Tři nepřátelé Ukrajiny podle premiéra: Zklamal Porošenko svou zemi?

Kyjev – Ukrajinská krize stále nebere konce a vedení země v čele s prezidentem Petrem Porošenkem se zatím nepodařilo situaci stabilizovat. Taras Kuzio, analytik z Kanadského institutu ukrajinských studií v Albertě, se domnívá, že Porošenko v tomto ohledu zklamal.

Tři „nepřátelé“ Ukrajiny

Kuzio připomíná výrok ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana, který pronesl během své návštěvy USA minulý měsíc. Ten tehdy za tři hlavní nepřátele Ukrajiny označil populismus, korupci a Rusko.

„Vzhledem k tomu, že Hrojsman je členem Porošenkova týmu, stojí za to analyzovat, jak se jeho mentorovi jako prezidentovi a vrchnímu veliteli daří s těmito ‚nepřáteli‘ vypořádat,“ podotýká Kuzio.

Upozorňuje například, že první zmíněný „nepřítel“, populismus, je na Ukrajině používán spíše jako pejorativní termín zamýšlený k očernění oponentů. Bývalý prezident Viktor Janukovič tak například označoval svou opozici, ačkoliv sám jako oligarcha podle Kuzia mezi hlavní populisty patřil. Často tak také bylo útočeno na bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou.

Populismus a korupce

„Porošenko, který Tymošenkovou populismem často očerňoval, nikdy nepodnikl žádné kroky, které by pomohly tento problém řešit. Nikdy neinvestoval do ukrajinského systému politických stran a jejich absence je velký problém; konec konců, parlamentní demokracie bez politických stran fungovat nemůže,“ podotýká Kuzio.

Připomíná také, že Porošenko má velmi těsné vazby na oligarchy, kteří za hlavními populistickými projekty stojí. „Na jeho neschopnosti snížit jejich vliv se všeobecně shodují různí experti a téměř jednohlasně tvrdí, že ke změně nedojde ani v nadcházejících třech letech,“ varuje.

Nedomnívá se ani, že by se Porošenkovi dařilo bojovat proti druhému zmíněnému nepříteli, korupci. Zdůrazňuje, že nedošlo k žádnému potrestání lidí napojených na bývalého prezidenta Janukoviče – ani těch, kteří jsou zodpovědní za smrt lidí, kteří protestovali za demokratickou Ukrajinu.

Upozorňuje, že „Porošenko buduje hybridní Ukrajinu (mezi Ruskem a Západem), která neodmyslitelně vytváří politickou nestabilitu, protože nedokáže naplnit očekávání lidí ohledně spravedlnosti“.

A co Rusko?

S ohledem na Rusko, které Hrojsman označil za třetího hlavního nepřítele Ukrajiny, podle Kuzia Porošenko také selhal. Uvádí například, že neprojevil ochotu reformovat ukrajinské tajné služby a očistit zemi od ruských špionů, kterých byly podle ukrajinské bezpečnostní služby SBU od roku 2014 odhaleny tisíce.

Porošenko podle něj selhal i s ohledem na podpis Minské dohody, která dle jeho názoru nic nevyřešila, umožnila Rusku větší angažovanost na východě země, zatímco pro Západ tímto celá záležitost spíše skončila.

Právě neschopnost zajistit další podporu Západu pro Ukrajinu, a to i vojenskou, je podle Kuzia dalším Porošenkovým selháním ohledně Ruska. Sám Porošenko pak podle něj nemá podporu ani vlastních vojáků, kteří za své nepřátele označují „Rusko, politiky a neschopné a zkorumpované generály v Kyjevě“.

Související

Petr Porošenko, ukrajinský exprezident

"Ve volbách by prohrál." USA tlačí na Kyjev, aby vyměnil Zelenského. Diktátor není, volby nebudou, vzkazuje opozice

Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to poté, co se v médiích objevily zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a v návaznosti na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.

Více souvisejících

Petr Porošenko Ukrajina Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo

Problémy úspěšného filmu Sbormistr pokračují. Další soud totiž potvrdil stopku pro jeho televizní vysílání. Soud konstatoval, že pro tvůrce, kteří se věnují trestným činům inspirovaným skutečnými událostmi, platí zvýšené nároky ve vztahu k obětem trestné činnosti.

včera

HC Sparta Praha

Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem

Koncem dubna se potvrdilo to, o čem se v tuzemském hokejovém prostředí spekulovalo už delší dobu. Novým trenérem hokejové Sparty se stává Patrik Augusta, bývalý úspěšný trenér hokejových reprezentantů do 20 let. Spolu s ním budou nový sparťanský realizační tým tvořit asistenti Ladislav Šmíd a Tomáš Netík. Brankáře pak nově bude mít na starosti Michal Neuvirth. Šestapadesátiletý Augusta má sparťany vést alespoň dva roky, neboť právě na tak dlouho dobu s pražským klubem podepsal smlouvu.

včera

včera

včera

Tomáš Portlík

ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík

Členové pražské ODS a TOP 09 dnes v parku Přátelství na Praze 9 odstartovali kampaň pro letošní komunální volby. Stvrdili tím, že do boje o magistrát půjdou strany společně. Tento krok představuje pokračování skvělé spolupráce v rámci končícího volebního období – koalice proto ponese název SPOLU pro Prahu. 

včera

včera

včera

Andrej Babiš a Karel Havlíček přicházejí na zasedání nové vlády

Babiš zakončil asijskou pracovní cestu. V Uzbekistánu se snažil pomoci českým firmám

V Uzbekistánu zakončili premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (oba ANO) pracovní cestu po střední Asii. Delegaci doprovázela podnikatelská mise čítající přibližně 50 zástupců českých firem. Na programu byla i účast na česko-uzbeckém podnikatelském fóru, jednání s nejvyššími představiteli země i návštěva průmyslových podniků. Škoda Group podepsala miliardový kontrakt o dodávce a servisu elektrických vlaků.

včera

včera

včera

včera

včera

Historie letního času v Čechách. Poprvé se zavedl před 110 lety

Bylo 30. dubna roku 1916, když se v našich zemích poprvé zavedl letní čas. Princip letního času má však historii mnohem delší. Proč a kdy se o něm začalo uvažovat?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy