USA podvedly Rusko? Dokumenty prozrazují závažnou věc

Moskva upevnila v dubnu svou kontrolu Krymu, když postavila mimo zákon tatarské zákonodárce, kteří neuznávají ruskou anexi poloostrova z roku 2014. Spolu s ruskými vojenskými provokacemi vůči jednotkám NATO v Pobaltí se tento krok jeví jako potvrzení domněnek západních analytiků, kteří tvrdí, že pod vládou Vladimira Putina je stále agresivnější Rusko odhodláno dominovat svému sousedství a ohrožuje Evropu. Tak začíná svůj komentář pro server Los Angeles Times expert na mezinárodní vztahy Joshua R. Itzkowitz Shifrinson, který přednáší na texaské A&M University. Osobně však vidí situaci odlišně.

Porušení nepsané dohody

Expert konstatuje, že vedení v Moskvě má jinou verzi, podle které je poškozenou stranou Rusko. "Tvrdí, že Spojené státy nedodržely slib, že NATO nebude expandovat do východní Evropy, tedy dohodu učiněnou během vyjednávání v roce 1990 mezi Západem a Sovětským svazem o sjednocení Německa," poukazuje Shifrinson. Dodává, že dle tohoto pohledu je Rusko nuceno v rámci sebeobrany zastavit marš Severoatlantické aliance na východ.  

Západ důrazně protestuje s tím, že žádná taková dohoda nebyla nikdy uzavřena, pokračuje odborník. Konstatuje, že stovky pamětí, záznamů jednání a dokumentů z amerických archivů ale naznačují opak. "Ačkoliv to, co dokumenty odhalují, nestačí k tomu, aby byl Putin svatořečen, naznačují, že diagnóza ruské predace není zcela férová," píše akademik. Soudí, že evropská stabilita by měla záviset také na západní ochotě ujistit Rusko o mezích NATO, nejen na odstrašování ruského avanturismu.     

"Po pádu berlínské zdi evropský regionální řád závisel na otázce, zda znovusjednocené Německo bude spojencem Spojených států a NATO, Sovětského svazu a Varšavské smlouvy, či nikoho," připomíná Shifrinson. Doplňuje, že představitelé vlády George H. W. Bushe se na počátku roku 1990 rozhodli, že NATO by mělo zahrnovat obnovený německý stát. Na počátku února 1990 tak americké vedení učinilo Sovětům nabídku, vysvětluje expert. Odkazuje na záznam jednání v Moskvě z 9. února, kdy tehdejší ministr zahraničí USA James Baker naznačil, že výměnou za spolupráci ohledně Německa mohou Spojené státy "napevno garantovat", že NATO se nerozroste o "jediný palec na východ".

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

Ani ne o týden později sovětský prezident Michail Gorbačov souhlasil se zahájením rozhovorů o sjednocení Německa, uvádí odborník. Zdůrazňuje, že nebyla uzavřena žádná formální dohoda, ale quid pro quo bylo jasné: Gorbačov svolí s německou příslušností k Západu a USA zamezí expanzi NATO. "Nicméně velmoci si zřídka svazují ruce," podotýká Shifrinson s tím, že v interních memorandech a dokumentech si američtí politici rychle uvědomili, že vyloučit rozšíření NATO zřejmě není v nejlepším zájmu USA a již koncem února Bush a jeho poradci učinili rozhodnutí nechat dveře otevřené.   

Slib by mohl pomoci i dnes

Po prodiskutování otázky se západoněmeckým kancléřem Helmutem Kohlem ve dnech 24-25 února poskytly USA bývalému Východnímu Německu zvláštní vojenský status, který omezoval, jaké síly NATO tam mohou být rozmístěny - z úcty k Sovětskému svazu, vysvětluje expert. Dodává, že mimo to však otázka omezení dosahu NATO vypadla z diplomatických jednání. "Ve skutečnosti od března 1990 představitelé amerického ministerstva zahraničí radili Bakerovi, že NATO může pomoci dostat východní Evropu na americký orbit," píše Shifrinson. Deklaruje, že již od října 1990 američtí politici zvažovali, zda a kdy signalizovat novým demokraciím ve východní Evropě připravenost NATO nabídnout jim budoucí členství.

Zároveň se však zdá, že Američané se stále pokoušeli přesvědčit Rusy, že jejich obavy z NATO budou respektovány, naznačuje Shifrinson. Připomíná, že Baker dne 18. května 1990 v Moskvě sliboval, že USA budou se Sovětským svazem spolupracovat na výstavbě nové Evropy a v červnu Bush na základě materiálu vypracovaného Národní bezpečnostní radou sdělil sovětskému vedení, že Spojené státy usilují o "novou jednotnou Evropu".

"Není proto překvapivé, že Rusko popudilo, když Polsko, Maďarsko, Česká republika, pobaltské státy a další začali v polovině 90. let získávat nabídky k členství v NATO," konstatuje expert. Poukazuje, že Boris Jelcin, Dmitrij Medveděv i sám Gorbačov protestovali veřejně i skrytými kanály, že americké vedení porušilo dohodu o nerozšiřování, přičemž v momentě, kdy se NATO začalo dívat ještě dále na východ, na Ukrajinu a Gruzii, jejich protesty se zvrhly v otevřenou agresivitu a rachocení zbraněmi. Rozšiřující se deštník NATO podle odborníka neospravedlňuje Putinovu agresivitu, vpád na Ukrajinu či do Gruzie. Důkazy však dle Shifrinsona naznačují, že ruské protesty měly základ a americká politika přispěla k současnému napětí v Evropě.

Méně než za dva měsíce se západní hlavy států sejdou ve Varšavě na summitu NATO, uvádí odborník. Předpokládá, že debaty se nepochybně zaměří na snahu zadržet a odstrašit ruský avanturismus - včetně možného posílení vojsk NATO ve východní Evropě a prohloubení vazeb aliance s Ukrajinou a Gruzií. "Takové kroky však pouze posílí ruský narativ o americké neupřímnosti," varuje Shifrinson. Namísto toho doporučuje řešit hlavní zdroj ruské podrážděnosti tím, že ze stolu zmizí budoucí rozšiřování NATO, což by mohlo pomoci zmírnit rusko-západní nepřátelství.  

"Stejně jako slib nerozšiřovat NATO v roce 1990 pomohl ukončit studenou válku, dnešní příslib by mohl pomoci resuscitovat americko-ruské vztahy," domnívá se závěrem odborník.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.     

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

NATO Rusko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy