Město duchů na Kypru: Jezdily sem Taylorová a Bardotová, nyní tu vládnou želvy

Famagusta - Případ jedné ze čtvrtí bychom mohli parafrázovat titulem Město "nikoho". Kdysi výstavní prostředí se dnes rozpadá před očima a nezdá se, že by se na této okolnosti něco změnilo.

Famagusta (řecky Αμμόχωστος, Ammóchostos; turecky Mağusa) má kořeny v dávné minulosti, poprvé se o tomto místě hovoří jako o rybářské vesnici ve čtvrtém století před Kristem, kdy nesla jméno královny Arsinoé, později se do jeho jména promítla skutečnost, že leželo na písečných plážích: Ammóchostos totiž znamená „skyté v písku". K velkému rozmachu se Famagusta (tak zní řecký písečný titul v latině) nadechla v 7. století, kdy se stala příbytkem pro obyvatele zaniklého města Salamis, na jehož zkáze se podepsala především arabská invaze a zhoršující se přírodní podmínky v této přístavní lokalitě. Na přelomu 60. a 70. let minulého století se Famagusta vyšvihla do pozice jedničky mezi kyperskými turistickými destinacemi. Rostoucímu počet návštěvníků vyvolat nutnost rozšiřování turistického zázemí, proto ve městě vyrostlo mnoho nových budov a hotelů.

Lepší časy před rokem 1974... (zdroj: reprofoto youtube.com)

Jedna ze čtvrtí Famagusty nese jméno Varosha (řecky Βαρώσια; turecky Maraş nebo Kapalı Maraş); právě tato část města byla v letech 1970-1974 vyhledávanou a také prestižní turistickou oblastí, řadila se mezi nejčelnější na světě. Její obliba rostla doslova před očima, proto sem stále častěji mířily nejen bohatí podnikatelé, ale také celebrity z různých oblastí zábavního průmyslu, nejčastěji hvězdy filmového plátna – Elizabeth Taylor, Richard Buron, Brigitte Bardot či Raquel Welch. Nikoli neprávem se mu říkalo Kyperská „francouzská riviéra" a její luxusní ubytovací prostory bývaly nezřídka opakovaně rezervovány na dvě desítky let dopředu.

Hlavní tepnou Varoshi byla John F. Kennedy Avenue táhnoucí se od famagustského přístavu napříč čtvrtí paralelně s pláží Glossa. Tato třída byla obklopena honosnými ubytovacími zařízeními včetně King George Hotel, The Asterias Hotel, The Grecian Hotel, The Florida Hotel či The Argo Hotel (právě v onom posledně jmenovaném s oblibou nacházela útočiště zmíněná Elizabeth Taylor). Tento hotel se nacházel na konci J. F. K. Avenue naproti Protaras a Fig Tree Bay. Další důležitou komunikací čtvrti byla ulice Leonidas (řecky Λεωνίδας), vybíhající z J.F.K. Avenue a mířící k Vienna Corner. Byly na ní nejdůležitější obchody a zábavní podniky, bary, restaurace, noční kluby a oficiální dealerský obchod automobilky Toyota.Hvězdné období městské části bylo náhle přerváno 20. července 1974. Toho dne proběhla Operace Attila, což byl termín pro tureckou invazi na Kypr. Šlo o reakci na převrat kyperských Řeků, snažících se na počátku července sjednotit ostrov s Řeckem. Při operaci přibližně 40 000 tureckých ozbrojenců zabralo 37 % rozlohy ostrova. Řecká armáda ustoupila zpět do Larnacy. Turečtí vojáci postupovali až na takzvanou Zelenou (Atilovu) linii, představující hranici mezi oběma komunitami. Protože byl zřejmé, že se obě strany utkají v přímém boji i v ulicích Famagusty, obyvatelé o několik hodin dříve preventivně opustili město z obavy před masakrem civilistů. Šlo o velice spontánní akci, takže se drtivá většina uprchlíků nezatěžovala odvozem osobních věcí - lidově řečeno odešli pouze s doklady v jedné a nejnutnějšími drobnostmi v druhé ruce. Mnoho jich zamířilo do Paralimni, Dherynie a Larnacy. Paralimni se poté stala novým hlavním městem provincie Famagusta. Odhaduje se, že exodus postihl na 200 000 lidí.

