Tři nepřátelé Ukrajiny podle premiéra: Zklamal Porošenko svou zemi?

Tři „nepřátelé“ Ukrajiny

Kuzio připomíná výrok ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana, který pronesl během své návštěvy USA minulý měsíc. Ten tehdy za tři hlavní nepřátele Ukrajiny označil populismus, korupci a Rusko.

„Vzhledem k tomu, že Hrojsman je členem Porošenkova týmu, stojí za to analyzovat, jak se jeho mentorovi jako prezidentovi a vrchnímu veliteli daří s těmito ‚nepřáteli‘ vypořádat,“ podotýká Kuzio.

Upozorňuje například, že první zmíněný „nepřítel“, populismus, je na Ukrajině používán spíše jako pejorativní termín zamýšlený k očernění oponentů. Bývalý prezident Viktor Janukovič tak například označoval svou opozici, ačkoliv sám jako oligarcha podle Kuzia mezi hlavní populisty patřil. Často tak také bylo útočeno na bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou.

Populismus a korupce

„Porošenko, který Tymošenkovou populismem často očerňoval, nikdy nepodnikl žádné kroky, které by pomohly tento problém řešit. Nikdy neinvestoval do ukrajinského systému politických stran a jejich absence je velký problém; konec konců, parlamentní demokracie bez politických stran fungovat nemůže,“ podotýká Kuzio.

Připomíná také, že Porošenko má velmi těsné vazby na oligarchy, kteří za hlavními populistickými projekty stojí. „Na jeho neschopnosti snížit jejich vliv se všeobecně shodují různí experti a téměř jednohlasně tvrdí, že ke změně nedojde ani v nadcházejících třech letech,“ varuje.

Nedomnívá se ani, že by se Porošenkovi dařilo bojovat proti druhému zmíněnému nepříteli, korupci. Zdůrazňuje, že nedošlo k žádnému potrestání lidí napojených na bývalého prezidenta Janukoviče – ani těch, kteří jsou zodpovědní za smrt lidí, kteří protestovali za demokratickou Ukrajinu.

Upozorňuje, že „Porošenko buduje hybridní Ukrajinu (mezi Ruskem a Západem), která neodmyslitelně vytváří politickou nestabilitu, protože nedokáže naplnit očekávání lidí ohledně spravedlnosti“.

A co Rusko?

S ohledem na Rusko, které Hrojsman označil za třetího hlavního nepřítele Ukrajiny, podle Kuzia Porošenko také selhal. Uvádí například, že neprojevil ochotu reformovat ukrajinské tajné služby a očistit zemi od ruských špionů, kterých byly podle ukrajinské bezpečnostní služby SBU od roku 2014 odhaleny tisíce.

Porošenko podle něj selhal i s ohledem na podpis Minské dohody, která dle jeho názoru nic nevyřešila, umožnila Rusku větší angažovanost na východě země, zatímco pro Západ tímto celá záležitost spíše skončila.

Právě neschopnost zajistit další podporu Západu pro Ukrajinu, a to i vojenskou, je podle Kuzia dalším Porošenkovým selháním ohledně Ruska. Sám Porošenko pak podle něj nemá podporu ani vlastních vojáků, kteří za své nepřátele označují „Rusko, politiky a neschopné a zkorumpované generály v Kyjevě“.