Tvrdý britský postoj vůči Rusku od začátku roku 2014 definoval rysy evropské politiky, poukazuje James Sherr, expert na mezinárodní vztahy a Rusko z think tanku Chatham House. V komentáři pro server Moscow Times připomíná, že ruská anexe Krymu, na rozdíl od ruské války s Gruzií v roce 2008, znamenala posun v přístupu britského kabinetu vůči Moskvě, který zřejmě nezmění ani brexit.
Británie mimo srdce Evropy
V letech před "malými zelenými mužíčky" a hybridní válkou označovala Velká Británie ruskou politiku jako "tvrdohlavé chování", konstatuje Sherr. Dodává, že v praxi země nicméně tíhla k obchodování a partnerství s Moskvou, které doprovázela ritualizovanými výtkami ke stavu lidských práv v Rusku.
Změna z roku 2014 byla dramatická, tvrdí expert. Vysvětluje, že Rusko stanulo v centru "znovuzrození hrozeb ze strany států", jak o rok později konstatovala zpráva Strategic Defence and Security Review, přičemž Británie je od té doby pevným stoupencem hospodářských sankcí a posunu od politiky ujišťování k politice odstrašení, které má zahrnovat i poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině.
"Bude však tato politika imunní k politickým změnám zaplavujícím Západ?" pokládá otázku odborník. Poukazuje, že Británie na jednu stranu stojí v jejich čele a byť brexit nemusí změnit její postoj vůči Rusku, může snížit jeho celkovou váhu. Británie jako evropská mocnost posilovala transatlantickou vazbu a spolu s ní spíše euroatlantický, nikoliv Ruskem preferovaný panevropský model evropské bezpečnosti, uvádí Sherr. Doplňuje, že v rámci NATO sice může britský hlas ještě nabrat na významu, ale v debatě o evropské bezpečnosti a politice EU vůči Moskvě již Spojené království - slovy bývalého britského premiéra Johna Majora - nebude v srdci Evropy.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Hlubší a temnější otázky vyvolává vítězství Donalda Trumpa, deklaruje expert. Jedna z nich podle něj zní, jak bude vypadat "speciální vztah" Británie se "sžíravým rusofilem Trumpem". "Ve světě po brexitu, bude tento vztah ještě důležitější než kdy předtím," zdůrazňuje Sherr. Připomíná, že zatímco německá kancléřka Angela Merkelová chladně nabídla Trumpovi spolupráci na bázi demokracie, svobody a respektu k zákonům a důstojnosti lidských bytostí, britská premiérka Theresa Mayová cíleně vyzdvihla trvalý a speciální vztah založený na obchodu, bezpečnosti a obraně.
"Spojené království nebude mít na výběr než přihlížet ruské politice Washingtonu, to ale neznamená, že ji bude následovat," očekává odborník. Tvrdí, že pokud by tak vláda Mayové nakonec učinila, potěšilo by to sice samotného Trumpa, ale vyvolalo nepřátelství CIA, NSA, Pentagonu, Kongresu a rozohněného amerického establishmentu.
Spojené království není Rusko
Trump bude potřebovat přátele v Evropě a sotva vymění speciální vztah s Británií za rusofilní, ale neogaullistickou Francii, míní Sherr. Domnívá se, že za této politické konstelace by Británie měla najít možnost jak zůstat silným spojencem, aniž by přišla o svou otevřenost a integritu. "Navíc, pokud se ve Spojeném království dosáhne konsensu na bezpečnostní politice, nemění se snadno," podotýká expert. Doplňuje, že ačkoliv bezpečnostní představitelé podléhají politické moci, Británie není Rusko, a proto vládnutí nezávisí pouze na této moci, ale také na institucích, zpětné vazbě, debatě a nezbytných procesech.
Premiérka Mayová také nemá čas ani motivaci k tomu, aby zvrátila britský postoj k Rusku, navíc drtivou většinu energie a kapacit ji stojí jednání o brexitu, píše odborník. Konstatuje, že pokud je klíčovým cílem premiérky zajistit nejlepší možnou dohodu pro Británii, může tak sotva učinit za situace, kdy bude hrát Trumpovy druhé housle v Evropě. Mayová má tak podle Sherra spíše velký politický zájem ukázat Německu, Polsku, skandinávským a pobaltským státům, že Británie - ať uvnitř či vně Evropské unie - zůstane pevným a nepostradatelným spojencem.
