Kyjev - Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který jednotkám Spojených států a dalších členských zemí NATO umožní účast na vojenských akcích na území Ukrajiny. NATO tak dostalo podle zahraničních médií v případě Ukrajiny zelenou.
O výnosu informovaly zahraniční agentury a podle nich Porošenko schválil i účast ukrajinských jednotek na manévrech mimo území země, a to v Británii, Německu, Polsku, Litvě, Dánsku, Jordánsku, Bulharsku, Gruzii, Rumunsku a na Slovensku.
Zákon, který povoluje účast cizích jednotek na mezinárodních manévrech na Ukrajině, schválil ukrajinský parlament 19. ledna. Stalo se tak na výslovnou Porošenkovu žádost.
Podle dosavadní legislativy na ukrajinském území nesmí působit žádné vojenské formace cizích států. Není přípustné ani umístění zahraničních vojenských základen.
Zahraničním jednotkám se proto umožňuje vstup na ukrajinské území výhradně na základě specifického zákona. Ten ale může předložit pouze prezident a parlament jej musí pokaždé schválit.
Tisíce vojáků, lodě, letadla
Agentura Ukrinform uvedla, že na Ukrajině se letos za účasti USA, členů NATO a členů programu Partnerství za mír v době od ledna do prosince 2017 uskuteční příprava jednotek ukrajinských ozbrojených sil. Jde o mezinárodní kontingent do 3000 vojáků s výzbrojí a vojenskou technikou.
V době od července do září se v rozmezí 25 dnů uskuteční americko-ukrajinské námořní cvičení Sea Breeze 2017. Zákon předpokládá účast do 2500 vojáků, do deseti lodí, pět ponorek, deseti letadel a vrtulníků a do 60 kusů kolové techniky.
Dalších manévrů s kódovým označením Rapid Trident 2017 se podle zákona může zúčastnit až 2000 vojáků s technikou a výzbrojí, maximálně šest letadel a deset vrtulníků. Cvičení má trvat celkem 25 dní v období od června do listopadu.
Manévry mají mimo jiné sloužit k zastrašení Ruska, které podle tamní vlády nadále podporuje proruské separatisty operující na východě země. I přes dlouho trvající konflikt se ale situace neuklidňuje, počet útoků naopak stoupá a loni se oproti roku 2015 zčtyřnásobil. Dosáhl počtu 4449, přičemž 3417 z nich spáchali podle IHS proruští separatisté v Doněcké lidové republice.
Krize skončí letos?
Ministr pro dočasně okupovaná teritoria Ukrajiny Vadim Černyš v televizním vysílání 5. kanálu nedávno prozradil, že podle ukrajinské vlády se letos podaří získat kontrolu nad částmi Donbasu okupovanými povstalci. Za poslední tři roky by to bylo zřejmě poprvé, kdy by se skutečně mohlo schylovat k ukončení krize.
Vzápětí ale upozornil, že nelze stoprocentně slíbit, že se letos povede krizi ukončit. Prozradil ale, že se v současné době vypracovávají plány na vrácení obsazených částí zpět do rukou ukrajinského područí a následně by se mohli do okupovaných částí opět vrátit civilisté, kteří z nich kvůli neustálým střetům utekli.
Vládní plán ale doprovází řada problémů. Kyjev podle něj prakticky neví, co se na východě země v tuto chvíli děje, ani v jakém stavu jsou tamní civilisté. Není si také jistý, kolik údajných ruských vojáků se na území ve skutečnosti nachází.
Psali jsme: Na Ukrajině se střílí, v Donbasu létají rakety. Umírají vojáci i civilisté V Rusku stíhají pět Rusů za činnost v ukrajinském Pravém sektoru Chystá se obrovský zvrat na Ukrajině. Bude mít Rusko utrum?Podle ukrajinského ministra obrany Stepana Poltoraka jde ale řádově o tisícovky vojáků. Oddíly proruských separatistů mají na Donbasu zhruba 35 000 bojovníků, které podporuje 5000 členů ruské armády.
Povstalci jsou přitom vyzbrojeni stejně dobře jako jednotky ukrajinské armády. Mají k dispozici 600 tanků, 1300 kusů další bojové techniky, 760 dělostřeleckých systémů a na 300 raketometných systémů. Ukrajina proto musí také přijít s plánem, který by odrazil těžkou defenzívu separatistů.
Související
Fico se pře s Ukrajinci ohledně ropovodu Družba. Navrhuje inspekční cestu
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
Ukrajina , Ukrajinská krize , Petr Porošenko
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
před 1 hodinou
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
před 1 hodinou
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
před 2 hodinami
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
před 3 hodinami
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
před 3 hodinami
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
před 4 hodinami
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
před 5 hodinami
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
před 6 hodinami
Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky
před 6 hodinami
Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla
před 8 hodinami
Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.
Zdroj: Libor Novák