Město duchů na Kypru: Jezdily sem Taylorová a Bardotová, nyní tu vládnou želvy

Famagusta - Případ jedné ze čtvrtí bychom mohli parafrázovat titulem Město "nikoho". Kdysi výstavní prostředí se dnes rozpadá před očima a nezdá se, že by se na této okolnosti něco změnilo.

Famagusta (řecky Αμμόχωστος, Ammóchostos; turecky Mağusa) má kořeny v dávné minulosti, poprvé se o tomto místě hovoří jako o rybářské vesnici ve čtvrtém století před Kristem, kdy nesla jméno královny Arsinoé, později se do jeho jména promítla skutečnost, že leželo na písečných plážích: Ammóchostos totiž znamená „skyté v písku". K velkému rozmachu se Famagusta (tak zní řecký písečný titul v latině) nadechla v 7. století, kdy se stala příbytkem pro obyvatele zaniklého města Salamis, na jehož zkáze se podepsala především arabská invaze a zhoršující se přírodní podmínky v této přístavní lokalitě. Na přelomu 60. a 70. let minulého století se Famagusta vyšvihla do pozice jedničky mezi kyperskými turistickými destinacemi. Rostoucímu počet návštěvníků vyvolat nutnost rozšiřování turistického zázemí, proto ve městě vyrostlo mnoho nových budov a hotelů.

Lepší časy před rokem 1974... (zdroj: reprofoto youtube.com)

Jedna ze čtvrtí Famagusty nese jméno Varosha (řecky Βαρώσια; turecky Maraş nebo Kapalı Maraş); právě tato část města byla v letech 1970-1974 vyhledávanou a také prestižní turistickou oblastí, řadila se mezi nejčelnější na světě. Její obliba rostla doslova před očima, proto sem stále častěji mířily nejen bohatí podnikatelé, ale také celebrity z různých oblastí zábavního průmyslu, nejčastěji hvězdy filmového plátna – Elizabeth Taylor, Richard Buron, Brigitte Bardot či Raquel Welch. Nikoli neprávem se mu říkalo Kyperská „francouzská riviéra" a její luxusní ubytovací prostory bývaly nezřídka opakovaně rezervovány na dvě desítky let dopředu.

Hlavní tepnou Varoshi byla John F. Kennedy Avenue táhnoucí se od famagustského přístavu napříč čtvrtí paralelně s pláží Glossa. Tato třída byla obklopena honosnými ubytovacími zařízeními včetně King George Hotel, The Asterias Hotel, The Grecian Hotel, The Florida Hotel či The Argo Hotel (právě v onom posledně jmenovaném s oblibou nacházela útočiště zmíněná Elizabeth Taylor). Tento hotel se nacházel na konci J. F. K. Avenue naproti Protaras a Fig Tree Bay. Další důležitou komunikací čtvrti byla ulice Leonidas (řecky Λεωνίδας), vybíhající z J.F.K. Avenue a mířící k Vienna Corner. Byly na ní nejdůležitější obchody a zábavní podniky, bary, restaurace, noční kluby a oficiální dealerský obchod automobilky Toyota.Hvězdné období městské části bylo náhle přerváno 20. července 1974. Toho dne proběhla Operace Attila, což byl termín pro tureckou invazi na Kypr. Šlo o reakci na převrat kyperských Řeků, snažících se na počátku července sjednotit ostrov s Řeckem. Při operaci přibližně 40 000 tureckých ozbrojenců zabralo 37 % rozlohy ostrova. Řecká armáda ustoupila zpět do Larnacy. Turečtí vojáci postupovali až na takzvanou Zelenou (Atilovu) linii, představující hranici mezi oběma komunitami. Protože byl zřejmé, že se obě strany utkají v přímém boji i v ulicích Famagusty, obyvatelé o několik hodin dříve preventivně opustili město z obavy před masakrem civilistů. Šlo o velice spontánní akci, takže se drtivá většina uprchlíků nezatěžovala odvozem osobních věcí - lidově řečeno odešli pouze s doklady v jedné a nejnutnějšími drobnostmi v druhé ruce. Mnoho jich zamířilo do Paralimni, Dherynie a Larnacy. Paralimni se poté stala novým hlavním městem provincie Famagusta. Odhaduje se, že exodus postihl na 200 000 lidí.

Zákaz je nekompromisní. A Turci připraveni střílet...(zdroj: Reprofoto youtubecom)

Poté, co turecká armáda získala po invazi kontrolu nad oblastí, celou ji oplotila ji a uzavřela pro veřejnost; přístup do ní měli pouze příslušníci turecké armády, humanitární pracovníci OSN, osoby TSK a studentky dívčí koleje, které navštěvovaly místní školu. Obyvatelé města doufali, že se situace brzy uklidní a bude jim dovoleno se alespoň vrátit pro své osobní věci, ale turečtí vojáci hlídali ploty obehnanou zónu a měli příkaz kohokoli, kdo by se pokusil proniknout dovnitř, zabít.

Rada bezpečnosti OSN nařídila rezolucí 550 z roku 1984 předání čtvrti Varosha do správy OSN, přičemž po tomto aktu ji měli znovu osídlit pouze původní obyvatelé. V dokumentu se mimo jiné uvádí: „Považujeme pokus o osídlení jakékoli části Varoshi jinými než původními obyvateli za nepřípustný a vyzýváme, aby tato oblast byla převedena do administrace Spojených Národů." Turecko však tuto podmínku nesplnilo, Varoshu drželo jako „trumf" v rukávu v přesvědčení, že se díky tomu podaří Kypřanům vnutit jejich řešení sporu. Debaty o kyperské otázce v OSN pokračovaly a vyústily v iniciativu generálního tajemníka OSN Kofi Annana, známou jako Annanův plán. Ten měl zajistit kyperským Turkům rovnocenné zastoupení v některých ústavních institucích a Kypr by deklaroval jako federativní republiku. Severní část ostrova v referendu konaném 24. dubna 2004 vyslovila s plánem souhlas poměrem hlasů 2:1, většina kyperských Řeků však poměrem 1:3 návrh odmítla, protože ho považovala za nepřijatelný a nespravedlivý.

