Změnil Trump názor na NATO? Svět čeká, co řekne druhý nejmocnější muž USA

Tato změna přístupu pravděpodobně má mnoho co do činění s viceprezidentem Mikem Pencem,považovaným za druhého nejmocnějšího muže ve Washingtonu, který je mnohem blíž konzervativním republikánským kruhům než Trump. Pence se zúčastní mnichovské bezpečností konference, pořádané 17-19. února. Špičky Evropy dychtivě očekávají, jaké oficiální stanovisko k mnoha mezinárodním otázkám přednese, zvláště ve světle zmatku, který vládne ve Washingtonu díky náhlému odstoupení hlavního prezidentova bezpečnostního poradce Michaela Flynna.

Evropské vládní kruhy neskrývají úlevu. Flynn podporoval Trumpa v navázání těsnějších vazeb na Rusko a byl nekompromisním odpůrcem jaderné dohody mezi USA a Íránem. S jeho odchodem, uskutečněných kvůli příliš těsným vazbám na ruské velvyslanectví, si evropské špičky lehce odechly, že by nemusela pokračovat aktivní podpora rozpadu EU. Tento strach ale stále přetrvává. Wolfgang Ischinger, předseda mnichovské konference, doufá, že Pence dá jasně na srozuměnou, že rozpad EU není v zájmu USA, uvedla agentura Reuters.

Totéž se od Pence očekává v případě NATO. Trumpovy výroky ohledně NATO jsou vysoce nekonzistentní. „Jednu minutu je NATO zastaralé, další minutu miluje NATO. Jednu minutu je NATO překážkou, co nedělá nic v boji proti terorismu, další minutou je NATO středobodem  globálního boje," řekl Reuters vysloužilý admirál US Navy James Stavridis, bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO. Pence je tou správnou osobou pro nastavení více uklidňujícího tónu, myslí si Stavridis, nyní děkan Fletcher School of Law a diplomacie na Tufts University, „vzhledem k jeho osobnosti: je klidný, je soustředěný, je přemýšlivý, je široce respektovaný u obou stran ve Spojených státech.“

Od Penceho se očekává, že bude spíše horovat pro NATO. Podle The National Interest by však neměl polevit a měl by upozornit a aktivně prosazovat nutné reformy směřování a organizování NATO. Ačkoliv aliance sehrála významnou roli v USA vedeném úsilí o bezpečnost, zejména v Afghánistánu, NATO není dostatečně připraveno na řešení současných významných globálních hrozeb. Členové NATO dosti snížili své rozpočty na obranu od konce studené války, pouze čtyři z 27 neamerických členů věnují na obranu požadované 2 procenta HDP.

Reforma NATO

Podle The National Interest je potřeba následovat třístupňovou agendu. Prvním bodem této agendy by mělo být zintenzivnění jak odstrašování, tak ale i spolupráce s Ruskem. I když rozsah ruských sil bledne ve srovnání s těmi, kterými disponoval Sovětský svaz, Moskva dokázala replikovat americké systémy přesně naváděných střel, které dávaly USA výraznou vojenskou výhodu. Aby dokázalo odrazit agresi proti svým členům ve východní Evropě a pobaltských státech, NATO musí vyvinout realistické pohotovostní plány a obranné programy pro jejich provádění. Nicméně, aliance by měla být ochotna otestovat Trumpovo přesvědčení, že odlišný přístup k Rusku povede k žádoucím výsledkům, tj. měla by ochotna prohloubit spolupráci s Ruskem v případě významných bezpečnostních záležitostí.

Druhým bodem by mělo být přinucení evropských členů, aby nesly větší podíl zátěže při budování obrany v evropském prostoru. USA by měly zvážit revizi přístupu NATO, požadujícím stanovený podíl HDP přiděleným na obranu. Namísto toho, NATO by mělo se svými členy společně naplánovat, jaké struktury sil, logistické schopnosti a požadavky na materiál jsou nezbytné pro obstarání jejich uvedeného a snadno ověřitelného podílu na celku.  Také by mělo znovu zavést řadu významných vojenských cvičení, které prokazují, zda státy mají skutečnou operační schopnost uvedenou ve smlouvě. To by mohlo vyžadovat tvrdou diplomacii ze strany USA, aby donutila váhavé členy NATO dostát svým závazkům.

Zatřetí, NATO by mělo vytvořit komplexní odpověď na nestabilitu a hrozby vycházejících z Blízkého východu a severní Afriky. Německo se zdráhalo přijmout zvýšené zaměření NATO na výzvy na jihu ze strachu, že by se mohlo zaplést do politik USA vedených v této oblasti. NATO vyvinulo jen minimální protiteroristické schopnosti a to by se mělo změnit. NATO by se mělo soustředit na zlepšení sběru informací, jejich sdílení a vylepšení bojových schopností pro vypořádání se s Islámským státem a dalšími extremistickými hrozbami, aby mohlo efektivně narušit jejich snahy o získání rekrutů a území. Evropa, podporovaná NATO, by měla vytvořit účinnou středomořskou zabezpečovací strategii, včetně ochrany hranic členských států NATO proti infiltraci teroristů a extremistů.