USA podvedly Rusko? Dokumenty prozrazují závažnou věc

Moskva upevnila v dubnu svou kontrolu Krymu, když postavila mimo zákon tatarské zákonodárce, kteří neuznávají ruskou anexi poloostrova z roku 2014. Spolu s ruskými vojenskými provokacemi vůči jednotkám NATO v Pobaltí se tento krok jeví jako potvrzení domněnek západních analytiků, kteří tvrdí, že pod vládou Vladimira Putina je stále agresivnější Rusko odhodláno dominovat svému sousedství a ohrožuje Evropu. Tak začíná svůj komentář pro server Los Angeles Times expert na mezinárodní vztahy Joshua R. Itzkowitz Shifrinson, který přednáší na texaské A&M University. Osobně však vidí situaci odlišně.

Porušení nepsané dohody

Expert konstatuje, že vedení v Moskvě má jinou verzi, podle které je poškozenou stranou Rusko. "Tvrdí, že Spojené státy nedodržely slib, že NATO nebude expandovat do východní Evropy, tedy dohodu učiněnou během vyjednávání v roce 1990 mezi Západem a Sovětským svazem o sjednocení Německa," poukazuje Shifrinson. Dodává, že dle tohoto pohledu je Rusko nuceno v rámci sebeobrany zastavit marš Severoatlantické aliance na východ.  

Západ důrazně protestuje s tím, že žádná taková dohoda nebyla nikdy uzavřena, pokračuje odborník. Konstatuje, že stovky pamětí, záznamů jednání a dokumentů z amerických archivů ale naznačují opak. "Ačkoliv to, co dokumenty odhalují, nestačí k tomu, aby byl Putin svatořečen, naznačují, že diagnóza ruské predace není zcela férová," píše akademik. Soudí, že evropská stabilita by měla záviset také na západní ochotě ujistit Rusko o mezích NATO, nejen na odstrašování ruského avanturismu.     

"Po pádu berlínské zdi evropský regionální řád závisel na otázce, zda znovusjednocené Německo bude spojencem Spojených států a NATO, Sovětského svazu a Varšavské smlouvy, či nikoho," připomíná Shifrinson. Doplňuje, že představitelé vlády George H. W. Bushe se na počátku roku 1990 rozhodli, že NATO by mělo zahrnovat obnovený německý stát. Na počátku února 1990 tak americké vedení učinilo Sovětům nabídku, vysvětluje expert. Odkazuje na záznam jednání v Moskvě z 9. února, kdy tehdejší ministr zahraničí USA James Baker naznačil, že výměnou za spolupráci ohledně Německa mohou Spojené státy "napevno garantovat", že NATO se nerozroste o "jediný palec na východ".

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

Ani ne o týden později sovětský prezident Michail Gorbačov souhlasil se zahájením rozhovorů o sjednocení Německa, uvádí odborník. Zdůrazňuje, že nebyla uzavřena žádná formální dohoda, ale quid pro quo bylo jasné: Gorbačov svolí s německou příslušností k Západu a USA zamezí expanzi NATO. "Nicméně velmoci si zřídka svazují ruce," podotýká Shifrinson s tím, že v interních memorandech a dokumentech si američtí politici rychle uvědomili, že vyloučit rozšíření NATO zřejmě není v nejlepším zájmu USA a již koncem února Bush a jeho poradci učinili rozhodnutí nechat dveře otevřené.   

Slib by mohl pomoci i dnes

Po prodiskutování otázky se západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem ve dnech 24-25 února poskytly USA bývalému Východnímu Německu zvláštní vojenský status, který omezoval, jaké síly NATO tam mohou být rozmístěny - z úcty k Sovětskému svazu, vysvětluje expert. Dodává, že mimo to však otázka omezení dosahu NATO vypadla z diplomatických jednání. "Ve skutečnosti od března 1990 představitelé amerického ministerstva zahraničí radili Bakerovi, že NATO může pomoci dostat východní Evropu na americký orbit," píše Shifrinson. Deklaruje, že již od října 1990 američtí politici zvažovali, zda a kdy signalizovat novým demokraciím ve východní Evropě připravenost NATO nabídnout jim budoucí členství.