Zákaz je nekompromisní. A Turci připraveni střílet...(zdroj: Reprofoto youtubecom)

Poté, co turecká armáda získala po invazi kontrolu nad oblastí, celou ji oplotila ji a uzavřela pro veřejnost; přístup do ní měli pouze příslušníci turecké armády, humanitární pracovníci OSN, osoby TSK a studentky dívčí koleje, které navštěvovaly místní školu. Obyvatelé města doufali, že se situace brzy uklidní a bude jim dovoleno se alespoň vrátit pro své osobní věci, ale turečtí vojáci hlídali ploty obehnanou zónu a měli příkaz kohokoli, kdo by se pokusil proniknout dovnitř, zabít.

Rada bezpečnosti OSN nařídila rezolucí 550 z roku 1984 předání čtvrti Varosha do správy OSN, přičemž po tomto aktu ji měli znovu osídlit pouze původní obyvatelé. V dokumentu se mimo jiné uvádí: „Považujeme pokus o osídlení jakékoli části Varoshi jinými než původními obyvateli za nepřípustný a vyzýváme, aby tato oblast byla převedena do administrace Spojených Národů." Turecko však tuto podmínku nesplnilo, Varoshu drželo jako „trumf" v rukávu v přesvědčení, že se díky tomu podaří Kypřanům vnutit jejich řešení sporu. Debaty o kyperské otázce v OSN pokračovaly a vyústily v iniciativu generálního tajemníka OSN Kofi Annana, známou jako Annanův plán. Ten měl zajistit kyperským Turkům rovnocenné zastoupení v některých ústavních institucích a Kypr by deklaroval jako federativní republiku. Severní část ostrova v referendu konaném 24. dubna 2004 vyslovila s plánem souhlas poměrem hlasů 2:1, většina kyperských Řeků však poměrem 1:3 návrh odmítla, protože ho považovala za nepřijatelný a nespravedlivý.

Kulisy jak z apokalyptického filmu (zdroj: Reprofoto youtube.com)

Evropský soud pro lidská práva vyplatil osmi kyperským Řekům od 100 000 do 8 000 000 € jako náhradu za domovy zabavené v důsledku invaze v roce 1974. Causu podnítil byznysmen Constantinos Lordos a několik dalších osob – v listopadu 2010 byl vynesen hlavní rozsudek, v němž soud rozhod, že Turecko v případě osmi žadatelů nerespektovalo článek 1 protokolu 1 Evropské úmluvy o lidských právech a právu na pokojné užívání majetku; u sedmi žadatelů pak byl porušen článek 8 o právu na respektování soukromého a rodinného života.

(zdroj: youtube.com)

Bohužel Varosha na celou záležitost doplatila nejvíc a vlastně díky tomu nadále chátrá. Lidé, kteří se na místo dostali, jej popsali jako ideální prostředí k natočení postkatastrofického filmu nebo kulisy pro přesný popis města po výbuchu atomové bomby. Oblast zůstává neobydlená a na nemovitostech nebyly prováděny žádné opravdu či údržba budov, ty se tedy postupně rozpadají. Přírodní vlivy působí korozi kovových částí, nárazové větry rozbíjejí okna, do stěn a dlažby vrůstají kořeny stromů a rostlin. Na opuštěných plážích začaly hnízdit mořské želvy. Jak se však ukazuje z dalších politických rozhovorů, Varosha se opakovaného zalidnění nejspíš v blízké budoucnosti nedočká.

Město Varosha města duchů Kypr

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy