Švýcarská obec odmítla udělit občanství rodině přistěhovalců. Důvody jsou bizarní

Podle místního listu Basellandschaftliche Zeitung v roce 2005 rodina Haliliových získala obrovskou podporu od vesnice Bubendorf v kantonu Basilej-venkov, tamní úřady tehdy chtěly migranty poslat zpět do Kosova. Díky přízni místních však nakonec celá rodina  v roce 2014 získala povolení k pobytu.

Teď ale přišlo vystřízlivění. Rodina 18. května zjistila, že se podpora obce vytratila, jejich žádost o občanství totiž byla zamítnuta výborem, ve kterém sedí právě obyvatelé Bubendorfu.

Rodina splnila formální požadavky na získání občanství, prokázala prý také, že zná zvyky i geografii regionu. Lidé z jejich okolí také podle listu potvrdili, že všichni čtyři členové rodiny umí německy. Přesto se někteří členové výboru domnívali, že to nestačí, aby se z nich stali Švýcaři.

Objevily se totiž stížnosti, že přistěhovalci nosí při procházkách po vesnici spíše teplákové soupravy než džíny, a že nezdraví tamní obyvatele, když kolem nich prochází. „Argumenty proti jejich naturalizaci byly čistě emocionální," uvedl tamní obyvatel a předseda výboru Roger Frey.

Toto rozhodnutí překvapilo mnohé švýcarské komentátory i tamní média. V rozhovoru pro list Le Matin uvedl Florian Pariset, správce serveru naturalisation-Switzerland.ch: „Když jsem se připravoval k získání občanství, měl jsem větší starosti o historii Williama Tella než o mé šaty."

Podle pravidel o naturalizaci v kantonu Basilej-venkov musí ti, kteří chtějí získat občanství, mluvit německy na úrovni B1 a být integrováni do švýcarských a místních zvyklostí. Zatímco formální požadavky ověřuje příslušný kanton, který také vede osobní pohovory s kandidáty o občanství, starosta nebo rada dotčené obce „vede integrační diskuse" o žadateli a pak o jeho osudu rozhoduje v otevřeném hlasování.

„Negativní rozhodnutí musí být odůvodněno," říkají pravidla. Podle listu Basellandschaftliche Zeitung je odmítnutí žádosti o občanství v oblasti Basilej-venkov velmi vzácné.