Zároveň se však zdá, že Američané se stále pokoušeli přesvědčit Rusy, že jejich obavy z NATO budou respektovány, naznačuje Shifrinson. Připomíná, že Baker dne 18. května 1990 v Moskvě sliboval, že USA budou se Sovětským svazem spolupracovat na výstavbě nové Evropy a v červnu Bush na základě materiálu vypracovaného Národní bezpečnostní radou sdělil sovětskému vedení, že Spojené státy usilují o "novou jednotnou Evropu".

"Není proto překvapivé, že Rusko popudilo, když Polsko, Maďarsko, Česká republika, pobaltské státy a další začali v polovině 90. let získávat nabídky k členství v NATO," konstatuje expert. Poukazuje, že Boris Jelcin, Dmitrij Medveděv i sám Gorbačov protestovali veřejně i skrytými kanály, že americké vedení porušilo dohodu o nerozšiřování, přičemž v momentě, kdy se NATO začalo dívat ještě dále na východ, na Ukrajinu a Gruzii, jejich protesty se zvrhly v otevřenou agresivitu a rachocení zbraněmi. Rozšiřující se deštník NATO podle odborníka neospravedlňuje Putinovu agresivitu, vpád na Ukrajinu či do Gruzie. Důkazy však dle Shifrinsona naznačují, že ruské protesty měly základ a americká politika přispěla k současnému napětí v Evropě.

Méně než za dva měsíce se západní hlavy států sejdou ve Varšavě na summitu NATO, uvádí odborník. Předpokládá, že debaty se nepochybně zaměří na snahu zadržet a odstrašit ruský avanturismus - včetně možného posílení vojsk NATO ve východní Evropě a prohloubení vazeb aliance s Ukrajinou a Gruzií. "Takové kroky však pouze posílí ruský narativ o americké neupřímnosti," varuje Shifrinson. Namísto toho doporučuje řešit hlavní zdroj ruské podrážděnosti tím, že ze stolu zmizí budoucí rozšiřování NATO, což by mohlo pomoci zmírnit rusko-západní nepřátelství.  

"Stejně jako slib nerozšiřovat NATO v roce 1990 pomohl ukončit studenou válku, dnešní příslib by mohl pomoci resuscitovat americko-ruské vztahy," domnívá se závěrem odborník.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.     

Související

Andrej Babiš

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 
NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

NATO Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Letní počasí

Počasí: Extrémní vedra budou pokračovat i příští týden

Česko čeká v následujících dnech vlna extrémních letních veder, které vyvrcholí na konci týdne, kdy teploty na mnoha místech překročí tropickou hranici a přiblíží se až k hranici 40 stupňů Celsia. Horké počasí doprovodí jen ojedinělé lokální přeháňky a bouřky, přičemž přechodné mírné ochlazení dorazí až během soboty.

včera

včera

Následky zemětřesení v Japonsku

Po zemětřesení v Japonsku explodovalo nákupní centrum. V troskách pohřbilo desítky lidí

Japonskou jižní prefekturu Kumamoto zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,1 stupně, které si vyžádalo desítky zraněných a způsobil rozsáhlé materiální škody. Podle informací japonské veřejnoprávní televize NHK vedly otřesy k částečnému zřícení obchodního centra Aeon Mall Kumamoto, ve kterém zůstalo uvíznuto mnoho lidí. Na místě zasahují záchranné složky, přičemž místní úřady a policie potvrzují, že si incident v nákupním komplexu vyžádal i několik obětí na životech.

včera

včera

Vězni zahájili protestní hladovku

1500 vězňů čekajících v Íránu na popravu zahájilo protestní hladovku. Někteří si sešili rty

V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.