"Neexistuje náznak, že by se britská politika vůči Rusku v dohledné době změnila," má jasno expert. Připomíná, že i po krátkém flirtování s myšlenkou normalizace vztahů s Moskvou byl britský ministr zahraničí Boris Johnson natolik zděšen ruskou taktikou v Sýrii a od takového kroku ho údajně definitivně odradila jeho zářijová návštěva Ukrajiny.
Ruské kybernetické zásahy do americké a německé politiky pak ruskému obrazu nepomohly, a už vůbec ne v Británii, deklaruje odborník. Dodává, že jedinou možností, aby se změnila britská politika vůči Rusku, zůstává změna samotné ruské vládní politiky. "Ani ta však není v dohledu," uzavírá Sherr.
Související
Karel III. zahájil návštěvu USA. Vítal ho Trump, platí přísná bezpečnostní opatření
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
Velká Británie , Rusko , Brexit
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Loď MV Hondius rozhádala celé Španělsko. Madrid ji povolil zakotvit na Kanárských ostrovech
před 1 hodinou
Babiš v otázce financování armády otočil. Závazek NATO chce letos splnit
před 1 hodinou
MV Hondius pluje k evropským břehům. Na palubu míří lékaři, Kanárské ostrovy lodi nedovolí zakotvit
před 2 hodinami
Platit se mu nechce. Pražská MHD marně vymáhá škodu po teroristovi z Kolumbie
před 3 hodinami
Trump znovu nepochopitelně kritizoval papeže. Rubio právě míří do Vatikánu
před 3 hodinami
Hasiči v Českém Švýcarsku splnili cíl a odvolávají vrtulníky. Zásah pokračuje
před 4 hodinami
Trump pozastavil Projekt Svoboda. Blokáda i mírová jednání pokračují
před 5 hodinami
Smutná zpráva z Nepálu. Na Makalu zemřel český horolezec
před 6 hodinami
Počasí přinese do Česka další bouřky
Aktualizováno před 11 hodinami
OBRAZEM: Ruce pryč od médií. Tisíce lidí v Praze protestovaly proti zestátnění ČT a ČRo
včera
Den před příměřím byl na Ukrajině krvavý. Kyjev hlásí 17 mrtvých, armáda útočila v ruském vnitrozemí
včera
CNN: Trump se stal historicky nejméně populárním prezidentem USA
včera
WHO: Na palubě lodi MV Hondius mohlo dojít k vzácnému přenosu hantaviru z člověka na člověka
včera
V Moskvě budou čekat Putin a Lukašenko. Fico stále plánuje cestu do Ruska
včera
Došlo na slova vědců. Zesláblý keporkak Timmy zřejmě uhynul
včera
Hegseth: Cesta Hormuzským průlivem je volná. Írán se ztrapnil a uchýlil k mezinárodnímu vydírání
včera
Další nakažení hantavirem na MV Hondius. Přístav výletní lodi zakázal zakotvit, cestující na břeh nesmí
včera
Oznámení nových Trumpových cel zahýbalo Evropou. Od lídrů přišla rázná reakce
včera
Vypíná internet, zavádí příměří. Jak se Rusko chystá na oslavy Dne vítězství?
včera
Projekt Svoboda očima expertů: Pochybují, že USA mají dostatek kapacit
Americké vojenské velitelství zahájilo v pondělí operaci Projekt Svoboda, jejímž cílem je zajistit bezpečnou plavbu obchodních lodí skrze strategický Hormuzský průliv. Admirál Bradley Cooper, šéf Centrálního velitelství USA, zdůraznil, že se jedná o čistě defenzivní operaci. K vytvoření takzvaného „obranného deštníku“ nad touto oblastí využívá americká armáda široké spektrum prostředků, včetně válečných lodí, letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů.
Zdroj: Libor Novák