhly obytnou budovu, kde zemřelo 11 lidí včetně dítěte. Rebelové ale žádné letouny nepoužívali, což podle dokumentu jen potvrzuje, že Ukrajina neměla důvod mít rakety země-vzduch v pohotovosti.

Na závěr dokument naznačuje, že se mohlo jednat o omyl ze strany proruských separatistů, kteří se mohli domnívat, že se jedná o vojenské transportní letadlo Antonov. To podle dokumentu potvrzuje i fakt, že Igor Ivanovič Strelkov, vojenský velitel proruských rebelů, jen chvíli po nehodě zveřejnil na sociálních sítích příspěvek o tom, že sestřelili ukrajinské vojenské přepravní letadlo a možná i SU-25.

Tento příspěvek Strelkov ale po chvíli stáhnul a popřel, že by za sestřelení nesli rebelové zodpovědnost. Tato teorie, jak dokument dodává, ale odpovídá i videu a zvukovému záznamu rebelů, kteří mluví o SU-25 a sestřeleném letadle.

Ačkoliv v případu zůstává podle dokumentu stále velké množství otázek, některé z nich se vyjasnily a to, co nyní zbývá, je zjistit, kdo konkrétně je za tragédii zodpovědný.

Související

Kyjev

Každá hodina ruských útoků stojí Ukrajinu desítky milionů. Proudové drony tak rychle nečekala

Každá hodina, během které se kvůli raketovým výstrahám zastaví podnikatelská činnost na Ukrajině, stojí tamní ekonomiku přibližně 45 milionů dolarů. Uvedl to ukrajinský ministr hospodářství a životního prostředí Oleksandr Kravčenko v rozhovoru pro The Guardian v Kyjevě. Rusko se v posledních týdnech stále více zaměřuje na infrastrukturu, která tvoří základ ukrajinského hospodářství. Útoky zasahují průmyslové areály, sklady, logistická centra i datová střediska. Podle ministra se tím Ruská federace snaží prakticky zničit celou ukrajinskou ekonomiku.
Jižní Korea, ilustrační foto

Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu

Jihokorejská prezidentská kancelář požaduje od Ukrajiny oficiální vysvětlení a omluvu kvůli zveřejnění informací o převozu severokorejských válečných zajatců do Jižní Koreje. Souhlas s tímto krokem byl podle Soulu podmíněn přísným utajením, které však ukrajinská strana jednostranně porušila. Kyjev navíc následně veřejně popřel, že by obě vlády jakoukoli dohodu o mlčenlivosti uzavřely. Jihokorejští představitelé vyjádřili nad postupem Ukrajiny ostrý nesouhlas a zvažují přijetí dalších opatření.

Více souvisejících

Ukrajina ,  Ukrajinská krize ,  Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nemocnice, ilustrační foto

Pikeová je po neúspěšné popravě v nemocnici. Co bude dál zatím nikdo neví

Poprava odsouzené americké vražedkyně Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončila nezdarem poté, co přežila podání dvou smrtících injekcí. Padesátiletá žena byla po neúspěšném pokusu o odebrání života převezena do zdravotnického zařízení mimo věznici. V nemocnici se jí nyní dostává lékařské péče zaměřené na záchranu života. Zdravotní stav vězeňkyně zůstává nejasný a lékařští experti podle BBC varují před možným trvalým poškozením mozku v důsledku opožděné resuscitace.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Za plánovaným útokem na britskou leteckou základnu zřejmě stojí Írán

Britský premiér Andy Burnham oznámil, že existují silné indicie ukazující na zapojení Íránu do plánovaného útoku na britskou leteckou základnu využívanou americkou armádou. Podle jeho slov tyto informace podporují předchozí hodnocení Spojených států, podle nichž v celém incidentu figuroval zahraniční aktér. Případ zaměřený na základnu Královského letectva Fairford v západní Anglii je v současnosti předmětem rozsáhlého vyšetřování policie.

před 2 hodinami

Filip Turek

Turkova nehoda v centru Prahy podle policie nebyla trestným činem

Policisté ukončili prověřování dopravní nehody poslance Filipa Turka v centru Prahy. Při srážce podle závěrů vyšetřování nedošlo ke spáchání trestného činu. Celá záležitost byla proto postoupena příslušnému úřadu k projednání možného přestupku obou účastníků.