Kulisy jak z apokalyptického filmu (zdroj: Reprofoto youtube.com)

Evropský soud pro lidská práva vyplatil osmi kyperským Řekům od 100 000 do 8 000 000 € jako náhradu za domovy zabavené v důsledku invaze v roce 1974. Causu podnítil byznysmen Constantinos Lordos a několik dalších osob – v listopadu 2010 byl vynesen hlavní rozsudek, v němž soud rozhod, že Turecko v případě osmi žadatelů nerespektovalo článek 1 protokolu 1 Evropské úmluvy o lidských právech a právu na pokojné užívání majetku; u sedmi žadatelů pak byl porušen článek 8 o právu na respektování soukromého a rodinného života.

(zdroj: youtube.com)

Bohužel Varosha na celou záležitost doplatila nejvíc a vlastně díky tomu nadále chátrá. Lidé, kteří se na místo dostali, jej popsali jako ideální prostředí k natočení postkatastrofického filmu nebo kulisy pro přesný popis města po výbuchu atomové bomby. Oblast zůstává neobydlená a na nemovitostech nebyly prováděny žádné opravdu či údržba budov, ty se tedy postupně rozpadají. Přírodní vlivy působí korozi kovových částí, nárazové větry rozbíjejí okna, do stěn a dlažby vrůstají kořeny stromů a rostlin. Na opuštěných plážích začaly hnízdit mořské želvy. Jak se však ukazuje z dalších politických rozhovorů, Varosha se opakovaného zalidnění nejspíš v blízké budoucnosti nedočká.

Město Varosha města duchů Kypr

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volkswagen

Tolik si kvůli Trumpovi připlatíte. Volkswagen bude u ceny aut ukazovat, o kolik lidé zaplatí víc kvůli clům

Automobilka Volkswagen oznámila, že na cenových štítcích svých vozidel začne uvádět novou položku „dodatečné dovozní poplatky“, která bude odrážet náklady spojené s nově zavedenými 25% cly na dovoz automobilů do USA. Tento krok přichází poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oficiálně spustila nová celní opatření, která výrazně ovlivní automobilový průmysl a ceny vozidel na americkém trhu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volkswagen

Světový trh s automobily cítí první dopady Trumpových cel. Narušení výrobního řetězce už se de facto děje, upozornil Petzl

Ve čtvrtek vstoupilo v platnost nové 25% clo na dovážené automobily, které je součástí širší obchodní ofenzivy administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho cílem je oživit domácí výrobu a posílit pozici amerických továren na úkor zahraniční konkurence. Jenže trh s automobily jeho kroky bolí už teď. Zasažen bude také český průmysl, jak pro EuroZprávy.cz potvrdil výkonný ředitel Svazu automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie

Ne America First, ale America Alone. Obchodní asociace ostře kritizují Trumpa, propadá se i Adidas nebo Amazon

Prezidentka německého Sdružení automobilového průmyslu (VDA) Hildegard Müller uvedla, že tato politika znamená zásadní odklon Spojených států od pravidel světového obchodu. „Tohle není ‘America First’, to je ‘America Alone’,“ prohlásila Müller. Nová cla zavádějí 25% sazbu na dovoz evropských automobilů do USA a 20% clo na veškerý další vývoz z EU.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Marek Výborný

Česko zavádí opatření kvůli slintavce a kulhavce. Omezí dopravu a povolá vojenské veterináře

Česká vláda dnes schválila mimořádná opatření zaměřená na prevenci zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů s potřebnou technikou, kteří budou pomáhat Státní veterinární správě (SVS) při monitorování přepravovaných zvířat a zemědělských produktů. Opatření by mělo vstoupit v platnost již tento týden.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Proč tolik lží? Trumpova tabulka nedává smysl z žádného úhlu pohledu

Středeční projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl opět směsicí nepřesností a zavádějících tvrzení – v některých případech dokonce přímo lží. Zaměřili jsme se na několik z nich, včetně tabulky s údajnými „recipročními celními opatřeními“, kterou během projevu prezentoval. Při pohledu na uvedená čísla to působí, jako by při jejím sestavování využil generátor náhodných čísel.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Na Trumpově seznamu cel chybí Rusko a Bělorusko. Bílý dům vysvětlil proč

Ruská média si všímají, že jejich země se neobjevila na Trumpově seznamu nových cel, ale nevidí v tom žádnou výhodu. Podle státní televize Rossija 24 nejde o „zvláštní zacházení“, ale o fakt, že Rusko je už nyní pod tvrdými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Stanice Rossija 1 dokonce tvrdí, že to v Západě vzbudilo „zklamání“.

před 9 hodinami

Dopady cel na český průmysl mohou být masivní, varuje Rafaj. Očekává se drastický pokles HDP Ameriky i Unie

Administrativa Donalda Trumpa oznámila zavedení nových cel, která mohou zásadně ovlivnit globální obchodní toky. Opatření vstoupí v platnost během dubna a zamíří na široké spektrum zboží dováženého do Spojených států. Podle odborníků a zástupců českého průmyslu jde o bezprecedentní krok, jehož důsledky mohou být pro českou exportní ekonomiku mimořádně tvrdé.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy