Alexandrovci se přiřadili na smutný, dlouhý seznam kolektivních obětí

Alexandrovův soubor písní a tanců, jak zní oficiální název tělesa, šířkou svého uměleckého záběru lze těžko s někým srovnávat. Třebaže má i odpůrce, kteří jej spojují s kdečím a kdekým, asi těžko dávat tomuto ohromnému hudebnímu a pěveckému tělesu nějakou nálepku, když zpívá nejen ruské lidové písně, které se pěly za báťušky cara nebo ve vrcholné rockové éře.

Stačí si připomenout onen jedinečný koncert na helsinském Senate Square, kde se vedle do té doby spíše kontroverzní finské rockové skupiny Leningrad Cowboys postavili Alexandrovci v plné síle a před 70 000 nadšenými diváky toho 12. srpna 1993 zapěli nejen tradiční ruské lidové písně, ale třeba Gimme All Your Lovin' od ZZ Top, Sweet Home Alabama (Lynyrd Skynyrd - paradoxně tři členové této skupiny zahynuli 22. října rovněž při leteckém neštěstí), Let's Work Together (Canned Heat) nebo Dylanovo Knockin' On Heaven's Door.

Nebylo to jediné ostře sledované vystoupení Alexandrovců. Byli nazýváni reprezentanty armády, která okupuje sousední státy, i když jejich zastánci kladli otázku, zda se někdy se zbraní v ruce podíleli na agresi a dodávali, zda příslušníci americké armády budou stejně spojováni například s masakrem ve vietnamské vesnici My Lai. Přitom právě Američané měli možnost vidět Alexandrovce v pořadu, kam se jen tak někdo nedostane, a to ještě v období vyhrocené studené války - v proslulé Ed Sullivan Show vystoupil Alexandrov Red Army Chorus 9. února 1964 ve stejném programovém bloku jako jistá britská skupina, která se v USA objevila vůbec poprvé - The Beatles.

Úmrtí třetiny souboru je tragickou událostí, která s ohledem na počet členů souboru bude mít těžko nějakou obdobu. Jak už bylo uvedeno, v troskách letounu našli smrt členové skupiny Lynyrd Skynyrd, ale i mnoho dalších hvězd hudebního nebe. Nelze zapomenout ani na 19. únor 1973, kdy se na ruzyňském letišti v Praze zřítil stroj TU-154 s doprovodnou skupinou zpevačky Evy Pilarové. Ta podobně jako zpěvák Alexandrovců jen náhodou na palubě nebyla, ovšem v jejím případě nešlo o neplatný pas, nýbrž prodloužení pobytu na Kubě, takže se do vlasti vracela později.

Psali jsme: Za zkázou letounu u Soči nebyli teroristé, tvrdí agenti FSB. Nabízejí jiné hypotézy Štěstí v neštěstí: Zpěvák Alexandrovců neměl platný pas, do letadla jej nepustili Nové informace: Rusko analyzuje záznam komunikace ze zříceného letadla, země truchlí Ruský ministr: Za pádem letadla s Alexandrovci byla chyba pilota, nebo závada  

Jsou ale známy tragédie sportovní. V troskách letounů našli smrt celé výpravy nebo sportovní kluby a v některých případech šlo o konec slavné éry. Podívejme se na ty nejznámější:

8. listopadu 1948: Šest československých hokejistů kvůli problémům s pasy mělo dodatečně odletět do Velké Británie za týmem k přípravnému zápasu. Letou Beechcraft 18 pilotovaný francouzskou posádkou se po startu z letiště Le Bourget ztratil v mlze a od té doby byl pohřešován. Po denním pátrání na moři i ze vzduchu dospěli záchranáři k závěru, že se letoun zřítil.

4. květen 1949: Letoun fotbalovým mužstvem AC Torino, kterému se v té době říkalo Grande Torino, protože bez nadsázky ovládal italský fotbal, se vracel z Portugalska z přátelského utkání s Benficou Lisabon. Kvůli špatné viditelnosti sestoupili piloti stroje Fiat G212CP příliš nízko a letoun narazil do baziliky Superga. Zahynulo 31 lidí, mezi nimi 18 hráčů AC Torino, včetně reprezentanta Valentina Mazzoly. I tady byl zázračně spasený jedinec. Slavný Ladislao Kubala měl s mužstvem rovněž cestovat, ale nakonec se omluvil, protože jeho syn onemocněl.

