Agrese NATO vůči Rusku? Generální tajemník odhalil, co se chystá

„Nejsme ve studené válce"

Stoltenberg trvá na tom, že kroky NATO jsou pouze reakcí na „výzvu, kterou představuje čím dál tím sebevědomější Rusko. Posílili jsme naši přítomnost ve východní části aliance nejvíce od dob studené války a potenciálním nepřátelům jsme tak vyslali silnou zprávu."

Popírá také, že by nasazení jednotek na východ aliance nebylo dostatečné. Další plány, jak se stavět k možné hrozbě z východu, pak podle něj mají být projednány na summitu NATO, který se bude v červenci konat v polské Varšavě. Zlepšit se dle jeho slov má také infrastruktura a schopnost rychlé reakce.

Nedomnívá se, že by se NATO snažilo vést druhou studenou válku, jak napjaté vztahy mezi Západem a Ruskem někteří odborníci nazývají. „Už nejsme ve studené válce. Tehdy tu byly stovky tisíc vojáků trvale umístěných na hranicích NATO. Dnes je klíčovým faktorem schopnost rychlého nasazení," vysvětluje.

„Přiměřená reakce"

Vyslání dalších jednotek na východ aliance je navíc dle jeho slov v souladu s dohodou NATO a Ruska, která sice stanovuje, že nedojde k významnému nasazení jednotek ve východních oblastech aliance, podle Stoltenberga tento počet ale překročen nebude. „Naše plány jsou pod touto hranicí bez ohledu na to, jak si kdo tuto dohodu vykládá," tvrdí.

„Naše reakce na novou bezpečnostní situaci, kterou uspíšilo agresivnější Rusko, je obranná a přiměřená. Nebezpečí možného incidentu se zvýšilo s rostoucí vojenskou přítomností Ruska na našich hranicích. Jako příklad si vezměte například sestřelení ruské stíhačky u tureckých hranic nebo riskantní letecké manévry ruských bojových letounů nad Baltským mořem. Těmto incidentům bychom se měli snažit co nejvíce zabránit, a pokud už k nim dojde, měli bychom se ujistit, že se nevymknou kontrole."

Možné rozepře v rámci členských států aliance Stoltenberg jako problém nevidí. Zdůrazňuje, že demokratické aliance jsou historicky nejsilnější a podotýká, že jejich velkou sílou je jejich přizpůsobivost.

„Pravda nakonec zvítězí"

Ohledně faktu, že pouze několik států dodržuje požadavek na odvádění 2 % HDP do rozpočtu na obranu, generální tajemník uvádí, že trend snižování výdajů na obranu minulý rok skončil. Do budoucna tak doufá, že by se situace mohla zlepšit.

Ohledně vztahů s Ruskem také okomentoval možnou informační válku. Na ruskou propagandu podle něj NATO musí odpovědět jediným způsobem: „Pravdou. Ta nakonec zvítězí. Jsem stoprocentně přesvědčen, že otevřená společnost, jako je třeba ta Německá, nakonec dokáže fakta přes propagandu protlačit. Průzkumy veřejného mínění možná ukazují smíšené názory, ale souhlas s NATO roste. To znamená, že něco dělat dobře musíme."

Na závěr také potvrdil, že NATO jedná s Libyí a nabídlo tamější nové vládě pomoc v případě, že by o ni projevila zájem. NATO by tak mohlo pomoci s uprchlíky, kteří odtud do Evropy proudí.