včera

Filip Turek

Policie Turka za rasistické a nenávistné komentáře stíhat nebude

Policisté uzavřeli případ týkající se kontroverzních textů se známkami rasismu, homofobie a nenávisti, které se v minulosti objevily na účtech spojených s poslancem Filipem Turkem z hnutí Motoristé. Kriminalisté prověřování odložili z důvodu uplynutí promlčecí lhůty. Vzhledem k tomuto závěru vyšetřovatelé nepodají žádost o zbavení poslanecké imunity pro účely trestního stíhání a obvinění nečelí ani redakce Deníku N, která na případ jako první upozornila. O vývoji informoval zpravodajský portál iRozhlas.

včera

Mychajlo Fedorov

Zelenskyj protestujícím neustoupí. Fedorova do funkce ministra obrany nevrátí, píše ukrajinský tisk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nehodlá vrátit Mychajla Fedorova do funkce ministra obrany, a to i přes pokračující veřejné protesty. Podle zdrojů webu Kyiv Post z prezidentského prostředí považuje hlava státu odvolání dosavadního hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského za dostatečné ústupné gesto vůči požadavkům demonstrujících. Ochota prezidenta přistupovat na kompromisy má však své pevné hranice.

včera

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina vyvíjí vlastní balistické rakety. Na podzim budou schopny zasáhnout Moskvu

Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle něj v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přicestoval do Spojených států, kde ho čeká klíčové jednání za zavřenými dveřmi s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů v Oválné pracovně Bílého domu mají být především posílení protiraketové obrany Ukrajiny a rozvoj hlubší strategické spolupráce mezi oběma zeměmi.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý navštíví Bílý dům, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavními tématy rozhovorů mají být vojenský konflikt s Íránem, situace v Libanonu a možnost rozšíření Abrahámských dohod. Schůzka proběhne v rámci Netanjahuovy cesty do Washingtonu, kam přicestoval na pohřeb zesnulého senátora Lindseyho Grahama.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky

Americký prezident Donald Trump opakovně varoval, že Spojené státy obnoví tvrdou vojenskou akci proti Íránu, pokud diplomacie nepovede k rychlému vyřešení krize na Blízkém východě. Podle jeho slov sice probíhají jednání, času však nezbývá mnoho a řešení musí přijít v nejbližší době. Teherán nicméně přímá rozhovory s Washingtonem popřel a uvedl, že s americkou stranou komunikuje pouze nepřímo skrze třetí země.

včera

včera

António Guterres

Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla

Americká delegace demonstrativně opustila zasedání Rady bezpečnosti OSN na protest proti ostré kritice ze strany Francie. Paříž totiž v předchozích dnech přirovnala hlasování Washingtonu v otázkách lidských práv k postojům autoritářských režimů. K opuštění sálu došlo přímo během projevu francouzského velvyslance Jérôma Bonnafonta na mimořádném jednání věnovaném válce na Ukrajině.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijíždí do Washingtonu s cílem navázat kontakt s konzervativním křídlem Republikánské strany a zástupci hnutí MAGA, kteří dlouhodobě patří ke kritikům americké pomoci Kyjevu. Příležitostí k osobním jednáním v metropoli je mimo jiné účast na pohřbu nedávno zesnulého senátora Lindseye Grahama, jenž patřil k nejvýraznějším zastáncům Ukrajiny v Kongresu. Ztráta klíčového spojence staví ukrajinskou diplomacii před nutnost hledat nové cesty ke skepse nakloněným politikům.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce

Po celá léta připomínaly cesty izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Washingtonu pečlivě naplánované představení. Červený koberec, vřelý stisk rukou a hlasitá slova o neotřesitelném spojenectví tvořily stálou kulisu těchto setkání. Dnes je však atmosféra výrazně chladnější a dlouholeté partnerství prochází zásadní zatěžkávací zkouškou.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

včera

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

včera

27. července 2026 22:03

27. července 2026 21:17

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

Zdroj: David Holub

Další zprávy