6. únor 1958: Manchester United vedený manažerem Mattem Busbym, se při návratu z pohárového utkání s Crvenou Zvezdou Bělehrad zastavil při mezipřistání v Mnichově. Letoun Airspeed AS-57 Ambassador nezvládl dva starty, třetí na sněhovou břečkou pokryté rozjezdové ploše skončil nárazem do letištního domku. V troskách našlo smrt 8 hráčů, mezi nimi i velké naděje anglické kopané. Slavný Robert Charlton přežil, stejně jako Matt Busby, i když s těžkými zraněními.

15. února 1961: Boeing 707 převážel kompletní americké krasobruslařské družstvo do Prahy na Mistrovství světa. Při mezipřistání v Bruselu se stroj z ne zcela jasných příčin zřítil a všech 72 osob na palubě zahynulo, mezi nimi i všech 18 amerických krasobruslařů a jejich doprovodu. Mistrovství bylo po tragédii zrušeno a od té doby se američtí krasobruslaři nikdy nedopravují v letadlech najednou.

13. října 1972: Uruguayský ragbyový tým Old Christian Club na palubě letounu Fairchaild FH-277D se zřítil do nehostinného prostředí chilských And. Sedm lidí a kapitán letadla zahynuli po nárazu na zem, během dvouměsíčního čekání na záchranu zemřelo dalších 22 lidí (zejména kvůli pádu laviny). Osud tohoto letu byl zfilmován v roce 1993 režisérem Frankem Marshallem pod názvem Alive (Přežít)

29. listopadu 1975: Britský dvojnásobný mistr světa F1 se vracel s celým týmem s výjimkou dvou mechaniků z testů v Le Castellet na britské ostrovy. V letounu Piper PA-23 Aztec byl kromě něj a druhého pilota Tony Brisea i týmový manažer, konstruktér a další dva členové týmu. Ať už šlo o námrazu na letounu nebo Hillovu navigační chybu, těsně před přistáním na domovském letišti Elstree, faktem je, že se letoun zřítil a všichni zahynuli. Tým Embassy Hill Racing tak přestal existovat, jeho technické vybavení se rozprodalo. Hillův syn Damon po dvaceti letech uctil památku svého otce ziskem mistrovského titulu  (1996).

27. dubna 1993: Nadějná fotbalová reprezentace týmu Zambie, která poprvé zaujala na OH v Soulu 1988, kde porazila mnohem zkušenější Italy, letěla na zápas do Senegalu v rámci Afrického šampionátu. Stroj de Havilland DHC-5 měl naplánováno mezipřistání v Liberville, ale za ne zcela jasných příčin se zřítil do moře. Zahynulo všech 30 lidí na palubě, mezi nimi i 18 zambijských fotbalisů, včetně někdejšího hráče pražské Sparty Timothy Mwitwy. Tým později dostal cenu BBC African Footballer of The Year za nezlomnou vůli, se kterou pokračoval s náhradníky v africkém mistrovství.

7. září 2011: V letounu Jak-42 zahynul celý hokejový tým Lokomotivu Jaroslavl včetně tří českých reprezentantů (Marek, Vašíček, K. Rachůnek) a slovenské legendy Pavola Demitry. Mužstvo odlétalo k prvnímu zápasu do Běloruska, stroj po startu nenabral správnou výšku, kolidoval s anténním systémem LLZ a dopadl opět na zem. Na palubě zahynulo 43 osob, hokejista Alexander Galimov byl těžce popálen a zemřel po pěti dnech v nemocnici. Jediným přeživštím je pozemní mechanik Alexander Sizov.

Jedná se jen o výběr tragédií, které provázely sportovce různých profesí. Podobně zahynuli hráči amerického fotbalu Wichita State University (1970) basketbalového týmu University of Evansville (1977) či fotbalisté Pachtakoru Taškent (1979).