Francie bere otisky prstů deportovaným Romům

Úřady vytvoří biometrické záznamy u každého Roma, který dostane 300 eur (téměř 7400 korun) za odjezd z Francie.

V loňském roce Francie učinila 15 200 takových plateb a "deportační" fond jí stál devět milionů eur (221,5 milionu korun).

Většina deportovaných Romů odjíždí do Bulharska a Rumunska. Podle tvrzení Paříže se nicméně celá řada z nich zase vrací zpátky s falešnými doklady a nechává se znovu deportovat, aby získala od úřadů zmíněný poplatek.

Francouzi proto doufají, že díky biometrickým záznamům klesne počet podvodů.

Letos už Francie vysídlila přes osm tisíc Romů. Repatriace vyvolaly kritiku napříč celou Evropskou unií. Protestovaly proti nim i organizace bojující za dodržování lidských práv a katolická církev. Francouzi se ale brání tím, že imigranti odcházejí dobrovolně. Prezident Nicolas Sarkozy tvrdí, že jeho země má právo deportovat cizí Romy, kteří žijí ve Francii bez práce a možností, jak se uživit.

Evropská komise přesto tento týden oznámila, že proti Francii zahájí právní kroky, které by mohly skončit soudem. Po Paříži požaduje, aby do příštího měsíce začala uplatňovat unijní legislativu o volném pohybu obyvatel zemí EU.

Francouzská vláda navíc musí unijním úřadům dokázat, že deportace nejsou zaměřeny pouze proti Romům. Členská země EU má totiž právo deportovat občana jiného unijního státu, pokud ohrožuje její bezpečnost nebo představuje příliš velkou zátěž pro její sociální politiku. Reakce dané země však musí být proporcionální a nesmí být zaměřeny jen na jednu etnickou skupinu.

Biometrické záznamy Romů nejsou v unii žádnou novinkou. Odebírat otisky prstů obyvatelům převážně romských uprchlických táborů se před několika lety rozhodla Itálie, které to navíc schválila i Evropská komise. Italské úřady k tomu vedla skutečnost, že většina romských uprchlíků neměla žádné doklady a bylo potřeba nějakým způsobem zaznamenat jejich totožnost.