před 3 hodinami

Summit NATO

Trumpova administrativa organizuje setkání zástupců NATO. Většinu členů z něj ale vyloučila

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyloučila několik klíčových spojenců ze Severoatlantické aliance z nadcházejícího jednání v Polsku. Setkání zaměřeného na budoucnost celého vojenského paktu se nezúčastní zástupci Velké Británie, Francie ani pobaltských států. Rozhodnutí vyvolalo mezi tradičními partnery značné zmatky, neboť vyloučené země patří k nejsilnějším přispěvatelům do kolektivní obrany.

před 4 hodinami

Serhij Koreckyj

Ukrajina má problém. V nejhorší možné chvíli jí dochází peníze

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael stále neví, kdo stojí za pokusem o únos letadla

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že je zatím příliš brzy na závěry, kdo stojí za incidentem na palubě letadla společnosti  FlyDubai směřujícího do Tel Avivu. Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon událost označil za teroristický útok vyvolaný radikálním jednotlivcem, přičemž zdůraznil úmysl letadlo poslat k zemi. Společnost flydubai v reakci na událost dočasně pozastavila všechny své lety do Izraele i v opačném směru. Aerolinky zároveň vyzvaly všechny strany, aby se zdržely předčasných spekulací, dokud úřady nezjistí kompletní fakta.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Vědci: Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, lidstvo na to není připraveno

Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.

před 7 hodinami

krimi

Nejvyšší soud na poslední chvíli povolil popravu Pikeové. Obě smrtící injekce přežila

Pokus o popravu Christy Pikeové v americkém státě Tennessee skončil nezdarem, ačkoli jí vězeňská služba vpravila do těla dvě injekce smrtící látky. Padesátiletá žena zůstala naživu a záchranáři ji museli převézt do zdravotnického zařízení mimo objekt věznice. Pikeová je jedinou ženou v tomto státě čekající na trest smrti a měla se stát první popravenou ženou v Tennessee po více než dvou sto letech.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Podzim, ilustrační fotografie.

Nejteplejší den babího léta. Bylo i více než 26 stupňů

Středa byla zatím nejteplejším dnem letošního babího léta. Na deseti místech v republice zaznamenaly meteorologické stanice letní den, teplota totiž dosáhla alespoň 25 stupňů nad nulou. Babí léto má podle předpovědi pokračovat ještě několik dní. 

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš mluvil v Praze s Meloniovou. Důležitým tématem byl boj s migrací

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v úterý setkal ve Strakově akademii s předsedkyní italské vlády Giorgiou Meloniovou. Lídři jednali o naplňování Akčního plánu mezi Itálií a ČR pro strategickou bilaterální a unijní spolupráci na období 2026–2030, hospodářské spolupráci, posílení konkurenceschopnosti Evropské unie, přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU, boji proti nelegální migraci a dalších tématech nadcházejícího jednání Evropské rady.

včera

 FlyDubai

Dojemné loučení i chvíle hrůzy. Internet plní dramatické záběry z letadla

Dopravní letoun společnosti FlyDubai směřující z Dubaje do Tel Avivu musel nouzově přistát na letišti Tabúk v Saúdské Arábii po dramatu na palubě. Druhý pilot se podle svědectví pokusil stroj otevřeně sabotovat, napadl kapitána nožem a navedl letadlo do prudkého klesání. Tragédii zabránila rychlá reakce tří izraelských cestujících, kteří útočníka v kokpitu přemohli a zneškodnili. Na palubě se nacházeli také další dva piloti, kteří se následně ujali řízení a bezpečně přistáli.

včera

včera

Čerpací stanice

Stát se vrací k zastropování paliv. Zveřejnil nejvyšší možné ceny benzínu a nafty

Ministerstvo financí přistoupilo k opětovnému zavedení cenových stropů pro pohonné hmoty, čímž stát reaguje na výrazné zdražování paliv a přetrvávající nejistotu na trhu s ropou. Maximální prodejní ceny benzínu a nafty začnou platit od čtvrtka. Litr benzínu se bude moci prodávat nejvýše za 46,14 koruny, zatímco v případě nafty činí stanovený strop 48,72 koruny za litr. Cílem tohoto vládního zásahu je zamezit dalšímu prudkému růstu cen na čerpacích stanicích.

včera

Zásilky z Číny ještě více podraží. EU k balíčkům z Temu, Sheinu či AliExpressu přidá další poplatek

Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy